PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Být na způsob těla: Heideggerovy Zollikonské semináře - YBFC211
Anglický název: Being Bodily: Heidegger’s Zollikon Seminars
Zajišťuje: Program SHV - Filosofický modul (24-FM)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2023
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: 40 / neurčen (40)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět lze zapsat opakovaně
předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D.
Vyučující: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D. (03.09.2021)
Martinu Heideggerovi lze filosoficky vytýkat ledasco, ale speciálně ve fenomenologii mu lze snad nejdůvodněji vytýkat absenci pojednání těla a tělesnosti. Tradičně je tato výtka přičítána zejména Jean-Paul Sartrovi, a dokonce samotný Heidegger zmiňuje během rozhovoru se švýcarským psychoanalytikem Medardem Bossem, který je zařazený do souboru tzv. Zollikonských seminářů, které společně vedli mezi léty 1959-1969, že mu Sartre předhazuje, že „tělo pojednal špatně“. Heidegger se nikdy nepustil do popisu fenoménu těla, neboť tělo nelze nežli popisovat, protože nedokončil svou analýzu bytí ve světě a nikdy se k ní již nevrátil. Jak se tedy sám mohl zabývat posléze v Zollikonských seminářích fenoménem těla relevantně, tzn. se zaměřením na „samotnou záležitost“ viděnou od bytí ve světě? Neprotiřečí si? Anebo jaký status a relevanci tedy mají potom jeho výklady fenoménu tělesnosti v Zollikonských seminářích, když je provádí zjevně bez „dostatečného vypracování základních rysů existenciálního bytí ve světě“? Ovšem ještě předtím, než Heidegger začal provádět spolu s Bossem Zollikonské semináře, které byly určené nefilosofům z řad klinických psychologů, psychiatrů a mediků, nad kterými měl tedy trvalou převahu co do kompetence a znalosti, se Heidegger přeci jenom nadvakrát pustil do výkladu, ba možná „vysvětlování“ pojmu tělo, a to v kontextu svých interpretací Nietzscheho převážně posthumního díla, zejména zápisů obsažených ve svévolně vytvořeném souboru nazvaném Vůle k moci: Pokus přehodnocení všech hodnot. Zde lze však mít oprávněné pochybnosti, zda se jedná opravdu o Heideggerův náhled na pojetí těla, nebo zda pouze podává svůj výklad Nietzschova domnělého pojetí těla a tělesnosti. Heidegger provedl svůj výklad Nietzschovy myšlenky vůle k moci v ohledu umění (přednáška ze zimního semestru 1936/37) a poznání (přednáška z letního semestru 1939). V obou přednáškách se výkladově letmo dotkne pojmu tělo.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D. (03.09.2021)

Přednáška bude zakončena ústní zkouškou.

Studijní opory
Poslední úprava: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D. (07.10.2021)

M. Heidegger, Bytí a čas, 2., opr. vydání, Praha 2018. 

E. Husserl, Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii II, Praha 2006. 

M. Merleau-Ponty, Fenomenologie vnímání, Praha 2013. 

J.-P. Sartre, Bytí a nicota, Praha 2018. 

E. Lévinas, Totalita a nekonečno, 2., opr. vydání, Praha 2020. 

M. Boss, Včera v noci se mi zdálo, Praha 2002. 

M. Boss, Nárys medicíny a psychologie (vybrané kapitoly), Rychnov n. Kněžnou 1992. 

G. Condrau, Sigmund Freud & Martin Heidegger: Daseinsanalytická teorie neuróz a psychoterapie, Praha 1998. 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK