Interpretace literárního díla - YBFB033

• Anglický název: Interpretation of Literary Works
• Zajišťuje: Program SHV - Filosofický modul (24-FM)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, KZ [HT]
• Počet míst: neurčen / 40 (40)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět z jiné fakulty; předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Mgr. Jakub Češka, Ph.D.
• Vyučující: doc. Mgr. Jakub Češka, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: doc. Mgr. Jakub Češka, Ph.D. (23.09.2021)

Kurz bude probíhat seminární formou. Těžiště práce spočívá v četbě literárních děl a jejich následné literární vědou poučené interpretaci. Výrazná suma práce bude tedy spočívat na důsledné přípravě na semináře. Kurz bude probíhat prezenční formou v nové budově Fakulty humanitních studií. Podmínkou atestace bude vypracovat závěrečnou interpretaci v rozsahu do 5 normostran.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Alžběta Wolfová, Ph.D. (30.09.2018)

Témata:

1) Román v antiromantické perspektivě. Girardova Lež romantismu a pravda románu: základní východiska, centrální figura zprostředkované touhy, kritická reflexe a modifikace Girardovy teze, její další možné perspektivy.

2) Reflexe univerzálnosti Girardovy trojúhelníkové touhy interpretací svébytných rukopisů (Hrabal, Kundera, Linhartová). Pro využití Girardova interpretačního klíče je zapotřebí splnění jistých narativních podmínek, nutná je zejména vnitřní fokalizace.

3) Představení Doleželova narativního modelu - textového a funkčního. Důraz na autonomii literárního gesta, výklad autentifikace (autorizace), asymetrie mezi vypravěčem a postavou (klasický narativ).

4) K pojmu statických a dynamických motivů a k indexovým znakům, ornamentálnost metafory a metafora jako podnět situačního zvratu.

5) Žert Milana Kundery v konfliktu interpretací - Richterová, Chvatík, Doležel. Tematika nespolehlivého vypravěče.

6) Tematologická analýza románu Žert.

7) Bohumil Hrabal, uvedení, doba, kontext díla, specifické rysy jeho rukopisu.

8) Porovnání dvou kontrastních rukopisů pokud jde o užití vypravěčských postupů (Bohumil Hrabal, Milan Kundera).

9) Raná tvorba Bohumila Hrabala s důrazem na cílenou nerealističnost, ironii a variantnost. Detailní interpretace Hrabalovy novely Jarmilka.

10) Specifické využívání vnitřní fokalizace v díle Milana Kundery a Bohumila Hrabala.

11) Variantnost Hlučné samoty, odlišnost tří variant, ironizace legitimizačního vyprávění.

12) Konstanty a přeryvy v poetice Milana Kundery I. (interference rané poezie v konceptuální osnově románových děl).

13) Konstanty a přeryvy v poetice Milana Kundery II. (dynamika a vývoj Kunderovy románové poetiky).

Studijní literatura:

Povinná:
DOLEŽEL, L. Narativní způsoby v české literatuře. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2014. ISBN 978-80-87855-13-3.

GIRARD, R. Lež romantismu a pravda románu. Praha: Dauphin, 1998. ISBN 80-86019-85-3.

MUKAŘOVSKÝ, J. Studie z poetiky. Praha: Odeon, 1982. ISBN nepřiděleno.

ŠKLOVKSIJ, V. Teorie prózy. Praha: Akropolis, 2003. ISBN 80-7304-026-3.

Doporučená:
RICHTEROVÁ, S. Slova a ticho: eseje o české literatuře. Praha: Československý spisovatel, Arkýř, 1991. ISBN 80-202-0333-8.

ROTH, S. Hlučná samota a hořké štěstí Bohumila Hrabala. Praha: Pražská imaginace, 1993. ISBN 80-7110-094-3.

ČEŠKA, J. Království motivů. Motivická analýza románů Milana Kundery. Praha: Togga, 2005. ISBN 80-902912-4-4.