|
|
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (01.02.2018)
|
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (01.02.2018)
Cílem předmětu je osvojení základů kritického myšlení ve vztahu k minulým i současným sociálním, politickým a ideologickým fenoménům. |
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (01.02.2018)
http://plato.stanford.edu/entries/critical-theory/ (Heslo Critical Theory in Stanford Encyclopedia of Philosophy, kde je též podrobná bibliografie) mnoho textů je na stránce http://sok.bz
Základní literatura
Hauser, M., Adorno: moderna a negativita. Filosofia, Praha 2005. Hauser, M.: Prolegomena k filosofii současnosti. Praha, Filosofia 2007. Horkheimer, M., Tradiční a kritická teorie. Aluze č. 1/2001, s. 74-106. Horkheimer, M., Marcuse, H., Filosofie a kritická teorie. Filosofický časopis č.4/2003, s. 617-638. Adorno, Th.-Horkheimer, M., Dialektika osvícenství. Přel. M.Hauser a M.Váňa. OIKOYMENH, Praha 2009. Marcuse, H., Eros a civilizace (http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=331) Wellmer, A., K dialektice moderny a postmoderny. Kritika rozumu po Adornovi. Aluze č. 4/1998.
Doporučená literatura:
První okruh: vznik, vývoj a význam moderny
A1. Moderna jako celkový přístup ke světu a člověku
Adorno, Th.W.: Consecutio temporum. In Minima moralia. Frankfurt a/M, Suhrkamp 2001 (reprint 1. vydání z roku 1951), s. 418-421. Fromm, E.: Ať zvítězí člověk. In: Antologie textů současné západní filosofie I., vyd. M. Tlustá. Praha, SPN 1965, s.70-75. Habemas, J.: Modernity´s Consciousness of Time and Its Need for Self- Reassurance, in týž: The Philosophical Discourse of Modernity. Cambridge, MIT Press, 1996, str. 1-23. Habermas, J.: Moderna – nedokončený projekt. In Za zrkadlom moderny. Bratislava, Archa 1991, s. 299-318. Jung, C.G.: Problém duše moderního člověka. In týž: Duše moderního člověka. Praha, Atlantis 1994, s.35-53. Küenzlen, G.: Sekulární náboženské dějiny moderny. In: týž, Der Neue Mensch. Frankfurt a/M., Suhrkamp 1997, s.63-92. Loewenstein, B.: Projekt moderny. Praha, OIKOYMENH 1995. Machovec, M.: Vytvoření dějinné dynamiky. In: týž, Filosofie tváří v tvář zániku. Brno, Zvláštní vydání 1998, s.179-238. Marcuse, H.: Socialistický humanismus. Tamtéž, s. 168-174. Marx, K.: Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta. In: Marx/Engels, Vybrané spisy 2. Praha, Svoboda 1977. Rimbaud, J.A.: Dopisy vidoucího. In týž: Srdce pod klerikou. Praha, Boj 1993, s. 98-112. Suchodolski, B.: Renesanční humanismus a marxistický humanismus. In: Antologie textů současné západní filosofie III. (Problémy moderního humanismu), vyd. M. Tlustá. Praha, SPN 1967, s. 120-127. Taylor, Ch.: Humanismus a moderní identita. In: Člověk v moderních vědách. Filozofický ústav ČSAV 1992, s.91-132.
A2. Založení moderního emancipačního humanismu: evropské osvícenství osmnáctého století
Bacon, Fr.: Nové organon. Praha, Svoboda 1990. Bahner, W.: Aufklärung als europäisches Phänomen. Leipzig 1985. D´Alembert, J.: Úvod k Encyklopedii. Praha, Svoboda 1950. Diderot, D.: Rameaův synovec. In: týž, Vybrané spisy. Praha, SNPL 1953. Hegel G.W.F.: Fenomenologie ducha, kap. Osvícenství. Praha 1960. Horkheimer/Adorno: Julliette neboli osvícenství a morálka. In: tíž, Dialektik der Aufklärung. Locke, J.: Druhé pojednání o vládě. Kap. VII. O politické čili občanské společnosti. Praha, Svoboda 1992. Loewenstein, B.: Der Entwurf der Moderne. Essen 1987. Machiavelli, N.: Vladař. In: týž, Úvahy o vládnutí a o vojenství. Praha, Argo 2001. Mendelssohn, M.: Über die Frage: was heisst aufklären? In: Bahr, E. (vyd.), Was ist Aufklärung? Stuttgart, Reclam 1996. Rousseau, J.J.: Rozprava o vědách a uměních. In týž: Rozpravy. Praha, Svoboda 1989. Voltaire: Candide. Praha, Hynek 1994. Voltaire: Filosofický slovník. Praha, Votobia 1997. Hesla: Modla, modlář, modlářství; náboženství; předsudky; snášenlivost; státy, vlády; svoboda; rovnost; osud.
A3. Dvě linie moderního emancipačního myšlení
a, normativní linie
Cohen, G.: Svoboda a peníze. Filosofický časopis, 1, 2000. Ferrara, A.: Autenticita a projekt moderny. In: Etika autonomie a autenticity (sborník). Praha, Filosofia 1997. Fraserová, N., Honneth, A.: Přerozdělování nebo uznání? Praha, FILOSOFIA 2004. Habermas, J.: Theorie des kommunikativen Handelns. Frankfurt a/M 1981. Habermas, J.: Víra a vědění. Masarykova dělnická akademie 2002. Havelka, M.: Max Weber a počátky sociologie náboženství. In Weber, M.: Sociologie náboženství. Praha Vyšehrad1998. Honneth, A.: Kampf um Anerkennung. Frankfurt a/M 1994. Horster, D.: Jürgen Habermas. Praha, Svoboda 1995. Jay, M.: Habermas and Modernism. In: Habermas and Modernity. (vyd. J. Bernstein). Cambridge, Massachusetts, MIT Press 1985. Kant, I.: K večnému mieru. Bratislava, Archa 1996. Kant, I.: Náboženství v hranicích pouhého rozumu. Předmluva k 1. vydání. Kant, I.: Odpověď na otázku: co je to osvícenství? In: Was ist Aufklärung? op.cit. Rozhovory s Jürgenem Habermasem. Čítanka kritické teorie, I. Vyd. Cviklová, Š.- Krýsl, Š. Praha 1999. Weber, M.: Protestantská etika a duch kapitalismu, in týž: Metodologie, sociologie a politika. Praha, OIKOYMENH 1998.
b, obsahová linie
Aron, R.: „Alexis de Tocqueville a Karel Marx“; „Svobody formální a svobody skutečné“, In: týž, Esej o svobodách. Bratislava, Archa 1992. Bartsch, G.: Schulen des Marxismus. Troisdorf 1971. Benjamin, W.: Dějinně filozofické teze. In týž: Dílo a jeho zdroj. Praha, Odeon 1979, s.9-16. Bidet, J.- Kouvélakis, d´E.: Dictionnaire Marx contemporain. Paris, PUF 2001. Fromm, E.: Nový člověk a nová společnost. In: týž, Mít, nebo být? s. 155-232. Praha, Aurora 1997. Fromm, E.: Obraz člověka u Marxe. Brno, L. Marek 2004. Garaudy, R.: Marxismus 20.století. Praha, Svoboda 1968. Gibson, N.- Rubin, A.: Introduction: Adorno and the Autonomous Intellectual. Tamtéž, s. 1-27. Hauser, M.: Obraz Marxe u současného člověka. Český pohled. Doslov ke knize E. Fromma „Obraz člověka u Marxe“. Brno, Luboš Marek 2004, str. 138-149. Jameson, Fr.: Marxism and Form. Princeton University Press 1971. Kalivoda, R.: Moderní duchovní skutečnost a marxismus. Praha 1968. Kellner, D.: Critical Theory, Marxism and Modernity. Oxford, Polity Press 1989. Kosík, K.: „Osvícenství a kultura“, „Lumpenburžoazie a vyšší duchovní pravda“. In: týž, Předpotopní úvahy. Praha, Torst 1997. Kosík, K.: Dialektika konkrétního. Praha 1963. Küenzlen, G.: „Nový člověk sekulárních náboženských dějin“ a „K reálným dějinám nového člověka v moderně“ In: týž, Der Neue Mensch. op.cit., s. 93-227. Lenk, K.: Dialektika u Marxe. Rozpomínání na původ kritické teorie společnosti. In: Kritik und Interpretation der Kritischen Theorie. (studijní sborník textů), s.1-11. Marcuse, H.: Jednorozměrný člověk. Praha, Naše vojsko 1991. McInnes, N.: The Western Marxists. London, Alcove Press 1972 McLellan, D.: Marxism after Marx. An Introduction. NY, Harper 1979. Popper, K.: Otevřená společnost a její nepřátelé II. Praha, OIKOYMENH 1994. Ricoeur, P.: Lectures on Ideology and Utopia. (vyd. G.H. Taylor). NY, Columbia University Press 1986. Sartre, J.P.: Marxismus a existencialismus. Praha, Svoboda 1966. Žižek, Sl: Nepolapitelný subjekt. Brno, Luboš Marek 2007. Žižek, Sl: Mluvil tu někdo o totalitarismu?, Tranzit, Praha 2007.
Další tituly v češtině viz příloha.
A4. Postmoderní kritika fundamentů moderny
Derrida, J.: Síla zákona. Praha, OIKOYMENH 2002. Descombes, V.: Stejné a jiné, Čtyřicetpět let francouzské filosofie (1933-1978). Praha, OIKOYMENH 1995. Foucault, M.: „Subjekt a moc“ a „Co je to osvícenství?“ In: týž, Myšlení vnějšku. Praha, Hermann a synové 1996, s. 195-240. Frank, M.: Co je neostrukturalismus? Praha Sofis 2000. Lyotard, J.-Fr.: Postmoderní situace. In: týž, O postmodernismu. Praha, Filosofický ústav 1993. Petříček, M.: Předmluva, která nechce být návodem ke čtení. In: Derrida, J.: Texty k dekonstrukci. Bratislava, Archa 1993. Petříček, M.: Úvod do současné filosofie. Praha, Herrmannn a synové 1992. Welsch, W.: Estetické myslenie. Bratislava, Archa 1993. Welsch, W.: Naše postmoderní moderna. Praha, Zvon 1994.
A5. Současný spor o modernu
Arendtová H.: Krize kultury. Praha, Mladá Fronta 1994. Arrighi, G.: The Long Twentieth Century. Money, Power, and the Origins of Our Times. London, New York, Verso 1994. Bauman, Z.: Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha, Mladá Fronta, 1999. Brenner, R.: The Economics of Global Turbulence. A Special Report on the World Economy, 1950-98. New Left Review, 229, May/June 1998, s. 1-265. Butler, J., Laclau, E., Žižek, Sl.: Contingency, Hegemony, Universality. Contemporary Dialogues on the Left. London, Verso 2000. Callinicos, A.: Against Postmodernism. A Marxist Critique. Polity Press 1989. Debord, G.: Společnost spektáklu. Praha, Intu 2007. Eagleton, T.: Idea kultury. Brno, Host 2001. Eagleton, T.: Die Illusionen der Postmoderne. Stuttgart, J.B.Metzler 1996. Eagleton, T.: Figures of Dissent. London, Verso, 2003. Featherstone, M.: Consumer Culture and Postmodernism. London, Sage Publications 1991. Habermas, J.: The Philosophical Discourse of Modernity. Cambridge, Massachusetts, MIT Press 1987. Harvey, D.: The Condition of Postmodernity. Český překlad druhé části „Politicko-ekonomická přeměna kapitalismu pozdního dvacátého století“ viz http://sok.bz/ Jameson, F.: The Cultural Turn. Selected Writings on the Postmodern. London, Verso 1998. Jameson, F.: Postmodernism, or, The Cultural Logic of Late Capitalism. London, Verso 1991. Kelly, M. (vyd.), Critique and Power. Recasting the Foucault/Habermas Debate. Cambridge, Massachusetts, MIT Press 1994. Sloterdijk, P.: Im Weltinnenraum des Kapitals. Frankfurt a/M., Suhrkamp 2006. Vaněk, J.: Komparativní systémy, destruktivní obchod a spravedlivé rozdělování ve světě. Politická ekonomie, 2002, 50, č. 4, str. 567-578.
Druhý okruh: moderna a mýtus
B1. Charakter a význam mýtu
Vietta, S., Uerlings, H. (Hrsg.), Moderne und Mythos. München, W. Fink Verlag 2006. Otto, R.: Posvátno. Praha, Vyšehrad 1998. Meletinskij, J.M.: Poetika mýtu. Praha, Odeon 1989. Freud, S.: Budoucnost jedné iluze. In týž: Nespokojenost v kultuře. Praha, Hynek 1998. Kerényi, K./Jung, C.G.: Věda o mytologii. (Úvodní kapitola „Prolegomena“) Praha 1993.
B2. Tragédie a zrození subjektivity
Aristotelés, Poetika. Praha, Svoboda 1996. Borecký, B. et. al., Slovník řeckých spisovatelů. Praha, Leda 2006. Canfora, L., Dějiny řecké literatury. Praha, Koniasch Latin Press 2001. Čermák, V. Antigoné – opravdu jen „připomínkou beze vší síly“? Svět a divadlo, 1991, roč. 12, č. 2, s.84-92. Dodds, E.R. Řekové a iracionálno. Praha, OIKOYMENH, 2000. Freytag, G. Technika dramatu. Praha, Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944. Graves, R., Řecké mýty. Český Těšín, Mustang 1996. Hegel, G.W., Estetika I. a II. Přel. Jan Patočka. Praha, Odeon 1966. Hegel, G.W., Fenomenologie ducha. Přel. Jan Patočka. Praha, ČSAV 1960. Chvátal, L. Proměny mýtu o Prométheovi ve starořecké literatuře. In Druhý život antického mýtu. Praha, CDK, 2004, s.11-23. Janoušek, P. Studie o dramatu. Praha, Ústav pro českou a světovou literaturu AV ČR 1992. Kazda, J. Kapitoly z dějin divadla. Jinočany, H&H, 1998. Kosík, K., Století Markéty Samsové, Praha, Český spisovatel 1993. Kundera, M. Estetika a existence, Host 2006, roč. 22, č. 9., s. 15-17. Marx, K., Metoda politické ekonomie. In. Marx, K.– Engels, B., Vybrané spisy 2. Praha, Svoboda 1977, s. 409-419 Nietzsche, Fr., Zrození tragédie z ducha hudby. Přel. Otokar Fischer. Praha, Gryf 1993. Nussbaumová, M., Křehkost dobra. Praha, OIKOYMENH, 2003. Sofoklés, Tragédie, Praha, Svoboda 1975. Stehlíková, e. Antické divadlo. Praha, Karolinum, 2005. Stehlíková, E. Řecké divadlo klasické doby. Praha, Ústav pro klasická studia 1991. Vernant, J.P. Hestia a Hermes. Praha, OIKOYMENH, 2004. Vernant, J.P. Napětí a ambivalence v řecké tragédii. Svět a divadlo, 1992, roč. 13, č.6, s. 27-36. Vernant, J.–P., The Tragic Subject: Historicity and Transhistoricity. In Vernant, J.–P., Vidal–Naquet, P., Myth and Tragedy in Ancienit Greece, New York, Zone Books 1990. s.237-247. Veyne, P. Věřili Řekové svým mýtům? Praha, OIKOYMENH 1999. Žižek, Slavoj, Nepolapitelný subjekt. Přel. Michael Hauser. Brno, Luboš Marek 2007.
B3. Mytické archetypy moderny a jejich literární, hudební a filosofické interpretace
a, Prométheus
Kerenyi, K.: Mytologie Řeků I. Praha, OIKOYMENH 1996 Séchan, L.: Le mythe de Prométhée. Paris 1985. Komorovský, J.: Prometeus: mytologické paralely. Bratislava, Smena 1986. Aischylos, Prométheus. Praha, Rezek 1994. Platón, Prótagoras. Lúkiános, Prométheus aneb Kavkaz. In. týž, Šlehy a úsměvy. Praha, Svoboda 1969, s. 166-174. J.J. Rousseau, Rozprava o vědách a uměních. In týž, Rozpravy. Praha, Svoboda 1989. J.W. Goethe, Prométheus (báseň) G. Leopardi, Sázka Prométheova. Praha, Odeon 1979. P.B. Shelley, Odpoutaný Prométheus. Praha, Mladá Fronta 1962. K.Čapek, Prométheův trest. In:Kniha apokryfů.. F. Liszt, Prométheus. Symfonická báseň. (poslech + referát např. dle M.Očadlík, Svět orchestru).
b, Odysseus
Auerbach, E.: Odysseova jizva. In týž: Mimesis. Praha, MF 1968, s. 9-27. Homér: Odysseia Joyce, J.: Odysseus. Argo 1993. Jung, C.G.: Ulysses. Monolog. In týž: Duše moderního člověka. Praha, Atlantis 1994, s.124-148. (Hodnocení Joycova Odyssea) Adorno, Th.W.: Odysseus neboli mýtus a osvícenství. In: Hokrheimer/Adorno: Dialektik der Aufklärung. Frankfurt a/M, S.Fischer Verlag 1968.
c, Faust
J.W. Goethe, Faust. Pokorný, J.: Kniha o Faustovi. Praha. MF 1982. Kosík K.: Faust stavitel. In: týž, Předpotopní úvahy. Op.cit., s. 94-126. Mann, Th.: Doktor Faustus. Praha,MF 1986.
B4. Mýtus v moderní době: obnova mýtu jako pokus překonat deficity moderny
a, mýtus jako výraz principu života a bytí v moderním myšlení
Adorno, Th.W.: Žargon autenticity (Jargon der Eigentlichkeit). Frankfurt a/M., Suhrkamp 1964. Benjamin, W.: Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In týž: Dílo a jeho zdroj. Praha, Odeon 1979, s. 17-47. Bergson, H.: Dvojí pramen mravnosti a náboženství. Kap. „Náboženství dynamické“, „Mechanika a mystika“. Praha, Laichter 1936. Cassirer, E.: Filosofie symbolických forem II. Praha, OIKOYMENH 1996. Heidegger, M.: Básnicky bydlí člověk. Praha, OIKOYMENH 1993. Nietzsche, F.: Zrození tragédie z ducha hudby. Praha, Gryf 1993. O užitku a škodlivosti historie pro život. In: Nečasové úvahy I. Praha, MF 1992. Richard Wagner v Bayreuthu. In Nečasové úvahy II. Schopenhauer A.: Svět jako vůle a představa, I., čtvrtá kniha: Svět jako vůle, druhá úvaha: Přitakání a popření vůle k životu při dosaženém sebepoznání; II., kap.39: K metafyzice hudby. b, obnova mýtu v umění a politice
Asturias, M.A.: Kukuřiční lidé. Praha, Svoboda 1981. Borges, J.L.: Fantastická zoologie. Praha, Hynek 1999. Claudel, P.: Zvěstování Panně Marii. In týž: Saténový střevíček. Praha, Orbis 1968. Jeffers, R.: Básně z Jestřábí věže. Praha, Čs. Spisovatel 1964. Joyce, J.: Odysseus. Argo 1993. Mann, Th.: Josef a bratří jeho. (humanizovaný mýtus jako protiklad k ´Mýtu XX. století´) Mann, Th.: O velkosti a utrpení Richarda Wagnera. Bratislava, Opus 1976 Meletinskij, J.M.: Poetika mýtu, op. cit., kap. Mytologismus v literatuře 20.století. Pavese, C.: Hovory s nymfou. Praha, Odeon 1981. Wagner, R. Putování k Beethovenovi. Praha 1927. White, J.J.: Mythology in the Modern Novel. Princeton University Press 1971.
c, perverze mýtu
Rosenberg, A.: Der Mythus des 20. Jahrhunderts. Eisner, P.: Mythus XX. století. Praha, Vilímek 1947. Kolman, A.: Ideologie německého fašismu. Praha, Svoboda 1946. Horkheimer/Adorno: Elementy antisemitismu. Hranice osvícenství. In tíž: Dialektik der Aufklärung, op.cit., s. 177-218. Arendtová, H.: Eichmann v Jerusalémě. Praha, MF 1995.
d, dialektika mýtu a moderny ve dvacátém století a v současnosti
Bondy, E.: Neuspořádaná samomluva. Brno, L.Marek 2002. Fromm, E.: Strach ze svobody. Praha, Naše vojsko 1993. Hauser, M.: Deficity současného myšlení; potřebnost negativní dialektiky. In týž: Moderna a negativita. Adornovo pojetí. (disertace). Hauser, M.: Politika otevřeného horizontu. Příspěvek ke sporu o paradigma politické filosofie.In Pragma jako tvůrčí čin ve výchově, umění a sportu. Praha 2005, s. 73-90. Hauser, M.: pozn. č. 1 v knize E. Fromma „Obraz člověka u Marxe,“ s. 5nn (přehled teorií o povaze ´minulého režimu´). Horkheimer/Adorno: Kulturní průmysl. Osvícenství jako masový podvod. In tíž, op.cit., 128-176. Kellner, D.: Theodor W.Adorno and the Dialectics of Mass Culture. In: Adorno: A Critical Reader. Vyd. N.Gibson-A. Rubin. Oxford, Blackwell P. 2002, s. 86-110. Merleau-Ponty, M.: Humanismus und Terror, 2.sv., Frankfurt/Main, Suhrkamp 1966. Moulis, Vl., Sládek, Zd., Voráček, E.(vyd.) : Sondy k dějinám SSSR 1917-1991. Praha, Ústav dějin střední a východní Evropy AV ČR 1993. Sartre, J.-P.: První kritika marxismu. In: týž, Marxismus a existencialismus, op. cit., s. 23-28 (SSSR jako systém absolutního idealismu). Žižek, Sl.: Did Somebody Say Totalitarianism? Five Interventions in the (Mis)use of a Notion. London, NY, Verso 2001. Žižek, Sl.: Raduj sa z národa svojho ako zo seba samého. GG 1995.
Frankfurtská škola Bibliografie primární literatury v češtině a slovenštině
Theodor Wiesengrund Adorno
Theodor W. Adorno, Max Horkheimer, Dialektika osvícenství, Oikoymenh, Praha 2009 Theodor W. Adorno, Schéma masové kultury, Oikoymenh, Praha 2009 Theodor W. Adorno, Žargon autenticity. K německé ideologii. Academia, Praha 2015 Theodor W. Adorno, Minima Moralia. Reflexe z porušeného života. Academia, Praha 2009
Theodor W. Adorno, Jürgen Habermas, Ludwig von Friedeburg, Dialektika a sociologie. Výbor z prací představitelů tzv. frankfurtské školy, Svoboda, Praha 1967 (Sociologie a empirický výzkum, Ke vztahu mezi sociologií a psychologií) Estetická teorie, Panglos, Praha 1998
Angažovanost, Divadlo, 1969, č. 8, s. 3-13 Čtyřikrát ke kulturnímu průmyslu, Literární noviny, 1966, č. 20, s. 10-11 Theodor W. Adorno, Max Horkheimer, Dialektika osvietenstva. Číta a komentuje Adam Bžoch, Slovenské pohľady, 1992, č. 2, s. 73-86 K dialektice identity, in: Břetislav Horyna, Filosofie posledních let před koncem filosofie, KLP, Praha 1998, s. 46-48 K informální hudbě, in: Eduard Herzog (vyd.), Nové cesty hudby. Sborník studií o novodobých skladebných směrech a vědeckých pohledech na hudbu, Supraphon, Praha 1970, s. 7-36 Komorní hudba, Estetika, 1992, č. 3, s. 1-10 O fetišovém charakteru v hudbě a regresi sluchu, Divadlo, 1964, č. 1, s. 16-22. č. 2, s. 12-18 Opera, Divadlo, 1966, č. 6, s. 56-62 Pokus o pochopení „Konce hry“, Divadlo, 1966, č. 10, s. 65-73, 1967, č. 1, s. 67-75 Potíže při chápání nové hudby, Hudební rozhledy, 1970, č. 5, s. 222-228 Prolog k televizi: výzkum televize USA v roce 1952-1953, Divadlo, 1965, č. 2, s. 28-33 (Teorie vědy, 2002, č. 2, s. 109-118) Půlhodinka s Adornem, Hudební rozhledy, 1966. č. 11, s. 323-324 Reflexe o hudební kritice, Hudební rozhledy, 1970, č. 1, s. 29-34 Televize jako ideologie, Divadlo, 1965, č. 5, s. 61-68 (Teorie vědy, 2002, č. 2, s. 119-131) Teorie polovzdělanosti, Orientace, 1966, č. 1, s. 62-71, č. 2, s. 66-75 Teze k sociologii umění, Sociologický časopis, 1967, č. 4, s. 421-424
Walter Benjamin
Agesilaus Santander. Výbor z textů, Herrmann a synové, Praha 1998 Dílo a jeho zdroj, Odeon, Praha 1979 Iluminácie. Eseje, Kalligram, Bratislava 1999
Centralpark, Orientace, 1966, č. 5, s. 65-75 Karl Kraus, Divadlo, 1964, č. 10, s. 13-28 Ke kritice násilí, Sociologický časopis, 1990, č. 6, s. 543-551 Móda, Labyrint Revue, 2003, č. 13-14, s. 14-20 Moskva, Slovenské pohľady, 1992, č. 9, s. 78-82 O pojme dejín, Slovenské pohľady, 1990, č. 1, s. 104-111 Saturnův prstenec, Analogon, 2003, č. 37, s. 13-14 Úloha překladatele, in: Josef Čermák, Bohuslav Ilek, Aloys Skoumal (vyd.), Překlad literárního díla, Odeon, Praha 1970, s. 245-256 Zkušenost a chudoba, Labyrint Revue, 1998, č. 3-4, s. 99-100 (Agesilaus Santander. Výbor z textů, Herrmann a synové, Praha 1998, s. 143-150) Max Horkheimer
Filosofie a kritická teorie I, Filosofický časopis, 2003, č. 4, s. 617-623 (1937) Spoločenská funkcia filozofie, Filozofia, 1999, č. 2, s. 114-125 (1940) Tradiční a kritická teorie, Aluze, 2001, č. 1, s. 74-106 (1937) Túžba po úplne Inom (Interview Helmuta Gumniora s Maxom Horkheimerom), Filozofia, 2001, č. 2, s. 117-130 (1970) Vzestup a pád individua, in: Břetislav Horyna, Filosofie posledních let před koncem filosofie, KLP, Praha 1998, s. 38-40 (1967; úryvek z knihy Zur Kritik der instrumentellen Vernunft)
Herbert Marcuse
Milena Tlustá (vyd.), Antologie textů soudobé západní filosofie V., Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1969 [úryvky z knih Hegelova ontologie a základy teorie dějinnosti (1932), Eros a civilizace (1955), Jednorozměrný člověk (1964), studie O filosofických základech pojmu práce v hospodářské vědě (1933), Předmluva (1964; předmluva ke knize Kultur und Gesellschaft I,II), Ke kritice hedonismu (1938), Filosofie a kritická teorie (1937), Poznámky k novému určení kultury (1965), Etika a revoluce (1964), Zastarání psychoanalýzy (1963)] Jednorozměrný člověk. Studie o ideologii rozvinuté industriální společnosti, Naše vojsko, Praha 1991 (1964) Psychoanalýza a politika, Svoboda, Praha 1970 [Teorie pudů a svoboda (1956), Idea pokroku ve světle psychoanalýzy (1956), Problém násilí v opozici (1967), Konec utopie (1967)] Tyto texty jsou na www.sok.bz
Buďte realisté, žádejte nemožné, Listy, 1968, č. 4, s. 12, č. 5, s. 12 (1968) Eros v postindustriální společnosti, Plamen, 1966, č. 1, s. 54-60 (1964; úryvek z knihy One-dimensional Man) Filosofie a kritická teorie II, Filosofický časopis, 2003, č. 4, s. 623-638 (1937) Kto ste, Herbert Marcuse?, Práca, 1968, č. 144 (26.5.), s. 3 (1968) Marxismus a feminismus, Aspekt, 2003-2004, č.1, s. 157-160 (1974) O afirmativním charakteru kultury, Divadlo, 1968, č. 3, s. 46-55, č. 4, s. 47-57 (1937) Paralýza kritiky. Spoločnosť bez opozície. Predslov ku knize Der eindimensionale Mensch, Slovenské pohľady, 1969, č. 1, s. 44-48 (1964; předmluva ke knize One-dimensional Man) Poznámky o novém určení kultury, Divadlo, 1969, č. 7, s. 22-31 (1965) Represívní tolerance (Kritika čisté tolerance), in: Jiřina Šiklová, Miluše Kubíčková (vyd.), Studenti a ideologie na Západě, Horizont, Praha 1969, s. 118-135 (1965) Rozhovor o studentském hnutí, Studentské listy, 1969, č. 5, s. 12 (1968) Rozhovor s Herbertem Marcusem, Analogon, 1969, č. 1, s. 80-81 (1967) Socialistický humanismus, in: Milena Tlustá (vyd.), Antologie textů současné západní filosofie III. (Problémy moderního humanismu), Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1967, s. 168-174 (1965) Teorie pudů a svoboda, Orientace, 1967, č. 3, s. 24-37 (1956; Psychoanalýza a politika, Svoboda, Praha 1970, s. 15-38) Základy pozitivismu a vznik sociologie, Filosofický časopis, 1957, č. 6, s. 902-915 (1941; úryvky z knihy Reason and Revolution) Zastarávání psychoanalýzy, Sešity pro mladou literaturu, 1966, č. 6, s. 9-14 (1963)
Za bibliografickou položkou je v závorce uvedena případná druhá publikace téhož překladu daného rozhovoru, článku, studie či knihy; v případě prací Maxe Horkheimera a Herberta Marcuseho je navíc v závorce uveden rok publikace knižního či časopiseckého originálu a eventuálně bližší specifikace překladu (tzn. že pokud se jedná o úryvek z knihy je uvedeno ze které) – v případě Marcuseho je u antologie a knižního výboru uveden obsah. |
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (01.02.2018)
V kursu nejprve vymezíme tři fundamenty moderny: autonomii subjektu, autoritu rozumu, dimenzi budoucnosti, a jejich kořeny, kořen antický, židokřesťanský, a osvícenský. Ukážeme si dvě základní myšlenkové linie moderny, které z těchto kořenů vybíhají, linii kantovskou a linii marxovskou. Soustředíme se na vývoj těchto linií ve dvacátém století a na jejich současné vyústění. Zaměříme se na zakladatele a pokračovatele ´kritické teorie´ (Frankfurtské školy), na Adorna, Horkheimera, Fromma, Marcuseho, Benjamina, Habermase, Honnetha, Jamesona, Žižka. Zamyslíme se nad současnou postmoderní kritikou jednotlivých fundamentů moderny a nad úskalími této kritiky tváří v tvář současným civilizačním a ekologickým hrozbám. Po tomto zkoumání vzniku, vývoji a významu moderny si položíme otázku, jaký je vztah mezi modernou a mytickým, ,premoderním‘ pojímáním světa a člověka, v čem spočívají nedostatky mytického chápání světa a v čem nedostatky moderny. Charakterizujeme základní významy mýtu. Mýtus představíme jako celistvý model reality, a zaměříme se na hlubší souvislost mýtu a moderny, abychom pochopili, proč ve dvacátém století (např. v nacismu) dochází k regresivním převratům moderny na mýtus. Za účelem hlubšího pochopení těchto souvislostí se budeme věnovat mytickým a uměleckým vzorům (archetypům), které přispěly k vytvoření fundamentů moderny. Zaměříme se na postavu Prométhea, Odyssea a Fausta.
Témata:
První okruh: vznik, vývoj a význam moderny
A1. Moderna jako celkový přístup ke světu a člověku
Čím se vyznačuje moderní postoj ke světu? Časový význam pojmu ´moderna´ Premoderní, moderní, postmoderní postoj a jejich vztah k minulosti, současnosti a budoucnosti. Kvalitativní význam pojmu ´moderna´ Tři fundamenty moderny: svoboda subjektu, autonomie rozumu, dimenze budoucnosti Universalismus moderny Moderna a krizové fenomény současnosti
A2. Založení moderního emancipačního humanismu: evropské osvícenství osmnáctého století
Antické, židokřesťanské a renesanční kořeny humanismu Osvícenské myšlení. Jeho východiska, charakter a cíle. Význam N. Machiavelliho a Fr. Bacona Představitelé osvícenství: Smith, Locke, Vico, Montesquie, Voltaire, ´encyklopedisté´, Herder. Živé problémy doby jako základní hledisko osvícenství. Význam literatury. Voltairův ´Candide´, Diderotův ´Synovec Rameaův´. Prohloubení a kritická reflexe osvícenství: Rousseau, Mendelssohn Hegelův výklad osvícenství ve Fenomenologii: ´užitečnost´ a masovost jako výsledek osvícenství Odvrácená tvář osvícenství: markýz de Sade Osvícenství a francouzská revoluce (Condorcet, Cabanis, Burke, de Maistre, aj.)
A3. Dvě linie moderního emancipačního myšlení
a, normativní linie
Kant a osvícenství Kantovo vymezení subjektu Kant a náboženství Weber a jeho vymezení moderny jako rozpojení kognitivní, etické a estetické sféry Habermas a teorie komunikativní racionality (2. generace kritické teorie) Honneth a teorie uznání (3. generace kritické teorie)
b, obsahová linie
Marxovo pojetí člověka Analýza dějin Vzájemná podmíněnost subjektu a dějin Osvícenství a utopie Lukács a ´zvěcnění´ moderního světa Kritická teorie (1. generace) Adornova/Horkheimerova ´Dialektika osvícenství´ Benjaminovy ´Dějinně filosofické teze´ Marcuse, Fromm a ´freudomarxismus´ Západní marxismus: Lukács, Gramsci, Bloch, Sartre, Althusser Český marxismus: Kosík, Kalivoda Lacan, Žižek a obnova (politické) subjektivity v postmoderně
A4. Postmoderní kritika fundamentů moderny
Co je to postmoderna? Lyotardova kritika projektu moderny jako velkého vyprávění Foucaultova a Deleuzova kritika moderního pojetí subjektu Derridova kritika evropské racionality (´logocentrismu´)
A5. Současný spor o modernu
Habermasova kritika postmoderny Postmoderní kritika Habermase Ekonomická, dějinná a kulturní analýza postmoderny: Harvey, Jameson, Callinicos Moderna a současné krizové fenomény (konzumní kultura, fundamentalismus, globalizace, ekologie)
Druhý okruh: moderna a mýtus
B1. Charakter a význam mýtu
Působení mýtu v evropských dějinách (příklad: mýtus o Edenu) Šest základních významů mýtu: význam interpretativní (Comte), imaginativní (Vico), numinózní (Otto), psychologický (Freud, Jung), sociální (Durkheim, Lévy-Bruhl), harmonizačně-ideologický (Meletinskij) Mýtus jako celistvý model reality, vyjadřující všechny roviny člověka Rozklad mýtu a vznik emancipačního myšlení (moderny)
B2 Tragédie a zrození subjektivity
Vznik, charakter a představitelé řecké tragédie Historičnost a nadhistoričnost tragédie Filosofické pojetí tragédie a tragického subjektu Rozbor tragédie Je tragičnost možná v moderním světě?
B3. Mytické archetypy moderny a jejich literární, hudební a filosofické interpretace
a, Prométheus
Prométheus v řecké mytologii Umělecká zpracování a filosofické interpretace: Aischylos, Platón, Lúkiános, Rousseau, Goethe, Schelley, Leopardi, Shelley. Liszt, Čapek. Prométheovský archetyp a fundamenty moderny (autonomie rozumu, civilizační pokrok)
b, Odysseus
Homérské eposy a jejich význam pro antiku Moderní zpracování: Tennyson, Joyce, Kazantzakis Odysseus a vznik autonomní subjektivity Adornova interpertace
c, Faust
Goethův Faust Mannův Doktor Faustus Faust jako archetyp moderního subjektu Faust a negativní aspekty moderny
B4. Mýtus v moderní době: obnova mýtu jako pokus překonat deficity moderny
a, mýtus jako výraz principu života a bytí v moderním myšlení
Schopenhauer, Nietzsche, Klages, Bergson, Cassirer, Heidegger
kritika: Benjamin, Adorno
b, obnova mýtu v umění a politice
Wagner, Mann, Joyce, Claudel, Pavese, Jeffers, Borges, Asturias Sorel
c, perverze mýtu
Rosenberg: Mýtus XX. století nacionální socialismus jako likvidace fundamentů moderny (asubjektivismus, iracionalismus, kult síly)
d, dialektika mýtu a moderny ve dvacátém století a v současnosti
analýza nacionálního socialismu, ´reálného socialismu´, kulturního průmyslu, fundamentalismu.
|
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (01.02.2018)
Examinace v rozsahu probrané látky v ústní nebo písemné formě. |