Poslední úprava: doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D. (04.04.2020)
Předmět cílí na problematiku vzdělávání žáků ze sociokulturních menšin, přistěhovalců a žáků s odlišným mateřským jazykem. Reflektuje specifika zařazení žáků do českého vzdělávacího systému, zohledňuje odlišnosti v chování a chápání společenských norem.
V předmětu budou prezentovány profily jednotlivých etnických a náboženských minorit (Romové, Ukrajinci, Vietnamci, Bulhaři a Řekové, muslimové, Židé) a jejich postoje a strategie, které zaujímají ke vzdělávání. Předmět neopomine ani situaci azylantů a specifika azylu.
Seminář bude směřovat k přímému seznámení se se situací dítěte ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí a jeho rodiny. Studenti budou aktivně kontaktovat osoby ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, případně cizince či bývalé azylanty a provádět s nimi interview. Na jejich základě vypracují kazuistiky respondentů, které budou sloužit k hlubší analýze. Na seminářích budou prezentovány mikrovýstupy z terénních dat a stanou se východiskem seminární práce studentů.
Výuka bude probíhat ve dvou blocích, které budou sestávat z následujících témat:
I. Pozice dětí z menšiny ve společnosti
1. Úvod – vývoj diskurzu potencionalit a vzdělávání lidí ze socio-kulturně odlišného prostředí a proměny strategií (sociokulturní determinismus, škola jako klíčová instituce pro integraci).
2. Děti v migraci.
3. Výchova dětí z menšiny v rodině – mezigenerační konflikt, transmise kultury, akulturační trhlina.
4. Bilingvismus.
5. Druhá generace migrantů.
6. Děti třetí kultury.
II: Škola a menšiny
1. Teoretické koncepty vzdělávání dětí ze socio-kulturně odlišného prostředí
Reuven Feuerstein – řešení sociokulturního handicapu ve vzdělávacím procesu.
John U. Ogbu – kulturně-ekologická teorie vzdělávání, podíl komunity a školy, sociálního systému na selhávání černých Američanů; koncept dobrovolných a nedobrovolných minorit.
2. Škola jako místo interkulturní komunikace – učitel- žák- rodina (komunita). Škola jako prostor, kde dochází ke střetu mezi rozdílnými kulturami. Nedorozumění a jejich důsledky.
3. Programy na podporu vzdělávání - Instituce a programy podporující integraci dětí ze socio-kulturně odlišného prostředí (Začít spolu/Step by step, SIM, Čeština pro cizince, Komunitní školy).
4. Koncept multikulturní výchovy – teoretické ukotvení, programy rozvíjející tolerantní postoje žáků a učitelů (Czech kids, multikulturní projektové vyučování v TV).
5. Specifika výuky menši v ČR – Romové, Vietnamci, Ukrajinci, Rusové a další v kontextu sytému národnostního vzdělávání.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (18.02.2020)
BITTNEROVÁ, Dana, DOUBEK, David a LEVÍNSKÁ, Markéta. Kulturní modely ve vzdělávání. Praha: FHS UK, 2011.
GELLNER, Arnošt. Národy a nacionalismus. Praha: H+H, 1993.
HADJ MOUSOVÁ, Zuzana. „Teoretický pohled na problematiku sociokulturně znevýhodněných žáků.“ Pp. 24-76 in Dana Bittnerová (ed.) Vzdělávací potřeby sociokulturně znevýhodněných. Případ SIM. Praha: Ermat s.r.o, 2009.
KOSTELECKÁ, Yvona, HÁNA, David a HASMAN, Jiří. Integrace žáků – cizinců v širším kontextu. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2017.
MORGENSTERNOVÁ, M. a ŠULOVÁ, L. Interkulturní psychologie. Praha: Karolinum 2009.
PRŮCHA, J. Interkulturní psychologie. Praha: Portál, 2004.
STUCHLÍKOVÁ, Iva a VOKROJOVÁ, Nela. Kulturní rozdíly v učební motivaci žáků – specifikum vietnamské kultury. Pedagogika, 2013, 63(1), s. 5-24.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (18.02.2020)
Účast na kurzu 70%, závěrečná esej - písemná zkouška založená na kompetenci interpretovat situaci dítěte/mladého muže/ženy, kteří se ocitají v situaci definované setkáním dvou a více kultur.
