Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (27.09.2023)
Předmět je věnován uchopení politologických, filosofických a právních znalostí v pedagogické praxi s důrazem na výuku témat stát a právo a člověk a svět práce (a některých průřezových témat) na ZŠ, gymnáziu a SŠ podle platných RVP. Studující absolvováním tohoto předmětu prohloubí své znalosti z předchozího studia a získá schopnost využívat příslušných znalostí ve své pedagogické praxi. Předmět se věnuje zejména otázkám vztahů občana, státu a práva, demokracii, lidským právům, mezinárodním organizacím a evropské integraci v nejrůznějších aspektech.
The course is devoted to the application of political science, philosophy and legal knowledge in pedagogical practice, with an emphasis on teaching the topics of state and law and man and the world of work (and some cross-cutting topics) at primary, secondary and high schools according to the valid RVP. By completing this course, students will deepen their knowledge from previous studies and gain the ability to use the relevant knowledge in their pedagogical practice. The course focuses in particular on issues of the relationship between the citizen, the state and law, democracy, human rights, international organisations and European integration in its various aspects.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. (31.08.2022)
Prohloubit znalosti z oblasti politické filosofie, práva a politologie směrem k aplikaci v pedagogické praxi.
Deskriptory
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. (31.08.2022)
Příprava na výuku
Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky
15 minut
Doba očekávané přípravy na 1 cvičení
45 minut
Samostudium literatury (za semestr)
40 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr)
0 hodin
Plnění průběžných úkolů (za semestr)
10 hodin
Plnění předmětu
Seminární práce
6 hodin
Příprava na zápočet
0 hodin
Příprava na zkoušku a zkouška
16 hodin
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. (10.09.2023)
Povinná literatura: DAHL, Robert A. O demokracii: průvodce pro občany. Praha: Portál, 2001. FEINBERG, Joseph Grim, HAUSER, Michael, ORT, Jakub. Politika jednoty ve světě proměn. Praha: Filosofia, 2021, kap. Rozlomená jednota liberální demokracie. K původu nových populismů. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015, vybr. části. STREJČEK, Petr; BROUL, David a JANEGA, Jakub. Evropa spolu: průvodce po historii i současnosti Evropské unie. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2022.
Doporučená literatura: AGHA, Petr (ed.). Lidská práva v mezikulturních perspektivách. Praha: Academia, 2018. BAUMAN, Zygmunt. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta, 1999. DUFEK, Pavel et al. Liberální demokracie v době krize. Perspektiva politické filosofie. Praha - Brno: Slon, 2019. FIALA, Petr, KRUTÍLEK, Ondřej a PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2018, vybr. části. FROMM, Erich. Mít, nebo být? Praha: Aurora, 2014. HAUSER, Michael. Doba přechodu: tranzitivní ontologie a dílo Alaina Badioua. Praha: Filosofia, 2021, s. 79–237. HAUSER, Michael. Prolegomena k filosofii současnosti. Praha: Filosofia, 2007. HROCH, Miroslav. Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha: Slon, 2009. JAMESON, Fredric. Postmodernismus neboli kulturní logika pozdního kapitalismu. Praha: Rybka Publishers, 2016, s. 24–83. LÁNSKÝ, Ondřej. Je třeba zavrhnout liberalismus? K jednomu problému modernity. Praha: Filosofia, 2015, kap. Projekt dekolonizace a filosofie osvobození. LEVITSKY, Steven a ZIBLATT, Daniel. Jak umírá demokracie. Praha: Prostor, 2018. MACHOVEC, Milan. Smysl lidské existence. Praha: Akropolis, 2012. MOYN, Samuel. Poslední utopie. Lidská práva v dějinách. Praha: Rybka Publishers, 2022. MÜLLER, Jan-Werner. Co je to populismus? Praha: Dybbuk, 2017. MYANT, Martin R. Vzestup a pád českého kapitalismu: ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha: Academia, 2013. SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka et al. Multikulturalismus v krizi. Krize v multikulturalismu. Ústí nad Orlicí: Univerzita Hradec Králové, 2012. TAYLOR, Charles. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofia, 2001. URBINATI, Nadia. Znetvořená demokracie: mínění, pravda a lid. Praha: Karolinum, 2018.
Metody výuky
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. (10.09.2023)
Seminární část: prezentace analýzy obsahu učiva podle tématu hodiny.
Přednášková část: výuka podle tématu hodiny navazující na seminární část.
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. (31.08.2022)
Demokracie, liberalismus a občanská společnost: jejich vymezení, historie a současnost
Klíčová politická témata I.: kolonialismus, fašismus, socialismus, globalizace
Klíčová politická témata II.: multikulturalismus a národní identita, lidská a občanská práva, populismus, alternativní systémy
Hodnotová orientace člověka v současné společnosti: postmoderní relativismus, fundamentalismus, filosofický postoj
Právo a občan: smysl práva, právo a morálka, právní řád ČR, principy právní ochrany atd.
Podstata a význam EU: proces integrace, orgány a instituce EU
Podstata a význam mezinárodní spolupráce: OSN a další mezinárodní organizace
Pracovněprávní vztahy
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. (11.09.2023)
Atestace: zápočet.
Podmínky k získání atestace:
docházka do výuky (maximálně 2 absence);
dvakrát ve skupině připravit Analýzu obsahu učiva (tj. písemná práce) k danému tématu ZSV či OV (další podmínky viz Metody výuky).
Podoba Analýzy obsahu učiva:
na začátku výuky budou vytvořeny seminární skupiny, ve kterých budou studující spolupracovat po celou dobu konání výuky,
v těchto skupinách připraví textovou podobu Analýzy obsahu učiva k danému tématu ZSV a OV,
v předem daných termínech budou analýzu prezentovat (minimálně 30 minut) před ostatními studujícími,
text analýzy musí obsahovat text v rozmezí 4 až 5 normostran (7200 až 9000 znaků včetně mezer) a musí splňovat standardní nároky písemné práce (formální a obsahové),
pro tvorbu analýzy studující využívají formulář dostupný v SISu.
V Analýze obsahu učiva studující musí zejména:
provést a popsat analýzu obsahu učiva,
vybrat klíčovou odbornou literaturu a vysvětlit, proč bude použita (minimálně 5 textů).
Pokud studující nesplní podmínku minimální účasti a bude chtít získat atestaci, bude muset napsat písemnou práci splňující následující podmínky:
max. 5 normostran textu – tj. 9000 znaků včetně mezer,
korektně používaný citační a poznámkový aparát s jednotným standardem odkazů na literaturu a na prameny a s odpovídajícím seznamem použité literatury a pramenů,
studující při psaní písemné práce musí pracovat minimálně s jednou sociologickou monografií,
v práci musí být jasně formulovaná výzkumná otázka (či sada otázek),
téma práce je třeba předem osobně konzultovat s vyučujícím předmětu,
práce musí být odevzdána nejpozději do konce posledního týdne výuky v semestru s to odesláním na e-mail vyučujícího.
