Vybrané problémy kontrastivní lingvistiky a psycholingvistiky - OPNC3C012A

• Anglický název: Selected Problems of Contrastive Linguistics and Psycholinguistics
• Zajišťuje: Katedra českého jazyka (41-KCJ)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. Pavla Chejnová, Ph.D.; prof. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D.; Mgr. et Mgr. Martin Janečka, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D. (30.05.2022)

Anotace předmětu Cílem předmětu je poskytnout základní lingvistické teoretické zázemí k problematice výuky českého jazyka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně žáků s odlišným mateřským jazykem) a k problematice výuky žáků nadaných. Témata 1) Typologie mluvených jazyků: Různé typologické přístupy k mluveným jazykům (morfologický, syntaktický, fonologický) s důrazem na Skaličkovu typologii morfologickou. Zástupce pěti morfologických typů mluvených jazyků (flektivní, introflektivní, analytický, aglutinační a polysyntetický) s důrazem na kontrastivní typologii češtiny, ruštiny a vietnamštiny jako představitelů flektivního vs. analytického typu jazyka. Formální způsoby vyjadřování významů v různých jazycích. 2) Kontrastivní pohled na český jazyk vs. český znakový jazyk: Odlišení přirozených verbálních vokálních jazyků od přirozených verbálních nevokálních jazyků, tedy jazyků znakových, které používají menšinové komunity neslyšících různých národů. Gramatika a lexikon nevokálních jazyků (v základu). Výrazové prostředky znakového jazyka, gramatickými a lexikálními prostředky, jimiž obě modality (mluvená vs. znaková) vyjadřují tytéž významy. 3) Typologická charakteristika ruského jazyka v soustavě indoevropských jazyků: Chararakteristika ruštiny z hlediska genealogického a typologického. Hlavní strukturní znaky ruštiny v porovnání s češtinou na úrovni lexika, fonetiky, gramatiky a grafiky. Pasivní seznámení s písmem. 4) Dějiny psycholingvistiky a současná psycholingvistická paradigmata: Nejvýznamnější představitelé a směry psycholingvistiky a jejich vliv na současný stav bádání v oboru. Specifika psycholingvistického přístupu k analýze jazykových jevů s ohledem na jazyky mluvené. Aktuálním psycholingvistická paradigmata s důrazem na konkrétní výzkumy. 5) Psycholingvistické procesy: Problém dyslexie z hlediska jazykové typologie a užívaného typu písma. Vliv způsobu grafického záznamu jazyka na problémy při osvojování čtení a psaní. 6) Kognitivní procesy: Nejnovější poznatky o fungování mozku z hlediska nabývání jazykové kompetence. Současné neurolingvistické a psycholingvistické přístupy osvětlující fungování mozku při komunikaci. Odlišnosti ve fungování kognitivních procesů u žáků se SVP (žáci nadaní, žáci s SPU, žáci s dvojí výjimečností). Problematika neurotypičnosti a neurodiverzity.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Monika Kadrnožková, Ph.D. (31.05.2022)

Základní literatura:

 

FERNÁNDEZ, Eva M. a Helen Smith CAIRNS. Základy psycholingvistiky. Praha: Karolinum, 2014.

SERVUSOVÁ, Jana. Kontrastivní lingvistika – český jazyk x český znakový jazyk. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.

SCHWARZOVÁ, Monika. Úvod do kognitivní lingvistiky. Praha: Dauphin, 2009.

Doporučená literatura:

 

CHEJNOVÁ, Pavla. Acquisition of morphological categories and vocabulary in early ontogenesis of a Czech child. Praha: Karolinum, 2016. 

CHEJNOVÁ, Pavla. Development of Syntactic Competence in a Czech Child. Praha: PedF UK, 2019. 

KARMILOFF, Kyra a Annette KARMILOFF-SMITH. Pathways to language: from fetus to adolescent. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2002.

HRONOVÁ, Anna Cícha et al. Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2019.

MACUROVÁ, Alena. Dějiny výzkumu znakového jazyka u nás a v zahraničí. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.

MACUROVÁ, Alena, Václav PTÁČEK a Ivana HOMOLÁČOVÁ. Výzkum komunikace neslyšících: český znakový jazyk. Speciální pedagogika, 1997, roč. 7, č. 3, s. 1–15.

PINKER, Steven. Jazykový instinkt: jak mysl vytváří jazyk. Praha: Dybbuk, 2009.

POPELA, Jaroslav et al. Skaličkova jazyková typologie. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

PORTEŠOVÁ, Šárka. Skryté nadání: psychologická specifika rozumově nadaných žáků s dyslexií. Brno: Masarykova univerzita, 2009.

SKALIČKA, Vladimír. Typ češtiny. Praha: Slovanské nakladatelství, 1951.

SLÁNSKÁ BÍMOVÁ, Petra a Lenka OKROUHLÍKOVÁ. Rysy přirozených jazyků: český znakový jazyk jako přirozený jazyk, Lexikografie: slovníky českého znakového jazyka. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.

SMOLÍK, Filip. Psycholingvistika a čeština: některá slibná témata. Naše řeč, 2009, roč. 92, č. 5, s. 240–251.

SMOLÍK, Filip a Gabriela MÁLKOVÁ. Vývoj jazykových schopností v předškolním věku. Praha: Grada, 2014.

STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál, 2009.

VASILJEV, Ivo. Čeština a vietnamština v bilingvním mozku. Češtinář, 2009/2010, roč. 20, č, 3, s. 65–79.

VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Brno: Masarykova univerzita, 2002.

ŽAŽA, Stanislav. Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. Brno: FF MU, 1999.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Lucie Strejčková, DiS. (09.01.2022)

Zkouška