Poslední úprava: PhDr. Dana Bittnerová, CSc. (10.05.2007)
Cílem kursu je osvojení poznatků o vývoji psychologického myšlení. Kurs zároveň poskytuje předpoklady, na něž navazuje
předmět ?Přehled psychologických systémů?. Základní osnovu kursu tvoří výklad chápání psychologických témat
v jednotlivých historických obdobích. Kurs se postupně zabývá před-filosofickou fází (psychologie přírodních národů,
psychologie v rámci duchovních systémů nejstarších civilizací, psychologie a mýtus, psychologie v homérských eposech),
filosofickou fází (antická, středověká a novověká psychologie), dále psychologií v rámci vznikajících přírodních věd a poté
vývojem psychologie jako samostatné vědní disciplíny. Pozornost je věnována jednotlivým přístupům, školám či
paradigmatům, dále jejich představitelům a rozboru významných děl.
HOMOLA, M. Dějiny psychologie. Olomouc: FFUP, 1990.
HOSKOVEC, J.; NAKONEČNÝ, M.; SEDLÁKOVÁ, M. Psychologie XX. století. Praha: Karolinum, 2002.
HUNT, M. Dějiny psychologie. Praha: Portál, 2000.
MADSEN, K.B. A History of Psychology in Metascientific Perspectives. Amsterdam: North-Holland, 1988.
NAKONEČNÝ, M. Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN, 1995.
SEDLÁKOVÁ, M. Propedeutika obecné psychologie. Praha: SPN, 1981.
STAVĚL, J. Antická psychologie. Praha: SPN, 1972.
TARDY, V. Dějiny psychologie do vzniku samostatné psychologie. Praha: SPN, 1966.
WATSON, R.I. Prescriptions as a Operative in the History of Psychology. Journal of the History of the Behavioral Sciences,
1971, 7, s. 311-322.
Poslední úprava: PhDr. Dana Bittnerová, CSc. (18.01.2007)
History of psychology
object, goals and task of history of psychology, stages of history of psychology, characteristic of philosophical psychology (psychology in the antiquity, psychological contributions of medieval philosophy, psychological contributions of modern philosophy), preparation for experimental psychologie within philosophical psychology, Wundt s psychology, psychology as a new discipline of science, characteristics of psychological schools, trends and movements, prominent personalities of psychology in the nineteenth and twentieth century.
associationism, psychophysics, Wundt s structuralism, Titchener s structuralism, Brentano s school (Austria school), Gratz school, Würzburg school, American funktionalism, anticipation of Gestalt problem, Gestalt psychology (Berlin school, Leipzig school), Louvain school, Dilthey s understandig psychology, structuralism, psychoanalysis, Jung s analytic psychology, Adler s individual psychology, egoanalysis, Marburg school, German personalism, behaviorism, radical behaviorism, operacionalism, neobehaviorism, panbehaviorism, objective psychology, reflexology, physiology of higher nervous activity, psychology of activity, Geneva school, Paris school, cognitive psychology, connectionism, humanistic psychology.
Cíl předmětu
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
Cílem kursu je osvojení poznatků o vývoji psychologického myšlení. Kurs zároveň poskytuje předpoklady, na něž navazuje předmět ?Přehled psychologických systémů?. Základní osnovu kursu tvoří výklad chápání psychologických témat v jednotlivých historických obdobích. Kurs se postupně zabývá před-filosofickou fází (psychologie přírodních národů, psychologie v rámci duchovních systémů nejstarších civilizací, psychologie a mýtus, psychologie v homérských eposech), filosofickou fází (antická, středověká a novověká psychologie), dále psychologií v rámci vznikajících přírodních věd a poté vývojem psychologie jako samostatné vědní disciplíny. Pozornost je věnována jednotlivým přístupům, školám či paradigmatům, dále jejich představitelům a rozboru významných děl.
Literatura
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
Homola, M.: Dějiny psychologie. Olomouc, FFUP 1990.
Hoskovec, J., Nakonečný, M., Sedláková, M.: Psychologie XX. století. Praha, Karolinum 2002.
Madsen, K. B.: A History of Psychology in Metascientific Perspectives. Amsterdam, North-Holland, 1988.
Sedláková, M.: Propedeutika obecné psychologie. Praha, SPN 1981.
Stavěl, J.: Antická psychologie. Praha, SPN 1972.
Tardy, V.: Dějiny psychologie do vzniku samostatné psychologie. Praha, SPN, 1966.
Watson, R. I.: Prescriptions as a Operative in the History of Psychology. Journal of the History of the Behavioral Sciences. 7, 1971, s. 311-322.
Sylabus
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
1 blok: PSYCHOLOGIE PŘÍRODNÍCH NÁRODŮ
okruhy otázek, na něž jsou různá ?pojetí psychického? odpovědí
animismus
magické myšlení
analogie myšlení: ?primitivního?, infantilního a patologického (plus kritika takového pojetí)
2. blok: PSYCHOLOGIE V RÁMCI DUCHOV. SYSTÉMŮ NEJSTARŠÍCH CIVILIZACÍ
Egypt: ?knihy mrtvých?, psychologické poznání v rámci lékařství, magie a náboženství, duše a duch
Izrael: biblické pojetí těla, duše a ducha
Čína: Konfucius a Lao-tse
Indie: atmán a brahma, učení o ?koloběhu duší?, psychologické pojetí v rámci Buddhismu, jóga a psychologie
3. blok: PSYCHOLOGIE A MYTOLOGIE
mýty a mystéria: dionýská, orfická, eleusinská
orfické učení o duši
psychologická relevance mytologických obrazů a příběhů
Erós a Psýché, Narcis, Oidipus, Apollón, Dionýsos, Hermes
Pojetí duše v Homérových eposech: Psýché a Thymos
4. blok: PSYCHOLOGIE U PŘEDSOKRATIKŮ
Herakleitos
Pythagoras (filosofické pojetí orfického mýtu o duši, praxe ?psychohygieny?, zkoumání vlivu hudby na duši, experimenty, matematická formalizace)
Empedokles a Demokritos (živlové a atomistické pojetí duševního, teorie vnímání)
5. blok: PLATÓNOVA A ARISTOTELOVA PSYCHOLOGIE
vlivy (sofisté, Sokrates, Eleaté ad.)
Platón: pojetí duše v hlavních dílech: FAIDÓN, FAIDROS, TIMAIOS, SYMPOSION, ÚSTAVA)
Aristoteles: hlavní kategorie pojetí duševního (látka ? forma, pasivní ? aktivní, potenciální ? aktuální, entelechie), vymezení duše, vegetativní, sensitivní a myslící duše, schéma: kognice, emoce, vůle, pojetí vnímání, paměti, trpný a činný rozum
Rozdíl mezi Platónovým a Aristotelovým pojetím duše
6. blok: PSYCHOLOGIE NA SKLONKU ANTIKY A V RANNÉM STŘEDOVĚKU
psychologie u stoiků, pojetí afektů, Seneca, Epiktetos
pojetí temperamentu u řeckých lékařů
novoplatonismus: Plotinos, vědomí jako reflexe
setkání řecké vzdělanosti s biblickou tradicí: Filón Alexandrijský
rozdíly v pojetí duše mezi antickou a židovsko-křesťanskou tradicí
Augustinova psychologie: pojetí paměti, svoboda vůle, reflexe a introspekce
7. blok: PSYCHOLOGIE VE VRCHOLNÉM A POZDNÍM STŘEDOVĚKU
psychologická relevance sporu realismu a nominalismu
psychologické pojetí u arabských aristoteliků
psychologické pojetí u středověkých židovských myslitelů
ranně novověká a renesanční mentalita: Freudův Leonardo da Vinci a Eriksonův Martin Luther
znovuzrození novoplatonismu: Marcelo Ficino
počátky novověké kritiky poznání: Francis Bacon
jedinečnost individua: Juan Huarte
Počínaje psychologií v novověkém racionalismu je obsah jednotlivých bloků podrobně pojednán učebnici ?Dějin psychologie? od Plhákové, ale i v dalších (viz základní i doporučená studijní literatura). Jedná se o následující bloky:
9. blok: Psychologická pojetí v rámci novověkého racionalismu
10. blok: Psychologická pojetí v rámci novověkého empirismu
11. blok: Novověký asocianismus: jeho podoby a proměny
12. blok: Psychologie v Kantově kritické filosofii
13. blok: Hegel a psychologie
14. blok: Romantismus a psychologie
15. blok: Positivismus a psychologie
16. blok: Psychologie a vývojové teorie
17. blok: Psychologie a marxismus
18. blok: Psychologie ve vztahu k fyziologickým a neurologickým objevům
19. blok: Shopenhauer jako psycholog
20. blok: Nietzsche jako psycholog
Další fáze dějin psychologie jsou podrobně probírány v rámci navazujícího předmětu Přehled psychologickým systémů
Podmínky absolvování kursu
Ústní zkouška
Začlenění kursu
Kurs je spolu s Obecnou psychologií I a II a přehledem psychologických systému součástí vzájemně propojeného teoretického základu. Zcela jednoznačně je prerekvizitou pro Přehled psychologických systému, který na něj ve třetím ročníku navazuje.