PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2014/2015
   Přihlásit přes CAS
Úvod do počítačové lingvistiky - NPFL012
Anglický název: Introduction to Computer Linguistics
Zajišťuje: Ústav formální a aplikované lingvistiky (32-UFAL)
Fakulta: Matematicko-fyzikální fakulta
Platnost: od 2014
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština, angličtina
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Garant: doc. RNDr. Vladislav Kuboň, Ph.D.
Třída: Informatika Bc.
Kategorizace předmětu: Informatika > Počítačová a formální lingvistika
Je prerekvizitou pro: NPFL030, NPFL028
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: T_UFAL (10.05.2001)
Seznámení s hlavními obory počítačové lingvistiky a s problémy, které tyto obory řeší. Důraz je kladen na zejména na strojový překlad, syntaktickou analýzu, morfologii a korpusovou lingvistiku.
Literatura -
Poslední úprava: doc. RNDr. Vladislav Kuboň, Ph.D. (15.05.2023)
  • R. Grishman. Computational Linguistics: An Introduction. ACL Studies in Nantural Language Processing. Cambridge University Press, 1986.
  • P. Sgall. E. Hajičová and J. Panevová. Učíme stroje česky. Academia. P. Sgall a kolektiv. Úvod do syntaxe a sémantiky. Academia. 1986.
  • W. Clocksin and C. Mellish. Programming in Prolog. Springer-Verlag, Berlin, 2nd edition, 1984 (existuje také v českém překladu)
  • G. Gazdar and C. Mellish. Natural Language processing in Prolog. Addison Wesley, Wokingham, England, 1989.
  • M. Covington. NLP for Prolog Programmers. Prentice Hall. 1993.
  • B. Grosz, K. Sparck-Jones and B.L. Webber (eds.). Readings in Natural Language Processing. Morgan Kaufmann, los Altos, CA, 1986.
  • R. Hauser. Introduction to NLP. Springer-Verlag, 1987

Sylabus -
Poslední úprava: doc. RNDr. Vladislav Kuboň, Ph.D. (15.05.2023)

1. Úvod, přehled podoborů počítačové lingvistiky a jejich obsah

2. Přirozený jazyk, jeho funkce a struktura

3. Zpracování jazyka na úrovni znaků, metody korekce překlepů

4. ASIMUT = metoda automatického skloňování českých slov

5. Syntaxe jazyka, přehled hlavních způsobů jejího formálního zachycení

6. Statistické metody v syntaxi a morfologii

7. Automatický překlad.

8. Jevy v přirozeném jazyce za hranicemi syntaxe, problematika zachycení těchto jevů, roviny popisu, logický zápis významu a smyslu vět, pravdivostní podmínky, užití jazyka v komunikaci, komunikační záměr a promluvový akt.

9. Od věty k souvislému projevu v přirozeném jazyce (mluvený a psaný diskurz, dialog), koreferenční mezivětné vztahy, užití zájmen a jiných prostředků zkráceného vyjádření.

10. Praktické problémy s automatizovaným zpracováním mezivětných koreferenčních vztahů na příkladech automatického překladu, dobývání informací z textu a uživatelského rozhraní v přirozeném jazyce.

11. Od věty k jejímu obsahu a zase zpět, reprezentace znalostí, odkazování, inference jako součást interpretace přirozeného jazyka.

12. Využití reprezentace znalostí v systémech pro automatizované vyhledávání v textech, dobývání informací z textů a automatizovanou tvorbu textů.

13. Přehled existujících systémů pro automatizované zpracování přirozeného jazyka podle hlavních metod, dosažené výsledky.

14. Formální prostředky vyvinuté pro popis souvislého projevu v přirozeném jazyce, reprezentace kontextu a jeho dynamického obohacování.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK