PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Sociogeografické regionální systémy - MZ340P14K
Anglický název: Sociogeographic Regional Systems
Český název: Sociogeografické regionální systémy
Zajišťuje: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:10/8, Z+Zk [HS]
Počet míst: 80
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Vysvětlení: předmět pro kombinovanou formu studia
Garant: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D.
Vyučující: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D.
Neslučitelnost : MZ340P14
Je neslučitelnost pro: MZ340P14
Anotace
Poslední úprava: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (18.02.2024)
Kurz rozvíjí následující témata: Geografická organizace společnosti: obecná koncepce - Sociogeografická regionalizace: metody, hodnocení - Hierarchie systému osídlení - Metropolitní areály - Polohová exponovanost - Vývoj územní koncentrace obyvatelstva a ekonomiky - Měřítková diferenciace sociogeografických systémů a vývojové procesy - Typy a formy geografické difúze - Vývoj hierarchie nodálních center - Metropolizace a formování nadnodálních center - Teorie stádií a vývoj osídlení - Regionální rozvoj a regionální politika - Územní administrativa - Dosavadní a budoucí vývoj sociogeografické organizace – Evropský a globální kontext.
Literatura
Poslední úprava: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (18.02.2024)

POVINNÁ LITERATURA:

HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KŰHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha.

HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice. PřF UK, Praha.

HAMPL, M., MARADA, M. (2015): Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120, č. 3, s. 397–421.

HAMPL, M., MARADA, M. (2016): Metropolizace a regionálnı́ vývoj v Česku v transformačnı́m období. Geografie, 121, č. 4, s. 566–590.

HAMPL, M. a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. PřF UK, Praha (prvé 4 kapitoly).

ROZŠIŘUJÍCÍ LITERATURA K TÉMATŮM:

Region a regionalizace

SEMIAN, M. (2016): Region ve své komplexitě: diskuse konstruktivistických přístupů. AUC Geographica 51(2), 179–188. https://doi.org/10.14712/23361980.2016.15

CLAVAL, P. (2007): Regional geography: Past and present (a review of ideas, approaches and goals). Geographica Polonica 80(1), 25–42.

CHROMÝ, P. (2009): Region a regionalismus. Geografické rozhledy, 19(1), 2–5.

KASALA, K., ŠIFTA, M. (2017): The region as a concept: traditional and constructivist view. AUC Geographica, 52(2), 208–218. https://doi.org/10.14712/23361980.2017.17

KUČERA, Z. (2011): Rozmanité cesty regionální geografie. Geografické rozhledy, 20(5), 14–18.

MAREK, P. (2020): Region coby sociální konstrukt a kritická diskuze Paasiho konceptualizace regionální identity. Geografie, 125(1), 47–68. https://doi.org/10.37040/geografie2020125010047

 

Územní administrativa

HAMPL, M. (1996): Hierarchie systému osídlení a administrativní členění České republiky. [Hierarchy of the settlement system and administrative division of the Czech Republic]. Geografie, 101(3), 201–210. https://doi.org/10.37040/geografie1996101030201

BURDA, T. (2016): Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. E-kniha. Nakladatelství P3K s. r. o., Praha, 157 s.

BURDA, T., JANOUŠEK, Z., CHROMÝ, P. (2014): Historické hranice v prostředí GIS: správní regiony v Česku 1920–2012 [Historical borders in GIS: administrative regions in Czechia, 1920–2012]. Historická geografie, 40(1), 41–72.

JELEČEK, L. (2000): Územněsprávní reformy v Česku v letech 1848–2000 [Public administration reforms in Czechia in 1848–2000]. Geografické rozhledy, 9(5), 136–137.

 

Polarizace prostoru a polohová exponovanost

MUSIL, J., MŰLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze [Inner peripheries of the Czech Republic as a mechanism of social exclusion]. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 44(2): 321–348. DOI: 10.13060/00380288.2008.44.2.05.

HALÁS, M. (2014): Modelovanie priestoroveho usporiadania a dichotomie centrum – periferia. Geografie, 119(4), 384–405. https://doi.org/10.37040/geografie2014119040384

HAMPL, M. (2007): Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje v České republice. Sociologický časopis, 43(5), 889–910. DOI: 10.13060/00380288.2007.43.5.02

HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KŰHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR [Regional Structure and Development of the Settlement System of CSR]. Univerzita Karlova, Praha, 255 s.

HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti [Contribution to the theory of polarized development of a territory, with a special attention paid to peripheral regions]. Geografie, 106(1), 1–11. https://doi.org/10.37040/geografie2001106010001

MUSIL, J. (1988): Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení [New views on the regeneration of our cities and settlements]. Územní plánování a urbanismus, 15(2), 67–72.

NOVÁK, J., NETRDOVÁ, P. (2011): Prostorové vzorce sociálně-ekonomické diferenciace obcí v České republice [Spatial patterns of socioeconomic differentiation in the Czech Republic at the level of municipalities]. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47(4), 717–744. DOI: 10.13060/00380288.2011.47.4.05

 

Regionalismus a institucionální prostředí

KOMÁREK, M., CHROMÝ, P. (2020): The institutional thickness of an inner periphery in the cross-border region between Central Bohemia and Eastern Bohemia. Geografie, 125(4): 423-446, https://doi.org/10.37040/geografie2020125040423

BERNARD, J. (2011): Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí – obtížné hledání a měření jejich vlivu. Sociologický časopis, 47(4), 745–775. DOI: 10.13060/00380288.2011.47.4.06

BLAŽEK, J. (2012): Regionální inovační systémy a globální produkční sítě: dvojí optika na zdroje konkurenceschopnosti v současném světě? Geografie, 117, 2, 209–233. https://doi.org/10.37040/geografie2012117020209

BLAŽEK, J., HAMPL, M. (2009): Types and systems of actors in regional development: their function and regulatory potential. European Spatial Research and Policy, 16(1), 75–92. DOI: 10.2478/v10105-009-0005-5

CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M., HAVLÍČEK, T. (2011): Venkov – žitý prostor: regionální diferenciace percepce venkova představiteli venkovských obcí v Česku. Geografie, 116(1): 23–45. https://doi.org/10.37040/geografie2011116010023

 

Globální systém – sociálně geografická regionalizace světového systému

HAMPL, M. (2014): Je nástup konvergenčních tendencí v diferenciaci globálního systému potvrzením obecných představ o vývoji územních a sociálních hierarchií? Geografie, 119(1), 26–49. https://doi.org/10.37040/geografie2014119010026

HAMPL, M. (2009): Globální systém: stav, současné tendence a možné perspektivy distribuce mocenského potenciálu. Geografie, 114(1), 1–20. https://doi.org/10.37040/geografie2009114010001

HOLUBEC, S. (2009): Sociologie světových systémů. Slon, Praha, 206 s. (zejm. kapitola 1-4, 7-8, 11-13).

CHROMÝ, P., ŠIFTA, M. (2018): Kdo vládne globálním systémům? Geografické rozhledy, 27(4), 4–7.

CHROMÝ, P., ŠIFTA, M. (2018): Wallerstein vs. Huntington – nejznámější koncepce globálního systému. Geografické rozhledy, 27(4), on-line příloha článku Kdo vládne globálním systémům?

  

DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA:

Region a regionalizace

AGNEW, J. (2018): Evolution of the regional concept. In: Paasi, A., Harrison, J., Jones, M. (Eds.): Handbook on the Geographies of Regions and Territories. Edward Elgar Publishing, Cheltenham, Northampton, 23–33.

CLAVAL, P. (2007): Regional geography: Past and present (a review of ideas, approaches and goals). Geographica Polonica 80(1), 25–42.

MAREK, P. (2020): Transformation of the identity of a region: Theory and the empirical case of the perceptual regions of Bohemia and Moravia, Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 28(3), 154–169. https://doi.org/10.2478/mgr-2020-0012

PAASI, A., HARRISON, J., JONES, M. (2018): New consolided regional geographies. In: Paasi, A., Harrison, J., Jones, M. (Eds.): Handbook on the Geographies of Regions and Territories. Edward Elgar Publishing, Cheltenham, Northampton, 1–20.

PAASI, A., HARRISON, J., JONES, M., Eds. (2018): Handbook on the Geographies of Regions and Territories. Edward Elgar Publishing, Cheltenham, Northampton, 530 s.

SEMIAN, M. (2016): Region in its complexity: A discussion on constructivist approaches. AUC Geographica, 51(2), 179–188. DOI: https://doi.org/10.14712/23361980.2016.15

Další doporučená literatura uvedená v SIS u předmětů: MPGS0098 Teorie regionální geografie pro PGS a MPGS0096 Historická a kulturní geografie pro PGS

Územní administrativa

DOSTÁL, P., ILLNER, M., KÁRA, J., BARLOW, M., Eds. (1992): Changing territorial administration in Czechoslovakia. International viewpoints.Universitiet van Amsterdam, Amsterdam.

DOSTÁL, P., KÁRA, J. (1992): Territorial administration in Czechoslovakia: an overview. In: Dostál P., Illner M., Kára J., Barlow M. (Eds.): Changing territorial administration in Czechoslovakia. International viewpoints.Universitiet van Amsterdam, Amsterdam, 17–32.

HLEDÍKOVÁ, Z., JANÁK, J., DOBEŠ, J. (2007): Dějiny správy v českých zemích od počátku po současnost [History of administration in the Czech lands from the beginning to the present]. Lidové noviny, Praha, 570 s.

Polarizace prostoru a polohová exponovanost

HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext [Geographical organization of society in the Czech Republic: transformation processes and their general context]. Univerzita Karlova v Praze, Praha.

HAVLÍČEK, T., CCHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008): Innere und äußere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der österreichischen Geographischen Gesellschaft, 150, 299–316.

JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008): Regional Differentiation of Selected Conditions for the Development of Human and Social Capital in Czechia. Geografie, 113(3), 269–284. https://doi.org/10.37040/geografie2008113030269

JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka [Social capital as a factor in the development of peripheral areas: an analysis of selected components of social capital in Czechia’s typologically different peripheries]. Geografie, 115(2), 207–222. https://doi.org/10.37040/geografie2010115020207

PILEČEK, J., CHROMÝ, P., JANČÁK, V. (2013): Social capital and local socio-economic development: The case of Czech peripheries. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 104(5), 604–620. https://doi.org/10.1111/tesg.12053

PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka [The Typology of Rural Areas in Czechia]. Geografie, 115(2), 161–187. https://doi.org/10.37040/geografie2010115020161

SEIDL, T., CHROMÝ, P. (2010): Problémy integrace marginálního území do regionálního systému – příklad vojenského újezdu Boletice [Problems concerning the integration of marginal regions into the regional system: the case of the Boletice Military Training Area]. Geografie, 115(1): 44–63. https://doi.org/10.37040/geografie2010115010044

SEIDL, T., CHROMÝ, P., HABARTOVÁ, P. (2010): Perceptions of Marginality: The Role of Administration and Other Stakeholders in Issues of Future Development of Czech Military Training Areas. AUC Geographica, 45(2): 89–100.

VÁNĚ, P. (2012): Lidský a sociální kapitál vnitřních periferií Česka: příklad tří mikroregionů Středočeského kraje [Human and social capital in the inner peripheries of Czechia: example of microregions of the Central Bohemian Region]. Geografický časopis, 64(4), 357–381.

VAŇKOVÁ, E. (2014): Diferencovaná kvalita vybraných fenoménů sociálního kapitálu v území: příklad vnitřní periferie ve Středočeském kraji [Differentiated quality of selected phenomena of social capital in territory: The inner periphery in Central West Bohemia as an example]. Geografický časopis, 66(2), 177–196.

Regionalismus a institucionální prostředí

CHROMÝ, P. (2003): Formování regionální identity: nezbytná součást geografických výzkumů? [Forming of regional identity: necessary part of geographical researches]. In: Jančák V., Chromý P., Marada M. (eds): Geografie na cestách poznání[Geography on the ways of cognition]. UK v Praze, PřF, KSGRR, Praha, 163–178.

CHROMÝ, P., JANů, H. (2003): Regional identity, activation of territorial communities and the potential of the development of peripheral regions. AUC Geographica, 38(1), 105–117.

CHROMÝ, P., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2009): Regional identity, contemporary and historical regions and the issue of relict borders – the case of Czechia. In: Heffner, K. (Ed.): Historical Regions Divided By the Borders: Cultural Heritage and Multicultural Cities. Regions and Regionalism, 9(2). Państwowy Instytut Naukowy – Instytut Śląski w Opolu, Opole, 9–19.

CHROMÝ, P., SEMIAN, M., KUČERA, Z. (2014): Regionální vědomí a regionální identita v Česku: případová studie Českého ráje [Regional Awareness and Regional Identity in Czechia: Case Study Bohemian Paradise]. Geografie, 119(3), 259–277. https://doi.org/10.37040/geografie2014119030259

CHROMÝ, P., SKÁLA, J. (2010): Kulturněgeografické aspekty rozvoje příraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka [Cultural-geographical aspects in the development of borderland peripheries: an analysis of selected elements of territorial identity among residents of the Sušicko region]. Geografie, 115(2), 223–246. https://doi.org/10.37040/geografie2010115020223

KAŠKOVÁ, M., CHROMÝ, P. (2014): Regional product labelling as part of the region formation process. The case of Czechia. AUC Geographica, 49(2), 87–98. https://doi.org/10.14712/23361980.2014.18

KAŠKOVÁ, M., KUČERA, Z., CHROMÝ, P. (2016): Místo a značka: place branding a problémy jeho konceptualizace. Informace ČGS, 35(2), 1–16.

OSOBA, P. (2017): Formování symbolického tvaru regionu a odmítnutí názvu Nové Sudety [Development of symbolic shape of the region and rejection of the name Nové Sudety]Geografie, 122(3), 310–334. https://doi.org/10.37040/geografie2017122030310

SEMIAN, M. (2012): Searching for the Territorial Shape of a Region in Regional Consciousness: The Český Ráj (Bohemian Paradise), Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 20(2), 25–35.

SEMIAN, M., CHROMÝ, P., KUČERA, Z. (2016): Name as a regional brand: The case of Local Action Groups in Czechia. Journal of Language and Politics, 15(6), 768–789. https://doi.org/10.1075/jlp.15.6.06sem

ŠIFTA, M., CHROMÝ, P. (2014): Symboly a identita regionu: analýza vnímání přírodních symbolů oblastí s intenzivně přeměněnou krajinou v Česku [Symbols and identity of a region: analysis of perception of natural symbols in areas with profoundly changed landscape in Czechia]. Geografický časopis, 66(4), 401–415.

ŠIFTA, M., CHROMÝ, P. (2017): The importance of symbols in the region formation process. Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography, 71(2): 98–113. https://doi.org/10.1080/00291951.2017.1317285

Globální systém – sociálně geografická regionalizace světového systému

ANDĚL, J., BIČÍK, I. (2015): Geografické makroregiony světa. Geografické rozhledy, 24(3), 2–5.

ANDĚL, J., BIČÍK, I., BLÁHA, J. D. (2019): Makroregiony světa. Nová regionální geografie. Karolinum, Praha, 328 s.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2000): Globalisation: processes of integration or multi-polarisation. AUC Geographica, 35(1), 5–20.

FUKUYAMA, F. (2002): Konec dějin a poslední člověk. Rybka Publishers, Praha, 379 s.

HOLUBEC, S. (2009): Sociologie světových systémů. Slon, Praha, 206 s.

HUNTINGTON, S. (2001): Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Rybka Publishers, Praha, 447 s.

KREJČÍ, A., NGUYEN, T. A., HULÍKOVÁ K. (2015): Makroregiony světa z pohledu demografa. Geografické rozhledy, 24(3), 30–32.

KREJČÍ, J. (2002): Postižitelné proudy dějin. Slon, Praha, 563 s.

KREJČÍ, J. (2004): The Paths of Civilization. Understanding the Currents of History. Palgrave Macmillan, Houndmills, Basingstoke and New York, 281 s.

ŠTĚPÁNEK, V. (2005): Svět jako globální šachovnice: kulturní oblasti a okruhy. Geografické rozhledy, 15(1), 28–29.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (18.02.2024)

Požadavky k zápočtu:
- účast na cvičeních, vč. závěrečných prezentací (pro on-line formu: účast na závěrečných prezentacích)
- zpracování všech dílčích úkolů na jednotlivých cvičeních a prezentace provedených hodnocení (popř. prezentace on-line)
- odevzdání kolektivně zpracované studie vybraného regionu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek k zápočtu
- zvládnutí obsahu povinné literatury a přednášek
- zkouška má písemnou formu (otázky odpovídající náplni přednášek a povinné literatuře). Na písemnou část zkoušky navazuje ústní pohovor.

Sylabus
Poslední úprava: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (18.02.2024)

Hlavní témata:

1. Obecné pojetí geografické organizace společnosti.

2. Region a regionalizace.

3. Sociogeografická regionalizace (příklady "hamplovské" regionalizace 1991, 2001, 2011, 2021).

4. Hierarchie středisek osídlení, regionální hierarchie.

5. Koncentrační areály a metropolitní areály.

6. Polarizace prostoru a polohová exponovanost.

7. Vývoj územní koncentrace obyvatelstva a ekonomických aktivit.

8. Řádovostní/měřítková a regionální diferenciace koncentračních procesů; geografické formy difúze změn.

9. Vývoj měst a formování nadnodálních center osídlení.

10. Extenzivní a intenzivní fáze vývoje osídlení.

11. Územní administrativa (vč. besed s představiteli územní správy).

12. Perspektivy vývoje systému osídlení.

13. Regionalismus a institucionální prostředí.

14. Globální systém – sociálně geografická regionalizace světového systému.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK