Poslední úprava: RNDr. Tomáš Matějček, Ph.D. (25.09.2020)
Předmět Globální systémy je určen pro studenty učitelství geografie. Z toho vyplývá i celkové pojetí kurzu, jehož hlavním cílem je zasadit do globálního kontextu poznatky, získané během studia dílčích geografických disciplín v nižších ročnících. Zhruba polovinu kurzu tvoří přednášky vyučujících, druhou část tvoří samostatná práce studentů a jejich prezentace (ústní nebo písemnou formou), jejichž cílem je rozvoj pedagogických a didaktických dovedností studentů učitelství. Prezentace mohou mít formu mikrovyučování nebo samostatné tvorby výukových materiálů.
Kurz je koncipován tak, aby přispíval také k rozvoji dílčích dovedností, potřebných pro porozumění světu v globálních souvislostech, k formování morálních a etických hodnot a k rozvoji osobnosti směrem k tvořivosti, kritickému myšlení i otevřenosti novým přístupům a řešením. Důraz je kladen na pochopení vzájemného propojení lokální a globální úrovně (vliv lokálních rozhodnutí na globální úroveň a naopak) i vzájemné provázanosti jednotlivých fyzickogeografických sfér a jejich vztah k lidským aktivitám, a to nejen ve smyslu ovlivňování přírodního prostředí lidskou činností, ale také ve smyslu vlivů přírodních procesů na lidské aktivity.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Tomáš Matějček, Ph.D. (25.09.2020)
Povinná literatura:
Matějček, T. (2018): Globální systémy ve školní výuce. Geografické rozhledy, 27 (4), 14–15. + další články v tomto čísle daného časopisu
Acot, P. (2005): Historie a změny klimatu. Nakladatelství Karolinum, Praha, 237 s. Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc, 949 s. Červinka, P. (2005): Ekologie a životní prostředí. Nakladatelství ČGS, Praha, 120 s. Flannery, T. a kol. (2007): Měníme podnebí. Minulost a budoucnost klimatických změn. Dokořán, Praha, 270 s. Holden, J. (2005): An Introduction to Physical Geography and the Environment. Pearson Education Limited, Harlow, England, 664 s. Horník, S. a kol. (1986): Fyzická geografie II. SPN, Praha, 320 s. Jakeš, P. a kol. (1984): Planeta Země. Nakladatelství Mladá fronta, Praha, 413 s. Lovelock, J. (1984): Gaia - živoucí planeta. Mladá fronta, Praha. Moldan, B. (1977): Geochemie atmosféry. Academia, Praha Moldan, B. (1983): Koloběh hmoty v přírodě. Academia, Praha. Moldan, B. (2009): Podmaněná planeta. Karolinum, Praha, 419 s. Netopil, R. (1984): Fyzická geografie I. SPN, Praha, 273 s. Pike, G., Selby, D. (1994): Globální výchova, Grada, Praha. Sádlo, J. (1994): Krajina jako interpretovaný text. In: Kratochvíl, Z.: Filosofie živé přírody. Hermann a synové, Praha, s. 179-190 Sádlo, J., Storch, D. (2000): Biologie krajiny. Biotopy České republiky. Vesmír, Praha, 96 s. Šimek, M. (2005): Základy nauky o půdě. 1. Neživé složky půdy. Biologická fakulta JU, České Budějovice, 160 s. Šimek, M. (2004): Základy nauky o půdě. 4. Degradace půdy. Biologická fakulta JU, České Budějovice, 224 s. Ward, P. (2011): Život, jak ho neznáme - Pátrání NASA po jiném životě a úsilí o jeho vytvoření v laboratoři. Universum, Praha, 320 s.
Další literatura může být specifikována jednotlivými vyučujícími
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Tomáš Matějček, Ph.D. (30.09.2021)
Student je bodově hodnocen za zpracování (a případně prezentaci) samostatné práce a za splnění zápočtového testu.
1. zpracování a prezentace samostatné práce (požadavky na formu odevzdání a případnou prezentaci budou upřesněny jednotlivými vyučujícími)
Za tuto část lze celkem získat až 30 bodů.
2. písemný test - z písemného testu lze dosáhnout až 70 bodů, z toho 35 bodů za otázky z FG části a 35 ze SG části. V každé z částí (FG a SG část) je třeba dosáhnout alespoň 17,5 bodu.
Celkem lze za zpracování prezentaci samostatné práce a test získat až 100 bodů, pro splnění zápočtu / zkoušky je třeba získat alespoň 60 bodů.
V případě potřeby může výuka a/nebo písemný test proběhnout distanční (a/nebo on-line) formou a ověření znalostí může v případě zavedení distanční výuky proběhnout také ústní formou.
Sylabus
Poslední úprava: RNDr. Tomáš Matějček, Ph.D. (01.10.2020)
ORGANIZACE: Část hodin je tvořena přednáškami vyučujících, část hodin je věnována představení témat, která studenti zpracují formou samostatné práce. Prezentace těchto témat může být ústní (mikrovyučování, individuální konzultace s vyučujícím, popř. online prezentace) nebo písemná, resp. elektronická (např. audiovizuální výstup). Výstupy samostatné práce studentů jsou zaměřené na aplikaci tématu do výuky.
POŽADAVKY A HODNOCENÍ:
Osvojení nových poznatků je ověřováno závěrečným testem. Celkové hodnocení vychází ze součtu bodů za zpracování (a případně prezentaci) zvoleného tématu (0-30 bodů) a test (0-70 bodů). Zároveň je třeba dosáhnout minimálního počtu bodů v každé z jednotlivých částí.
SYLABUS (pořadí témat může být upraveno): 1. Úvod do problematiky globálního vzdělávání a vzdělávání k udržitelnému rozvoji (Matějček) 2. Globální politicko-ekonomický systém: vznik a vývoj (Novotný) 3. Globalizace a globální dělba práce (Novotný) 4. Systém světového zemědělství, jeho vývoj a souvislosti se změnami využití krajiny (Bičík) 5. Dopravní systémy, jejich vývoj v minulosti a perspektivy (Bičík) 6. Globální města, jejich hierarchizace a problémy rozvoje a změn vnitřních struktur (Bičík) 7. Obecné zákonitosti přírodních jevů. Globální koloběh O, C, N, S, P. (Matějček) 8. Globální klimatický systém (Vilímek) 9. Litosféra jako součást globálních systémů. (Vilímek) 10.Planeta Země v kontextu Galaxie a Sluneční soustavy. Energetické vztahy mezi Zemí a Vesmírem. (Matějček) 11.Pedosféra jako součást globálních systémů. Biosféra jako součást globálních systémů. Hydrosféra jako součást globálních systémů. (Matějček) 12.Biosféra jako součást globálních systémů. Geografická zonálnost. (Matějček)
