Poslední úprava: doc. RNDr. Tomáš Havlíček, Ph.D. (15.02.2021)
Přednášky kladou důraz na pravidelnosti a rozdíly regionální diferenciace a regionálního vývoje Evropy; fyzickogeografické, socio-ekonomické, socio-kulturní a politické aspekty vývoje evropských regionů. Základem je komparace a hodnocení obecných a regionálně specifických procesů environmentálních, sociálních, demografických, ekonomických, politických a kulturních změn v globálním, makroregionálním a regionálním měřítku. Diskutují se komplementární způsoby regionalizace Evropy, přírodní a společenské problémy a potenciál rozvoje jednotlivých evropských makroregionů. Důraz se klade na hodnocení geografických aspektů sledovaných změn na příkladu pěti základních makroregionů: Severní, Západní, Jižní, Východní a Střední Evropy. Vnitřní diferenciace těchto pěti základních regionů bude analyzována jak podle administrativního vymezení tak i v rámci větších fyzickogeografických celků. Zvláštní důraz bude také kladen na proces evropské integrace např. v rámci Evropské unie.
Poslední úprava: JANU (09.08.2002)
The general characteristics of Europe from physical-geographical point of view and more detailed descriptions of its local parts. The emphasis is on the genetic relations.
The lectures establish contacts with proseminars on regional geography in the first year and represent a basis for advanced specialized lectures within the magister studium of regional geography, namely the lectures The Europe of Regions.
Lectures provide an comprehensive information on social and economic changes which occured after the "revolutional" year of 1989 in the European countries of the former Soviet bloc and their geographical aspects.
References
EMBLETON, C. (1984): Geomorphology of Europe. Macmillan Publishers, London, 465 p.
GORZELAK, G. (1996): The Regional Dimension of Transformation in Central Europe. Regional Policy and Development 10.
FASSMANN, H. (1997): Die Rückkehr der Regionen. Beiträge zur regionalen Transformation Ostmitteleuropas.
Portrait of the Regions: Hungary.
Countries in Transition. Handbook of Statistics, WIIW.
Research Reports, WIIW.
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. (21.04.2012)
Cílem přednášky je prohloubit znalost reálií, místopisu, regionálního členění Evropy (přírodní celky, státy, regiony), dovednost posoudit trendy (příčiny, podmíněnosti, důsledky) vývoje jednotlivých částí Evropy a evropských zemí, významově rozlišovat podstatné a parciální, obecné a specifické procesy vývoje, posoudit rozdíly mezi evropskými zeměmi a regiony různých typů, souvislosti mezi charakterem přírodních podmínek a distribucí společnosti v evropských regionech, resp. diferenciací socioekonomického a sociokulturního prostředí; posoudit význam evropské integrace, společenských změn v posledních desetiletích i aktuálních problémů na změny územní diferenciace společnosti v prostředí evropských krajin.
Literatura
Poslední úprava: doc. RNDr. Tomáš Havlíček, Ph.D. (15.02.2021)
GEBHARD, H., GLASR, R., LENTZ, S. eds. (2013): Europa – eine Geographie. Springer, Heidelberg.
KEATING, M., ed. (2005): Regions and Regionalism in Europe. Edward Elgar Publ., Cheltenham, Northampton, 692 s.
KRÁL, V. (1999): Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 348 s.
LICHTENBERGER, E. (2005): Europe. Geographie, Geschichte, Wirtschaft, Politik. Primus Verlag, Seeheim.
MURPHPY, A.B. et al. (2009): The European Culture Area. A Systematic Geography. Rowman and Littlefield. Lanham.
NOVÁČEK, A. (2012): Dualita Evropa: historickogeografická analýza. Edica Geographica, ČGS, Praha
PINDER, D. ed. (2001): The new Europe: economy, society and environment. John Willey and Sons, Chichester.
Vybrané články s tématem regionální diferenciace Evropy například v časopisech Geografické rozhledy, Geografie, Moravian Geographical Reports, Mitteilungen der Österreichischen Geographischen Gesellschaft atd.
Statistická data především z Eurostatu a dalších relevantních institucí.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Tomáš Havlíček, Ph.D. (15.02.2021)
Zkouška má formu písemného testu. Test v rozsahu 10-15 otázek ověřuje zejména základní znalosti regionální geografie Evropy a to včetně vývojových trendů.
Test se člení do dvou částí: příroda a společnost.
Z testu lze získat 100 bodů, přičemž 88 a více je hodnoceno známkou "výborně", 77-87 "velmi dobře", 66-76 "dobře" a méně než 66 bodů představuje neúspěšné absolvování testu. V LS 2021 předpokládáme prezenční formu testu, ale budeme se samozřejmě přizpůsobovat konkrétním vládním nařízením ve zkouškovém období.
Písemný test ověřuje zejména:
znalost místopisu Evropy v minimálním rozsahu školních zeměpisných atlasů a správné používání geografické terminologie při popisu Evropy, evropských makroregionů, států a regionů
dovednost vysvětlit vývoj krajiny v rámci fyzicko-geografické sféry; genezi tvarů a procesy probíhající v jednotlivých sférách Země
porozumění vývoje vzájemného vztahu mezi přírodním a sociálním prostředím v různých oblastech Evropy a porozumění významu prostorových vztahů v různých měřítkových úrovních regionů Evropy (jejich vzájemné provázanosti)
pochopení vlivu globalizačních a integračních procesů na změny územní diferenciace evropských regionů a změny jejich přírodního a sociálního prostředí a porozumění geografickým aspektům transice postkomunistických zemí
dovednost identifikovat a interpretovat klíčové problémy a charakteristika vybraných evropských makroregionů: Severní, Západní, Jižní, Východní a Střední Evropa (včetně jejich významového rozlišení)
Sylabus -
Poslední úprava: doc. RNDr. Tomáš Havlíček, Ph.D. (15.02.2021)
1) Úvod - poloha, vymezení, základní fyzickogeografické vlastnosti Evropy (geologická stavba a morfostrukturní charakter, klimatické a hydrologické poměry, biogeografie) a také základní sociogeografická charakteristika (demografické, ekonomické, politické, společenské či kulturní povahy). Členění Evropy na modelové makroregiony Severní, Západní, Jižní, Východní a Střední Evropa.
2) Geografické aspekty evropské integrace a to především v rámci Evropské unie., Evropa jako makroregion v globálních souvislostech
3) Severní Evropa a to včetně pobaltských států (regionálně geografická charakteristika s důrazem na fyzickogeografické a historicko-politické podmíněnosti)
4) Západní Evropa a to včetně Britského souostroví (regionálně geografická charakteristika s důrazem na fyzickogeografické a historicko-politické podmíněnosti)
5) Jižní Evropa jako mediteránní oblast (regionálně geografická charakteristika s důrazem na fyzickogeografické a historicko-politické podmíněnosti)
6) Východní Evropa jako oblast bez Evropské unie (regionálně geografická charakteristika s důrazem na fyzickogeografické a historicko-politické podmíněnosti)
7) Střední Evropa a to včetně Německa a alpských států (regionálně geografická charakteristika s důrazem na fyzickogeografické a historicko-politické podmíněnosti)
Poslední úprava: JANU (09.08.2002)
Content:
1. Comparison of the European postcommunist countries on the base of socioeconomic indicators with the stress on CEFTA countries.
2. Overview of the economic transformation and its regional impacts in following countries: Poland, Hungary, Slovakia, Slovenia, Croatia, Bulgaria, Romania and Yugoslavia.
Structure of lectures:
position (importance) of the state within CEFTA or European transforming countries
population development and changes in the 90th, settlement structure
characteristics of economic changes: transformation and restructuralisation and their regional impacts
process of regional differentiation and development
There is no contemporary titul on Geography of Central-Eastern Europen countries in Czech language.
Recommended literature:
FASSMANN, H. (1997): Die Rückkehr der Regionen. Beiträge zur regionalen Transformation Ostmitteleuropas.
GORZELAK, G. (1996): The Regional Dimension of Transformation in Central Europe. Regional Policy and Development 10.
Portrait of the Regions: Hungary.
Countries in Transition. Handbook of Statistics, WIIW.