Filosofie vědy a epistemologie - MS107005

• Anglický název: Philosophy of Science and Epistemology
• Český název: Filosofie vědy a epistemologie
• Zajišťuje: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2023 do 2023
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Vojtěch Hladký, Ph.D.; Mgr. Jacques Joseph, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Vojtěch Hladký, Ph.D.; Mgr. Jacques Joseph, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Jacques Joseph, Ph.D. (21.03.2022)

Cílem kurzu je odhalit předpoklady současné koncepce vědy a mnohost podob, kterých může nabývat zkoumání světa. Tyto jevy jsou v první části kurzu zkoumány v souvislosti s podobami vědy v minulosti a historickým utvářením moderního pojetí vědy, v druhé pak prostřednictvím mnohosti filosofických a metodologických přístupů, které v současné filosofii vědy nalezneme.

Kurz sice částečně pokrývá podobné historické období jako modulová přednáška Současná filosofie a věda, v rámci tohoto období se však zaměřuje na odlišné autory. Zároveň se úžeji věnuje otázkám souvisejícím přímo s filosofií vědy, a to nejenom v 19. a 20. století, ale i hlouběji v minulosti.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Jacques Joseph, Ph.D. (25.09.2023)

(pozn.: jedná se o doplňující a přehledovou literaturu, nikoli o literaturu ke zkoušce - viz příloha)

B. Fajkus, Filosofie a metodologie vědy, Praha 2006.
M. Curd - J. A. Cover, Philosophy of Science. Central Issues, New York - London 1998.
S. Gaukroger, The Emergence of a Scientific Culture and the Shaping of Modernity 1210-1685, Oxford 2006.
Z. Horský, Koperník a české země, ed. V. Hladký - T. Hermann - I. Lelková, Červený Kostelec 2011 (problém mathématikos - fysikos, formování novověké vědy).
D. Lecourt (ed.), Dictionnaire d’histoire et philosophie des sciences, Paris 2006 (4. vyd.).
D. Lecourt, La Philosophie des sciences, Paris 2001 (5. vyd.).
S. Psillos, Philosophy of Science, Edinburgh 2007.
S. Psillos - M. Curd (ed.), The Routledge Companion to Philosophy of Science, London - New York 2008.
L. Russo, The Forgotten Revolution. How Science Was Born in 300 BC and Why It Had to Be Reborn, Berlin 2004.
T. Dixon, G. Cantor, S. Pumfrey (eds.), Science and Religion: New Historical Perspectives, Cambridge 2011.

Některé důležité články:
W. V. O. Quine, "Dvě dogmata empirismu", in: J. Peregrin, S. Sousedík (ed.), Co je analytický výrok, Praha 1995, str. 79-99.
J.-P. Vernant, "Technické uvažování u Řeků: jeho formy a hranice", in: týž, Hestia a Hermés, Praha 2004, str. 151-172.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Jacques Joseph, Ph.D. (08.12.2021)

Zkouška probíhá na základě přednášek anebo na základě relevantní literatury - kanonické filosofické knihy z daného období či významné sekundární práce pojednávající o některém z probíraných témat.

Pro zkoušení v rámci SZZK se seznam literatury ke zkoušce řeší individuálně, zájemci nechť kontaktují vyučujícího.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Jacques Joseph, Ph.D. (11.09.2023)

Kurz začíná až 10.10.2023!

1. Co je věda? Jak se liší od jiných aktivit? Karl R. Popper a problém demarkace.

2. Zrod moderní vědy I. Středověk, přírodní filosofie a vědecká revoluce.

3. Zrod moderní vědy II. Odkaz pozitivismu a novopozitivismus.

4. Věda a náboženství na přelomu 19. a 20. stol. Tzv. "conflict thesis" a recepce darwinismu.

5. Věda, mýtus, racionalita. Mary Midgley a Paul Feyerabend.

6. Sjednávání hranic mezi disciplínami: příklad přírodní filosofie, moderní vědy a přirozené magie.

7. Fysikos a mathématikos. Problém realismu a instrumentalismu v minulosti i současnosti.

8. Počátky francouzské epistemologie. Gaston Bachelard, metafory, matematizace a epistemologické překážky.

9. Paradigma a vědecké výzkumné programy. Thomas S. Kuhn a Imre Lakatos.

10. Medicína, biologie, vitalismus. Věda a moc. Georges Canguilhem a Michel Foucault.

11. Antropologie vědy. Bruno Latour, sociální konstruktivismus a Actor Network Theory.

12. Scientismus, alternativní věda, pseudověda.