Teorie regionální geografie pro PGS - MPGS0098

• Anglický název: Theory of Regional Geography for PhD students
• Český název: Teorie regionální geografie pro PGS
• Zajišťuje: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2019
• Semestr: oba
• E-Kredity: 0
• Rozsah, examinace: 0/0, Zk [HS]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština, angličtina
• Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy; povolen pro zápis po webu; předmět lze zapsat v ZS i LS
• Garant: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.

Anotace

čeština

Poslední úprava: RNDr. Jana Jíchová, Ph.D. (29.10.2019)

• Vývoj geografického myšlení - spory idiografické a nomotetické koncepce geografie - vztah fyzické, sociální a regionální geografie - postavení geografie v klasifikaci věd.
• Hlavní teoretické směry v regionální a sociální geografii v poválečném období - přínos a kritika positivismu - post-positivistické školy - post-modernismus v dnešní sociální a regionální geografii - vztah sociální a regionální geografie a sociálních věd.
• Koncepce geografie jako komplexní vědy - základní pravidelnosti v geografické organizaci - řádovostně/měřítková diferenciace geografických distribucí, regionální diferenciace - geografická organizace společnosti a celkový vývoj společnosti. Vývoj geografických systémů a rizikové procesy.
• Koncepce a teorie regionu a regionálních systémů. Fyzickogeografická a sociogeografická regionalizace.
• Typologie v regionální geografii. Typologie makroregionů a kontinentů. Typologie států. Typologie a typologická regionalizace nižších řádovostních úrovní regionů.
• Řádovostně/měřítková diferenciace světa - specifika problematiky regionalizace v lokální, regionální, národní, nadnárodní a globální úrovni. Procesy a problémy globalizace a tendence geografické diferenciace.
• Poznávací, vzdělávací a aplikační funkce regionální geografie.

angličtina

Poslední úprava: RNDr. Jana Jíchová, Ph.D. (29.10.2019)

• Development of geographical thinking - disputes of idiographic and nomothetic conception of geography - relation between physical, social and regional geography - position of geography in the classification of sciences.
• Main theoretical trends in regional and social geography in the post-war period - contribution and criticism of positivism - post-positivist schools - post-modernism in today's social and regional geography - relationship of social and regional geography and social sciences.
• The concept of geography as a complex science - basic regularities in the geographical organization - order / scale differentiation of geographical distributions, regional differentiation - the geographical organization of society and the overall development of society. Development of geographical systems and risk processes.
• Concept and theory of the region and regional systems. Physical-geographical and socio-geographical regionalization.
• Typology in regional geography. Typology of macroregions and continents. Typology of states. Typology and typological regionalization of lower order levels of regions.
• Order / scale differentiation of the world - specifics of regionalization at local, regional, national, supranational and global level. Processes and problems of globalization and tendencies of geographical differentiation.
• Cognitive, educational and application functions of regional geography.

Literatura

čeština

Poslední úprava: RNDr. Jana Jíchová, Ph.D. (29.10.2019)

BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Czech geographic Society, Praha.

BUTTIMER, A. (1993): Geography and the Human Spirit. The Johns Hopkins University Press, Baltimore, 285 s.

DEAR, M., J., FLUSTY, S. (2002): The Space of Postmodernity: Readings in Human Geography. Blackwell Publishers, Oxford, 486 s.

DICKEN, P: (2004): Global Shift. Fourth edition. Sage, London.

DOSTÁL, P. (2008): Changing geographical systems and risk processes: general considerations. In: Dostál, P. (ed.): Evolution of Geographical Systems and Risk Processes in the Global Context. Nakladatelství P3K, Praha s. 15 - 33.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (1995): Geographical organization and societal development: searching for integral aproach. In: Acta Universitatis Carolinae, Geographica XXX, 1, 2, s. 9 - 20.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2007): Systematic geographical approach, methodical plurality, uncertainties and risks. In: Dostál, P., Langhammer, J.: Modelling Natural Environment and Society. Nakladatelství P3K, s. 29 - 44.

HÄGERSTRAND, T. (1970): What about people in regional science? Papers of the Regional Science Association, 24, s. 7-21.

HAGGETT, P. (2001): Geography. A Global Synthesis Prentice Hall, Harlow.

HAMPL, M. (2000): Reality, Society and Geographical/Environmetal Organization: Searching for an Integrated Order. DemoArt, Praha. 112 s.

HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 145 s.

HAMPL, M., DOSTÁL, P., DRBOHLAV, D. (2007): Social and cultural geography in the Czech Republic: under pressures of globalization and post-totalitarian transformation. In: Social and Cultural Geography, vol. 8, No. 3, s. 475 - 493.

HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KŰHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha.

JOHNSTON, R.J. (1991): Geography and Geographers. Anglo-American Human Geography since 1945. Edward Arnold, London, 4th edition.

GREGORY, D., et al. (eds.) (2009): The Dictionary of Human Geography. Jon Wiley and Sons, 5th edition (příslušná obecná hesla).

MAY, J., THRIFT, N. (eds.) (2001): Timespace: geografies of temporality. Routledge, London, 323 s.

TAYLOR, P.J. (1981): Geographical scales in the world systems approach. Review 5, s. 3-11.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. (19.04.2021)

Zadání ke zkoušce z teorií regionální geografie (PGS)

Paradigmatický/myšlenkový vývoj oboru geografie a s ním dílčích geografických disciplín se projevuje i v proměnách tematického zaměření výzkumů, problémů, které se ve výzkumech řeší, (re)konceptualizaci klíčových pojmů. Tyto proměny se odrážejí i v metodologii výzkumu, ve výběru výzkumných metod, volbě zdrojů informací, způsobech jejich využití. Mění se i způsob kladení výzkumných otázek, přístupů k řešení problémů a způsobů nakládání a intepretace využívaných pramenů/zdrojů informací, jakož i možností prezentace dosaženého poznání. Takovéto proměny se v průběhu 20. století nevyhnuly ani regionální geografii (někdy značně se prolínající s kulturní a historickou geografií).

S využitím dostupné odborné literatury vlastními slovy zhodnoťte proměny myšlení v regionální geografii ve 20. století. Diskutujte a porovnejte podobnosti a rozdíly ve vývoji a současném stavu různých „národních škol“ regionální geografie dle vlastního výběru (např. francouzská, německá, severoamerická) a v Česku.

Na základě prostudované literatury byste měli prokázat dovednost:

- rozlišovat mezi idiografickými, nomotetickými a neoidiografickými přístupy v RG,

- posoudit proměny klíčových konceptů regionální geografie a porozumění pojmům: region, regionalizace, místo, území / regionální / teritoriální, regionalismus, neoregionalismus apod. 

Diskutujte, co vás na dané problematice zaujalo (co považujete z hlediska vlastního výzkumu za inspirativní, podnětné), v čem spatřujete výhody a nevýhody, resp. přínosy a omezení, jednotlivých přístupů. Svá tvrzení zdůvodněte. Pokuste se odkázat i na texty kritiků jednotlivých přístupů (konkretizujte podstatu kritiky).

Úkol zpracujte formou písemné úvahy v celkovém rozsahu maximálně 6 tis. slov včetně odkazů na citovanou literaturu. Výstup odevzdejte minimálně 30 dní před plánovaným pohovorem – e-mailem na adresu: [e-mail]; [e-mail]. Následně proběhne ústní část zkoušky (diskuze nad odevzdaným textem).