PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Ekofyziologie řas - MB120P185
Anglický název: Ecophysiology of algae
Český název: Ekofyziologie řas
Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
předmět má cyklickou výuku
Garant: RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D.
RNDr. Lenka Procházková, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D. (05.10.2023)
V akademickém roce 2023/24 předmět nepoběží.

Kurz se skládá z šesti dvouhodinových přednášek a praktik, která budou částečně probíhat turnusově (3 bloky po 4
hod během semestru, po dohodě se studenty).
Řasy představují nesourodou skupinu organismů, která zahrnuje zástupce evolučně nepříbuzných linií a zároveň
obyvatele nejrůznějších druhů biotopů. Z této diverzity vyplývá celá škála různých typů produkovaných metabolitů
a fyziologických mechanismů interakce s okolním prostředím. V přednáškové části budou probrány různé
biologické procesy u řas z různých skupin ve vztahu k podmínkám prostředí. Důraz bude kladen především na
stresové faktory prostředí a mechanismy obrany proti jejich negativním účinkům. Jednotlivé fenomény budou
demonstrovány na výsledcích různých experimentálních studií a představeny tedy budou i základní metody, které
byly v těchto experimentech použity.
V průběhu praktik si studenti vyzkouší řadu laboratorních metod, které lze využít v experimentální práci s řasovými
kulturami a které mohou studenti využít i ve své diplomové práci. Budeme pracovat s kulturami řas z různých taxonomických skupin, které rostly vystavené různýcm stresovm podmínkám.
V rámci praktik budeme studovat vliv těchto stresů (a falogenetické příslušnosti) na životaschopnost (viabilitu), fotosyntetickou aktivitu, obsah a složení pigmentů, obsah lipidů, apod. Probrány budou i základní statistické analýzy pro vyhodnocení výsledků experimentů.
Literatura -
Poslední úprava: Mgr. Michal Štefánek (12.05.2022)

Borowitzka MA, Beardall J, Raven JA (2016): The physiology of microalgae. Springer, Cham, 681 pp.

Rai LC, Gaur JP (2001): Algal adaptation to environmental stresses. Springer, Berlin, Heidelberg, 421 pp.

Seckbach J (2007): Algae and Cyanobacteria in extreme environments. Springer, Dordrecht, 813 pp.

Suggett DJ, Prášil O, Borowitzka, MA (2011): Chlorophyll a fluorescnce in aquatic sciences: methods and applications. Springer, Dordrecht, 326 pp.

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Mgr. Michal Štefánek (12.05.2022)

Zápočet bude udělen na základě vypracování protokolů k řešeným úkolům z praktik podle pokynů přednášejících. Zkouška probíhá ústní formou.

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D. (11.02.2023)

Přednášky:
1. ÚVOD: obecné informace o přednášce, praktikách a požadavcích ke kontrole studia; Vymezení oboru ekofyziologie; šíře řasové biodiverzity („strom života“) a přehled různých typů prostředí, kde se řasy vyskytují
ŽIVOTNÍ CYKLY: typy životních cyklů, základní pojmy (gametofyt, sporofyt, rodozměna, meióza, fertilizace,…); vegetativní stádia; odolná a klidová stadia, faktory ovlivňující jejich tvorbu a klíčení; adaptace různých stadií životního cyklu na různé podmínky prostředí
2. STRES: biotické a abiotické stresové faktory; reakce na stres, mechanismy avoidance a tolerance; reaktivní formy kyslíku; osmotický stres - role vody v buňce, osmolyty; vysychání; solný stres; zamrzání; extrémní pH; ysoké teploty
3. ŽIVINY: makronutrienty a mikronutrienty, specifická role určitých prvků v ekofyziologii různých skupin řas; dusíkové hladovění a jeho souvislost se stresovou odolností; stres z nedostatku a nebo naopak nadbytku různých stopových prvků; těžké kovy a toxiny
4. SVĚTLO: klíčová role světla ve fotosyntéze i dalších biologických procesech (fotoreceptory, fotoaklimace, informační role světla, fototaxe, diurnální cykly); UV záření a mehnismy obrany proti jeho negativním účinkům
5. PIGMENTY: přehled diverzity pigmentů u různých skupin řas; jejich role ve fotosyntéze; další role pigmentů: ochrana před nadměrným ozářením, antioxidanty, hormony, antimikrobialní ochrana. LIPIDY: přehled hlavních skupin a odlišnost jejich složení v hlavních kompartmentech
6. METODY HODNOCENÍ VIABILITY A FYZIOLOGICKÉHO STAVU: stanovení růstové rychlosti, metody měřwní fotosyntézy, mikroskopické hodnocení viability, fluorescenční a nefluorescenční barviva, fluorescence chlorofylu (maximální a efektivní kvantový výtěžek, světelné křivky)

Praktika:
Praktika proběhnou ve třech blocích, zaměříme se na tyto metody:

1) Pigmenty - extrakce pigmentů z lyofilizované biomasy, spektrofotometrick stanovení a kvantifikace obsahu pigmentů. TLC - názorné zobrazení pigmentového složení řas z různých taxonomických skupin a po vystavení různým stresům. Detekce fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteu činidla, kvantifikace podle kalibrační křivky.

2) Barvení. Fluorescenční rozlišení živých a mrtvých buněk, detekce metabolicky ne/aktivních buněk, fluorescenční barvení jádra. Specifické barvení škrobu a lipidů.

3) Měření fluorescence chlorofylu pomocí PAM fluorimetru. Základy práce s PAM fluorimetrem. Parametr Fo a jeho využití při sledování růstu biomasy. Fv/Fm u různě stresovaných a starých kultur, rozdíly mezi taxonomickými skupinami. rETR křivky - měření a statistické vyhodnocení, interpretace naměřených rozdílů mezi různými kulturami.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK