Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (09.03.2021)
Anotace semináře zahrnuje dva základní rámce směřování předmětu, mezi nimiž doktorand volí po konzultaci se
školitelem. V rámci zvoleného směřování je pak konkrétní téma semináře upřesněno při zohlednění ISP studenta, resp.
tématu jeho disertace, a aktuálního stavu bádání daného problémů (nová monografie, monotematické číslo relevantního
periodika atp.). Anotace proto charakterizuje pouze základní osnovu dílčích směřování, informuje o obecném rámci, z
něhož se pro konkrétní semestr volí jeden konkrétní problém. Kurz je organizován formou aktivní účasti doktorandů.
Doktorandi přebírají zodpovědnost za dílčí témata, vedou a korigují četbu zadaného úseku díla, jeho interpretaci a
moderují diskuzi. Spojujícím rámcem obou směřování je problematika formování ortodoxie.
A) V kurzu se studenti zabývají vztahem (proto)ortodoxního („většinového“) křesťanství a gnostických
interpretací křesťanství, a to primárně se zaměřením na 2. a 3. století. Hereziologická díla Iustína, Eirénaia a Tertulliána
jsou zde tematizována jako strategie sebedefinice skrze vymezení se vůči druhému. Kurz sleduje nejen jaké strategie
užívané herezeology „většinové církve“, ale zaměřuje se rovněž na polemiku gnostiků vůči většinové církvi. Pozornost
je věnována nejen naukové, ale rovněž rituální a sociální stránce. Reflektován je původní kontext (na rovině
předmětové) a analytický přínos (na rovině metajazykové) termínů gnóze a (proto)ortodoxie. Anotace charakterizuje
pouze základní osnovu kurzu, informuje o obecném rámci, z něhož se pro konkrétní semestr volí jeden dílčí problém,
na který se celý kurz zaměřuje.
Výběr témat:
- Gnóze — křesťanská nebo nekřesťanská?
- Význam praxe v herezeologických textech
- Setovská gnóze a křesťanství
- Herezeologové a jejich katalogy
- Bauerovo „Pravověří a kacířství“ v současných diskuzích
- Markion jako gnostik?
- Gnostikové jako sebeoznačení
- Valentinovská gnóze
B) V předmětu se zabývají vznikem a formováním christologických titulů v raném křesťanství. Sledují, jak
tituly vzdálené řeckému filozofickému myšlení v raném křesťanství ustupovaly do pozadí a jak byly přetvářeny některé
řecké filozofické pojmy na christologické tituly. Užívání titulů v raném křesťanství ukazuje na předkoncilních
východních a západních krédech, na bohoslužebných textech a v reflexích raně křesťanských autorů.
Výběr témat:
- Christologické tituly v kontextu Nového zákona
- První christologické formule a aklamace
- Christologické tituly v předkoncilních východních krédech
- Christologické tituly v předkoncilních západních krédech
- Význam logu v kontextu řecké filozofie
- Význam logu u apologetů
- Otázka vtělení logu jako centrální christologický problém
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (09.03.2021)
The annotation of the seminar includes two basic course focus frameworks, from which the doctoral student chooses
upon consultation with his or her supervisor. Within the chosen focus, the specific topic of the seminar will be
specified, taking into account the ISP of the student, or the topic of his or her dissertation, and the current state of
research of the given problems (new monograph, monothematic issue of the relevant periodical, etc.). Therefore, the
annotation characterizes only the basic outline of partial areas of focus and informs about the general framework from
which one specific problem is chosen for a specific semester. The course is organized in the form of active
participation by doctoral students. Doctoral students take responsibility for partial topics, supervise, and correct the
reading of a given section of the work and its interpretation, and moderate the discussion. The connecting framework of
both directions is the issue of the formation of orthodoxy.
A) In the course, students study the relationship between (proto) orthodox (“majority”) Christianity and Gnostic
interpretations of Christianity, primarily with a focus on the 2nd and 3rd centuries. The heresiological works of Justina,
Irenaeus and Tertullian are thematized here as strategies of self-definition by defining oneself compared to someone
else. The course not only follows the strategies used by the hereseologists of the “majority church”, but also focuses
on the controversy of the Gnostics against the majority church. Attention is focused not only on the educational, but
also on the ritual and social aspects. The original context (on the subject level) and the analytical contribution (on the
metalanguage level) of the terms gnosis and (proto) orthodoxy are reflected. The annotation characterizes only the
basic outline of the course, informs about the general framework from which one partial problem is chosen for a
specific semester, on which the whole course focuses.
Selection of topics:
- Gnosis - Christian or non-Christian?
- The importance of practice in hereseological texts
- Sethian gnosis and Christianity
- Heresiologists and their catalogues
- Bauer’s “Orthodoxy and Heresy” in contemporary discussions
- Marcion as a Gnostic?
- Gnostics as self-designation
- Valentine’s gnosis
B) The subject deals with the origin and formation of Christological titles in early Christianity. They observe
how titles distant from Greek philosophical thought in early Christianity receded into the background and how some
Greek philosophical concepts were transformed into Christological titles. The use of titles in early Christianity points to
pre-conciliar Eastern and Western creeds, liturgical texts, and reflections on early Christian authors.
Selection of topics:
- Christological titles in the context of the New Testament
- The first Christological formulas and acclamation
- Christological titles in the pre-conciliar Eastern creeds
- Christological titles in the pre-conciliar Western creeds
- The meaning of the Logo in the context of Greek philosophy
- The meaning of the Logo for apologetics
- The question of the embodiment of the Logo as a central Christological problem
Deskriptory -
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Doktorské studium.
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Ph.D. study.
Podmínky zakončení předmětu -
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Aktivní účast v semináři, převzetí jednoho tématu semináře.
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Active participation in the seminar, taking over one topic of the seminar.
Literatura -
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (09.03.2021)
A)
BAUER, Walter a Georg STRECKER. Rechtgläubigkeit und Ketzerei im ältesten Christentum. 2., durchges. Aufl. mit einem Nachtrag hrsg. von Georg Strecker. Tübingen: Mohr, 1964.
IRENÄUS von Lyon, Epideixis. Adversus Haereses. Darlegung der apostolischen Verkündigung. Gegen die Häresien I. - V: Übersetzt und eingeleitet von Norbert Brox, (Fontes Christiani 8), Freiburg im Briesgau: Herder 1993-2001.
LITWA, David. HIPPOLYTUS. Refutation of all heresies. Atlanta, Georgia: SBL Press, 2016. ISBN 978-0884140870.
LAMPE, Peter. Paul to Valentinus: Chrstians at Rome in the First Two Centuries. Minneapolis: Fortress Press 2003. ISBN 978-0800627027.
MARKSCHIES, Christoph. Gnosis: An Introduction. London: T&T Clark, 2003. ISBN 978-0567089458.
OERTER, Wolf B. - VÍTKOVÁ, Zuzana - POKORNÝ, Petr, (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí 1- 5, Praha, Vyšehrad 2008-2018.
WILLIAMS, Michael A. Rethinking "Gnosticism": an argument for dismantling a dubious category. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1996. ISBN 0691011273.
B)
EHRMAN, Bart D. The orthodox corruption of Scripture: the effect of early Christological controversies on the text of the New Testament. Updated and with a new afterword. New York: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0199739783.
HAHN, Ferdinand. The Titles of Jesus in Christology. Their History in Early Christianity. Cambridge: James Clarke, 2002. ISBN 0227170865.
HURTADO, Larry W. Lord Jesus Christ: Devotion to Jesus in Earliest Christianity. Edinburgh: Eerdmans, 2005. ISBN 0802831672.
KINZIG, Wolfram, ed. Faith in formulae: a collection of early Christian creeds and creed-related texts. Oxford: Oxford University Press, 2017. Oxford early Christian texts. 4 svazky. ISBN 978-0199609024.
MARKSCHIES, Christoph. Das antike Christentum: Frömmigkeit, Lebensformen, Institutionen. München: C. H. Beck, 2006. ISBN 3406541089.
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (09.03.2021)
A)
BAUER, Walter a Georg STRECKER. Rechtgläubigkeit und Ketzerei im ältesten Christentum. 2., durchges. Aufl. mit einem Nachtrag hrsg. von Georg Strecker. Tübingen: Mohr, 1964.
IRENÄUS von Lyon, Epideixis. Adversus Haereses. Darlegung der apostolischen Verkündigung. Gegen die Häresien I. - V: Übersetzt und eingeleitet von Norbert Brox, (Fontes Christiani 8), Freiburg im Briesgau: Herder 1993-2001.
LITWA, David. HIPPOLYTUS. Refutation of all heresies. Atlanta, Georgia: SBL Press, 2016. ISBN 978-0884140870.
LAMPE, Peter. Paul to Valentinus: Chrstians at Rome in the First Two Centuries. Minneapolis: Fortress Press 2003. ISBN 978-0800627027.
MARKSCHIES, Christoph. Gnosis: An Introduction. London: T&T Clark, 2003. ISBN 978-0567089458.
OERTER, Wolf B. - VÍTKOVÁ, Zuzana - POKORNÝ, Petr, (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí 1- 5, Praha, Vyšehrad 2008-2018.
WILLIAMS, Michael A. Rethinking "Gnosticism": an argument for dismantling a dubious category. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1996. ISBN 0691011273.
B)
EHRMAN, Bart D. The orthodox corruption of Scripture: the effect of early Christological controversies on the text of the New Testament. Updated and with a new afterword. New York: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0199739783.
HAHN, Ferdinand. The Titles of Jesus in Christology. Their History in Early Christianity. Cambridge: James Clarke, 2002. ISBN 0227170865.
HURTADO, Larry W. Lord Jesus Christ: Devotion to Jesus in Earliest Christianity. Edinburgh: Eerdmans, 2005. ISBN 0802831672.
KINZIG, Wolfram, ed. Faith in formulae: a collection of early Christian creeds and creed-related texts. Oxford: Oxford University Press, 2017. Oxford early Christian texts. 4 svazky. ISBN 978-0199609024.
MARKSCHIES, Christoph. Das antike Christentum: Frömmigkeit, Lebensformen, Institutionen. München: C. H. Beck, 2006. ISBN 3406541089.
Metody výuky
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Semináře probíhají blokově (v celkovém rozsahu 18 výukových hodin). Výběr semináře zaznamenává student do ISP. Semináře jsou organizovány formou aktivní účasti doktorandů. Doktorandi přebírají zodpovědnost za dílčí téma, vedou a korigují četbu zadaného díla, jeho překlad, interpretaci a moderují diskuzi. Kromě badatelských cílů tak semináře plní rovněž funkci didaktickou, doktorandi se učí vést odborné semináře.
V případě omezení distanční výuky v souvislosti s pandemií probíhá výuka distanční formou za využití prostředí Moodle a programu MS Teams.
Poznámka
Zahrnuje dva základní rámce směřování, mezi nimiž volí doktorand po konzultaci se školitelem a zvolené směřování zaznamenává do ISP.
V rámci zvoleného směřování je pak konkrétní dílčí téma semináře upřesněno při zohlednění ISP studenta, resp. tématu jeho disertace, a aktuálního stavu bádání daného problémů (nová monografie, monotematické číslo relevantního periodika atp.). Anotace jednotlivých kurzů uvedené v akreditačním návrhu proto charakterizují pouze základní osnovu kurzů.
