Poslední úprava: doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. (17.10.2022)
V současném světě se pojmy jako „speciální“ či „aplikovaná“ etika dostávají takříkajíc na výsluní veřejného zájmu. Mnohde tvoří povinnou součást institucionalizované výuky a vzdělávání. Hovoříme v této souvislosti např. o „etikách“ různých profesí (lékařství, právo, obchod, pedagogika, pomáhající profese atd.). Přesto však – poněkud paradoxně – nemůžeme říci, že by se člověk díky tomu stával nějak morálnějším, zodpovědnějším či uvědomělejším. Hlavním cílem předmětu je přivést k nahlédnutí, že to, co se dnes prezentuje jako „různé etiky“ pro „různé profese“ či „různé situace“ může být skutečně přínosné jen při dostatečné projasněnosti vlastních základů. Hovoříme-li v průměrném, vágním porozumění o „základech“, rozumíme tím zpravidla nějaké úvodní, obecné, jednoduché informace o daném předmětu. Základy ve filosofickém smyslu jsou však tím vůbec nejdůležitějším (a zároveň nejtemnějším) pojmem. Položení základů znamená ohledání půdy (Grund), z níž základy vyvěrají jako prameny (Quellen) či počátky (ARCHAI, principia, elementa). Na výměře základů (KANON) záleží celá budova. Cílem předmětu je v tomto smyslu především naznačit, jakým způsobem etika vyrůstá z před-etického (mýticko-náboženského, archaického) vnímání světa, založeného na archetypech, rituálech a cyklickém pojetí času. Zrod etiky samotné pak klade do souvislosti s událostí logu a zaujetím teoretického postoje ke skutečnosti. Etiku chápe jako přemýšlení o hodnotách, cílech a možnostech uskutečnění odpovědného jednání, které vždy osciluje mezi dvěma základními výměry řeckého pojmu ETHOS: homérovsko-hesiodovského užití v „pasivním“ smyslu vrozeného zvyku (habitus, zabydlenost) a aristotelského „dynamického“ pojetí (jako syntéza FRONÉSIS, ARETÉ a EUNOIA). Tyto dva výměry interpretuje temporálně; implikují totiž etiku jako péči o minulost a budoucnost, jež je zároveň vrcholným výrazem lidské přítomnosti (být pří-tom-en). Základní program sledování „počátků“ etiky předmět vykazuje na vybraných kapitolách z dějin etiky, respektive filosofie a náboženství, nakolik jsou s přemýšlením o správném jednání vždy nedílně srostlé.
Sylabus
Poslední úprava: doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. (17.10.2022)
Úvodní hodina. Viditelné a neviditelné dějiny a jejich vzorce. Tři stádia neviditelných dějin (I): mýtus, filozofie, věda. Tři stádia neviditelných dějin (II): dětství, dospívání a dospělost lidstva. Člověk před dějinami (I): mýtus, symbol, identita. Člověk před dějinami (II): kosmogonie, kosmologie, rituál. Člověk před dějinami (III): věčný návrat do zlatého věku. Člověk před dějinami (IV): přírodní cykly a cyklické pojetí času. Člověk před dějinami (V): novoroční oslavy. Člověk před dějinami (VI): náročná svoboda a tíže dějin.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: ThDr. Dalibor Jiří Vik, Ph.D. (01.09.2023)
Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem (zkouškou). Pro úspěšné absolvování předmětu je třeba splnit dvě podmínky:
(1) 1 kapitola ze skripta a aktivní účast v hodinách: Každý student přečte a v hodině stručně představí jednu kapitolu ze skripta uvedeného v povinné literatuře (Filozofie jako výchova k lidskosti), shrne uvedené hlavní teze a připraví si 3 otázky k diskusi. Vítána je i případná vlastní úvaha nad daným tématem. Ta může například obsahovat zamyšlení, jak se nově nahlédnuté souvislosti odrážejí ve studentově vlastním sebepochopení. Termíny budou zadány prostřednictvím MS Teams.
(2) Povinná literatura: Každý student prostuduje jednu knihu z povinně volitelné literatury, u ústní části zkoušky dostane 3 otázky týkající se obsahu knihy.
Přihlášení do MS Teams: Termíny k referátům budou zadány prostřednictvím MS Teams. Kód pro přihlášení je ehr64z0.
Literatura
Poslední úprava: ThDr. Dalibor Jiří Vik, Ph.D. (01.09.2023)
Povinná literatura: VIK, Dalibor Jiří. Filosofie jako výchova k lidskosti, Praha 2021 (skriptum). Dostupné zde.
Povinně volitelná literatura: KOMENSKÝ, Jan Amos. Labyrint světa a ráj srdce. ELIADE, Mircea. Mýtus o věčném návratu : archetypy a opakování. OIKOYMENH, 2019. CAMPBELL, Joseph. Mýty : legendy dávných věků v našem denním životě. Pragma, 1998. VAŠEK, Bedřich. Dějiny křesťanské charity. Velehrad, 1941. HESSE, Herrmann. Siddhárta. Argo, 2003. LOCHMAN, Jan Milič. Desatero. Praha: Kalich, 1994.
Další literatura: Bible : Písmo svaté starého a nového zákona. Česká biblická společnost, 1961 – 1979. BENYOVSZKY, Ladislav (a kol.). Filosofická propedeutika (1. a 2. díl). Sofis, 1999. SVOBODA, Karel (ed.). Zlomky předsokratovských myslitelů. ČSAV, 1952. KRATOCHVÍL, Zdeněk. Mýtus, filosofie, věda. Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza a Eva Jůzová, 1993. BOUZEK, Jan, KRATOCHVÍL, Zdeněk. Od mýtu k logu. Herrmann a synové, 1994. BENEŠ, Jiří, VAĎURA, Petr. Pradějiny. Kalich, 2010. ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. DharmaGaia, 2004. ZBAVITEL, Dušan, VACEK, Jaroslav. Průvodce dějinami staroindické literatury. Arca JiMfa, 1996. CHENG, Anne. Dějiny čínského myšlení. DharmaGaia, 2006. ANZENBACHER, Arno. Úvod do etiky. Academia, 2001. ANZENBACHER, Arno. Křesťanská sociální etika : Úvod a principy. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015. STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Karmelitánské nakladatelství, 2000. KUČERA, Zdeněk. Zarůst do kmene : teologické a etické úvahy naší doby pro duchovní a sociální pracovníky. Luboš Marek, 2013. KUČERA, Zdeněk. Trojiční teologie : základ teologie ve zjevení. Luboš Marek, 2002. RIST, John Michael. Stoická filosofie. OIKOYMENH, 1998. PATOČKA, Jan. Sókratés. SPN, 1991. PATOČKA, Jan. Aristotelés. SPN, 1991. PATOČKA, Jan. Platón. SPN, 1992. AUGUSTINUS. Vyznání. ČBS, Kalich, 1992. TRESMONTANT, Claude. Bible a antická tradice. Vyšehrad, 1970. FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. 1. vydání. Praha: Rybka, 2002. 379 s. ISBN 80-86182-27-4. FUKUYAMA, Francis. Velký rozvrat. Přeložila Alena Faltýsková. 1. vydání. Praha: Academia, 2006. 375 s. ISBN 80-200-1438-1. GOLDMANN, Radoslav - CICHÁ, Martina. Etika zdravotní a sociální práce. 1. vydání. Olomouc 2004. 126 s. ISBN 80-244-0907-0. HABERMAS, Jürgen - LUHMANN, Niklas. Theorie der Gesellschaft oder Sozialtechnologie - Was leistet die Systemforschung? 10. Auflage. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1990. 404 s. ISBN 3-518-06358-8. HUNTINGTON, Samuel P. Střet civilizací. Předmluva Michael Žantovský. 1. vydání. Praha: Rybka, 2001. 441 s. ISBN 80-86182-49-5. CHADIMA, Martin. Charitativní péče - Dějiny a současnost: pracovní texty pro studenty Katedry náboženské výchovy a charitativní práce. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 160 s. ISBN 978-80-7041-632-7. JASPERS, Karl. Úvod do filosofie: dvanáct rozhlasových přednášek. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1996. 119 s. ISBN 80-86005-05-4. KUČERA, Zdeněk. Hoře a milost: ke kořenům teologie církve radikálního modernismu. 1. vydání. Brno: Luboš Marek, 2001. 128 s. ISBN 80-86263-19-3. KUČERA, Zdeněk. Pravda a iluze moderní teologie - hledání věrohodné transcedence od moderny k postmoderně. Praha: nakl. Martin, 2004. 199 s. ISBN 80-85955-27-X. KUČERA, Zdeněk. Teologická filozofie biblického personalismu. In VOGEL, Jiří - KUČERA, Zdeněk - TOTH, Daniel. Zdeněk Trtík: teolog Církve československé husitské. 1. vydání. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2004. 173 s. ISBN 80-239-3986-6. KÜNG, Hans. Světový étos: projekt. 1. vydání. Zlín: Archa, 1992. 151 s. ISBN 80-900249-4-7.
