|
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (04.10.2023)
vizuální kultury v rámci modernity. Seminář začne obecným úvodem a seznámením s klíčovými pojmy a upřesněním konkrétních kapitol – děl nebo textů, které si studenti vyberou a následně zpracují formou referátu a písemné seminární práce. Seminář bude probíhat formou exkurzí, praktického poznávání děl v terénu, návštěvou vybraných míst nebo staveb. Tématem 2023/2024 je Memento mori – reflexe smrti v současném umění a architektuře Memento mori je ustálený výraz o pomíjivosti člověka. Pomíjivost je významným námětem umění středověku a baroka. Jaké je ale vnímání smrti v moderním a současném umění? Současná většinová společnost postavená na strategiích výkonu, produktivity nebo reklamy otázky smrti vytěsňuje. Umělci, architekti nebo i hvězdy populární kultury se jim ovšem nevyhýbají. Součástí urbanistických celků a moderních měst jsou hřbitovy, hrobky, smuteční síně. Náhrobky nabývají svérázných podob sebeprezentace a souvisí s proměnou vnímání sociologie smrti. V populární kultuře pohled na mrtvé tělo přestalo rozechvívat smysly diváka, tak jako tomu ještě bylo v 19. století. Součástí soudobých uměleckých projevů jsou otázky zanikání, odcházení, vanitas. V rámci dvousemestrálního semináře prověříme téma pomíjivosti a smrti v moderním a současném umění a architektuře z různých teoretických pohledů a metodologických přístupů. V zimním semestru zaměříme pozornost na raně moderní perspektivy a dobu 19. a počátku 20. století. V letním semestru budeme sledovat období od druhé světové války k současnosti |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (04.10.2023)
Cílem semináře je rozšířit a prohloubit přednáškový kurs o klíčové pojmy a díla moderní vizuální kultury a architektury. Student získá dvojí typ dovednosti - uvedení do praktického znalectví a interpretační schopnost uvést konkrétní dílo do širších společenských souvislostí, zároveň pozná díla vizuální kultury a architektury moderní doby včetně reflexe současného stavu. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (04.10.2023)
Literatura
Výběrově: Obecná literatura Philippe Ariès, Dějiny smrti, Praha: Argo 2020, 2. díly Michel Foucault, Dějiny šílenství, Praha: NLN 1994 Fenomén smrti v české kultuře 19. století, (H. Lorenzová - T. Petrasová edd.), Praha 2001 James Stevens Curl, A celebration of death: an introduction to some of the buildings, monuments, and settings of funerary architecture in the Western European tradition. London: Constable 1980. Ken Worpole, Last Landscape. The Architecture of Cemetry in the West, London 2003 Hannah Malone, Architecture, Death and Nationhood: Monumental Cemeteries of Nineteenth Century Italy, New York: Routledge 2017 Klaus Wolbert. Memento mori: der Tod als Thema der Kunst vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Darmstadt: Hessisches Landesmuseum Darmstadt 1984. Carla Gottlieb, "Modern Art and Death," The Meaning of Death, New York 1959 Hans Belting, Faces: eine Geschichte des Gesichts, München: C.H. Bec 2013 Michael Hertl, Totenmasken: was von Leben und Sterben bleibt. Stuttgart: Thorbecke, 2002
Dílčí tematická literatura, která bude prohloubena na jednotlivých hodinách semináře
Roman Prahl (ed.), Umění náhrobku v českých zemích let 1780-1830, Praha: Academia 2004 Jindřich Vybíral, Století dědiců a zakladatelů: architektura jižních Čech v období historismu, Praha: Argo 1999 Markéta Svobodová, Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: Ideové, stavební a typologické proměny, Praha: - Vanda Skálová, Sepulkrální architektura, in: Vladimír Šlapeta (ed.), Jan Kotěra 1871–1923. Zakladatel moderní české architektury, Praha 2001, s. 303–305. Jakub Synecký, Pojetí náhrobku v díle Jana Kotěry a jeho ohlasy u Bohuslava Fuchse a Josefa Gočára, in: Historie – otázky – problémy 1/2019, s. 190-212. Jiří Roháček – Karel Müller-Jan Chlíbec-Jiří Slavík, Sepulkrální památky v praxi památkové péče, Metodiky, Památková péče, NPÚ, ÚOP v Josefově 2020 Ondřej Juračka. Výzkum navrhování hřbitovních areálů v kontextu společenských proměn v 21. století na území České republiky, Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 2020 Jan Kovář a kol, Hřbitov jako veřejný prostor, Praha 2014. Zdeněk Wirth, Pražské hřbitovy. I, Olšany. Umělecké památky; sv. 16.. Praha: Topič, 1923 Otto M. Urban, V barvách chorobných: idea dekadence a umění v českých zemích 1880-1914, Praha: Obecní dům 2006 Otto M. Urban (ed.) Život je bolestný a přináší zklamání: Massakr vol. 1: Lovecraft. Plzeň: Galerie města Plzně 2016 Otto M. Urban (ed.) Vanitas: vanitas v současném českém umění. Praha: Centrum současného umění DOX 2021 Mary O'Neill, Speaking to the dead: Images of the dead in contemporary art, Health, Vol. 15, No. 3, s. 299-312 Curtis Carter, Eros and Thanatos: Images of Life and Death in Contemporary Art, Marquette University, 1990, onlinepress Václav Hájek, Jak rozpoznat odpadkový koš. Eseje o stereotypech ve vizuální kultuře, Praha: Labyrint 2011
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (04.10.2023)
Seminář bude mít z časového hlediska tři části. První setkání budou probíhat formou exkurzí do významných architektonických celků-hřbitovů, krematorií. Druhá část semináře bude zaměřena na vybrané kapitoly tématu zpracované formou referátů. Třetí závěrečná část bude sestávat z exkurzí do galerií nebo uměleckých ateliérů. Závěrečná exkurze proběhne na smluvené místo mimo Prahu. Témata referátů a závěrečných exkurzí budou vybírána na prvních hodinách semináře LS Konkrétní místa setkání budou studentům opakována vždy oficiálně hromadným mailem před seminářem. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (15.02.2023)
Zakončením předmětu je zápočet, splnění zápočtu rovná se 1) aktivní účast 2) jen dvě omluvené hodiny 3) referát v terénu na seminární exkurzi na vybrané téma 4) seminární práce |