|
|
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
 |
KRECEK_Politicka_komunikace3 (1).pdf | Křeček, J.: Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, 2013 (základní skripta kursu) | PhDr. Jan Křeček, Ph.D. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jan Křeček, Ph.D. (15.02.2022)
Po úvodní deskripci základních pojmů, modelů a aktérů PK kurs seznámí studující nejprve s možnými teoretickými náhledy na vztah demokratických společností/politických systémů a médií, různými pojetími "veřejné sféry" a kritikami (a nabízenými řešeními) jejího stávajícího stavu. Budou probrány možnosti typizovat existující systémy politické komunikace ("od Čtyř teorií ke Třem modelům") s pokusem zařadit český mediální systém, dále pak historie politického komunikování (Tři věky politické komunikace a související periodizace). Závěrečné přednášky se budou věnovat vybraným projevům a konceptům současného politického komunikování, kurs ukončí (ve zřetelném kontrastu s úvodními hodinami) zastavení u praktik spin-doctoringu, politického PR a marketingu. V seminární části předmětu budou studenti diskutovat o odborných textech a konkrétních projevech současné politické komunikace v ČR a v zahraničí. Každý student vypracuje seminární práci v rozsahu cca 10 NS a závěrečný zkouškový test. Pro podrobnější strukturu a obsah viz oddíl Sylabus. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jan Křeček, Ph.D. (01.11.2019)
Základní literatura: Křeček, J.: Politická komunikace od res publica po public relations. 2013. Praha: Grada. (http://www.grada.cz/politicka-komunikace_6377/kniha/katalog/) Chytilek, R. a kol. (2012): Teorie a metody politického marketingu. Brno: CDK. Signatura: NII-3450 (zvl. str. 254 - 289 a 323 - 333) Jirák, J., Říchová, B.: Politická komunikace a média. 2001. Praha: Karolinum. Signatura: NI-2508 (zvl. Curran, James: str. 116 - 158) Louw, E.: The Media and political process. 2005. London : Sage Publications. Signatura: NII-2179 (zvl. str. 13-35, 143-170) |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jan Křeček, Ph.D. (15.02.2022)
Závěrečná klasifikace: 50% TEXT (seminární práce na zvolené téma) 50% TEST (závěrečný test ověřující osvojení teorie, lze nahradit průběžnými úkoly za podmínek níže uvedených) Zadání pro seminární práce: "Upgrade" vybraného momentu (konceptu/pojmu/teorie...) z výkladu (resp. obsahu kursu dle sylabu/skript) na současný stav politickokomunikační praxe ("čtvrtý věk PK", PK ve věku sociálních sítí), resp. jeho zachycení v nejnovější akademické publikační produkci. Vítány spíše konkrétní, na jasný aspekt/jev/fenomén/projev atd. zaměřené texty ("případové studie" rozvíjející určitý projev současného politického komunikování, vždy usouvztažněné s relevantní literaturou) než široké abstraktní multitematické deskripce. Seminární práce rozvíjí přednášenou teorii ve vybraném bodu - vítány a hodnoceny jsou tedy zejm. ty práce, které (text i jeho přílohy) mohou obohatit výuku (typicky: stát se příkladem/ilustrací přednášené teorie v příštím AR). Již samotný výběr tématu podléhá klasifikaci, ale lze jej samozřejmě konzultovat osobně po každém setkání kursu či v konzultačních hodinách. Práce na zvolené téma v rozsahu cca 10 NS příslušného žánru (typ.: esej) a se všemi náležitostmi odborného textu. Neposílat prosím mailem, ale nahrát do příslušného úložiště v SISu a teprve poté se dostavit k písemnému testu ve zvoleném termínu. Odevzdání vytištěné seminární práce spolu s písemným testem vítáno (v případě prezenčních testů).
Test: Závěrečný test ověřuje osvojení přednášení teorie a schopnost aktivní práce s ní formou otevřených otázek.
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Jan Křeček, Ph.D. (13.12.2019)
Úvod ke studiu předmětu: Kurs politické komunikace se zabývá rolí komunikace v politických procesech (a naopak), je základním vhledem do studií politické komunikace, podoboru mateřských disciplín politologie a komunikačních studií. Po úvodní deskripci základních pojmů, modelů a aktérů PK kurs seznámí studující nejprve s možnými teoretickými náhledy na vztah demokratických společností/politických systémů a médií, různými pojetími "veřejné sféry" a kritikami (a nabízenými řešeními) jejího stávajícího stavu. Budou probrány možnosti typizovat existující systémy politické komunikace ("od Čtyř teorií ke Třem modelům") s pokusem zařadit český mediální systém, dále pak historie politického komunikování (Tři věky politické komunikace a související periodizace). Závěrečné přednášky se budou věnovat vybraným projevům a konceptům současného politického komunikování, kurs ukončí (ve zřetelném kontrastu s úvodními hodinami) zastavení u praktik spin-doctoringu, politického PR a marketingu. Látka kursu je rozložena do pěti bloků (každý 1-3 setkání kursu), kopírujících kapitoly základních skript kursu (Křeček 2013).
BLOK I. - DEFINICE POLITICKÉ KOMUNIKACE (1. setkání)
Podrobnosti tématu: V úvodu je třeba si osvojit definice objektu zájmu - bude rozlišena politická komunikace jako obor (vědecký) a politická komunikace jako praxe (společenská). Výklad začíná u definicí politických aktérů a komunikačních toků mezi nimi. Těžiště tématu leží v představách o samotném předmětu/obsahu politické komunikace - hodnotách a zdrojích. Spíše hodnot se bude týkat pohyb mezi okružími konsenzus - kontroverze - deviace, spíše distribuce zdrojů pak procesuální vztah (polity) - politics - policy.
Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování: • Politická komunikace jako (pod)obor • Politická komunikace jako praxe • Političtí aktéři • Polity - politics - policy • Sdílené hodnoty • Omezenené zdroje • Okruží konsenzu-kontoverze-deviace • Toky politické komunikace
Literatura: · Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 7-18 · Schulz, W.: Theorizing about Political communication. Prezentace z pražské přednášky · Graber, D., Smith, J.M.: Political communication faces the 21st century. In: Political Communication 55, 2005: 479-507 · McNair, B.: Introduction to Political Communication. London : Routledge, 2003, zvl. str. 3-92
Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: · Definujte politickou komunikaci v obou jejích významech · charakterizujte různé typy politických aktérů vč. příkladů · Rozlište mezi politics a policy v kontextu politické komunikace · Na vybraných příkladech ze současné české politickokomunikační praxe demonstrujte střet hodnot a (navrhovanou) distribuci zdrojů · Umistěte příklady do okruží konsenzus - kontroverze - deviace
BLOK II. - PROSTŘEDÍ POLITICKÉ KOMUNIKACE (2. - 3. setkání)
Podrobnosti tématu: Osvojení druhého tématu předpokládá nejprve rozlišení deskripční, explanační/predikační a normativní úrovně při studiu politické komunikace, dále pak identifikaci dvou základních tradic demokratické teorie: reprezentačně-liberální a participačně-liberální. Jako variace na tuto úvodní dualitu se pak objeví i rozdílné konceptualizace veřejného komunikačního prostoru buď jako veřejného tržiště, nebo jako veřejné sféry, centristický a pluralististický pohled na vztah veřejná sféry a médií, příp. rozdělení na interní vs. externí mediální pluralismus. Zásadním momentem tématu se stane široké chápání reprezentace nejen jako politického, ale i jako mediálního mechanismu, čehož lze využít k "rozpuštění" politologického významu termínu reprezentace a analyzovat stav zastupitelské demokracie na škále delegativní vs. participativní. Zvládnutí tématu předpokládá u obou typů prostoru veřejné/mediální komunikace budou osvojení si nabídnutých sad analytických nástrojů, umožňující měřit jeho kvalitu. Jako alternativní náhled se na závěr nabízí radikálně-demokratická koncepce politického komunikování ve veřejném prostoru.
Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování: • deskripce - explanace/predikce - normativita • reprezentačně-liberální teorie • participačně-liberální teorie • veřejné tržiště vs. veřejná sféra • interní vs. externí pluralismus • deliberace • centristický přístup - typologie bias • pluralistický přístup - typologie médií a rolí
Literatura: • Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 19-54 • Ferree, M. M., Gamson, W. A., Gerhards, J., Rucht, D. (2002): Shaping Abortion Discourse: Democracy and the Public Sphere in Germany and the United States. Cambridge: Cambridge University Press • Cammaerts, B., Carpentier, N. (2007): Reclaiming the Media. Communication Rights and Democratic Media Roles. Bristol: Intellect Books. (zvl. str. 1-30) • GASTIL, J. (2008): Political Communication and Deliberation. Sage Publications, Inc., 2008. (zejm. 1. kapitola) • Street, J.: Mass media, Politics and Democracy. 2001. Houndmills, Basingstoke: Palgrave (zvl. str. 17-24, 231-249) • Nordenstreng, K. (2009): Media and Society. Příspěvek z CEECOM konference (Brno/Telč), viz Soubory v SISu
Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: • Popište základní východiska reprezentačně-liberální a participačně-liberální teorie demokracie (a odpovíjacící role médií) • Popište rozdíl mezi tradičními pojetími veřejného prostoru jako veřejného tržiště vs. veřejné sféry • Vysvětlete základní východiska centristického přístupu a jednotlivé typy bias vč. příkladů • Vysvětlete základní východiska pluralistického přístupu, jednotlivé typy médií a jejich rolí vč. příkladů
BLOK III. - SYSTÉMY POLITICKÉ KOMUNIKACE(4. - 5. setkání)
Podrobnosti tématu: Po úvodním, spíše jen ilustrativním seznámením se zprávou tzv. Hutchinsonovy komise leží těžiště třetího tématu v posunu od Čtyř teorií tisku ke Třem modelům - předpokládá se dokonalé zvládnutí obou ‚biblí systémového přístupu‘. Praktické uchopení první publikace předpokládá zvládnutí základních principů politického komunikování v ČS(S)R mezi lety 1948 a 1989. U druhé publikace pak kvalifikovaný pokus o nalezení odpovídajícího umístění pro současný český mediálně-politický systém.
Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování: • Zpráva Komise pro svobodu tisku • Čtyři teorie tisku • Tři modely médií a politiky
Literatura: • Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 55-78 • Hutchins, R. (1947): A Free and Responsible Press. Chicago: University of Chicago Press • Siebert, F.S., Peterson, T., Schramm, W. (1956): Four Theories of the Press. Urbana, University of Ilinois Press. • Hallin, D., Mancini, P. (2008): Systémy médií v postmoderním světě. Praha: Portál. • Dobek - Ostrowska, B., Glowacki, M. (eds.): Comparing Media Systems in Central Europe. Between Commercialization and Politicization. Wroclaw: WUW, 2008. Signatura: NII - 2842 (zvl. str. 9-85, 165-205) • Stegherr, M., Liesem, K.: Die Medien in Osteuropa: Mediensysteme im Transformationsprozess. VS Verlag für Sozialwissenschaften; 2010
Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: • Popište pozadí, obsah a osud zprávy tzv. Hutchinsonovy komise. • Popište pozadí a obsah tzv. Čtyř teorií tisku, definujte jednu každou z nich. • Popište dění po vydání Čtyř teorií (jejich doplňování, revize, alternativní koncepce atp.) • Definujte politické a mediální dimenze použité u tzv. Tří modelů • Popište jeden každý z tzv. Tří modelů • Pokuste se vypořádat s umístěním ČR dle dimenzí Tří modelů
BLOK IV. - HISTORIE POLITICKÉ KOMUNIKACE (6. - 7. setkání)
Podrobnosti tématu: Historicko-periodizační přístup k politické komunikaci zde nabízí několik základních textů, z nichž čtvrté téma vychází. Jde v první řadě o tři věky politické komunikace Blumlera s Kavanaghem (kde přidáváme čtvrtý, současný), tři věky politických kampaní Norrisové, Barnettovy (Sabatovy) čtyři éry politického žurnalismu, Stömbäckovy čtyři mediatizační fáze a Mairova typologie vývoje politických stran. Alternativní náhled zde pět vln boje o mediální demokracii (mediálně-demokratizační aktivismus).
Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování: • Tři věky politické komunikace (+ současnost jako čtvrtý) • Čtyři éry politického žurnalismu • Vývojová typologie politických stran • Pět mediálně-demokratizačních vln
Literatura: • Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 79-104 • Blumler, J.G., Kavanagh D. (1999): The Third Age of Political Communication: Influences and Features In: Political Communication, 16:209-230 • Barnett, S. (2002), Will a Crisis in Journalism Provoke a Crisis in Democracy?. In: The Political Quarterly, 73: 400-408 • Hackett, R.A., William K Carroll (2006): Remaking Media: The struggle to democratize public communication. Routledge, New York and London
Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: • Popište projevy prvního a druhého věku politické komunikace • V souvislosti s mediálními změnami popiště vývojovou typologii politických stran. • Charakterizujte jednotlivé vývojové etapy politického žurnalismu.
BLOK V. - SOUČASNOST POLITICKÉ KOMUNIKACE (8. - závěrečné setkání)
Podrobnosti tématu: V rámci posledního tématu je třeba se věnovat současným projevům politické komunikace, tedy dílčím jevům na straně aktérů, uvnitř obsahů i účinkům na publikum. Za úvodní rys tématu byla zvolena profesionalizace, označující jak změny uvnitř tradičních stran a jejich politiků, tak i nástup profesionálů na public relations a spin doctoring zvnějšku. I ‚díky‘ jejich působení se téma věnuje trendům typu amerikanizace, celebritizace, depolitizace, negativita, personalizace, a obzvláště populismus. Účinky politické komunikace se týkají pojmů dumbing-down, cynismus a zmalátnění. V kontrastu s nimi leží principy a praktiky politického marketingu, jeho vnitřní logiku do důsledků dotahuje louwovské pojetí politického procesu jako duality policy a hype.
Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování: • Profesionalizace • Personalizace • Celebritizace • Estetizace • Zvědečtění (PR a spin) • Negativita • Zezábavňování • Soundbite • Estetizace • Depolitizace • PR-democracy • populismus • Morální paniky • Mobilizace • Dumbing down • Malaise
Literatura: • Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 105-136 • Lilleker, D.G. (2006): Key Concepts in Political Communication. London: SAGE • Louw, E.: The Media and political process. 2005. London : Sage Publications. Signatura: NII-2179 (zvl. str. 13-35, 143-170) • Street, J.: Politics Lost, Politics Transformed, Politics Colonised? Theories of the Impact of Mass Media, In: Political Studies Review, 2005, vol. 3, 17-33 • + vlastní k nastudování několika trendů
Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: • Charakterizujte vybrané trendy třetího věku politické komunikace z oblasti jejích podavatelů (aktérů), obsahů i účinků. • Popište praktiky public-relations, spin doctoringu a politického marketingu a jejich teoretickou reflexi v oblasti zkoumání politické komunikace • Popište Louwův model politického procesu (v konstrastu s tradičními východisky).
|