Pracovní právo I - HPOP3016

• Anglický název: Labour Law I
• Zajišťuje: Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: oba
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: ústní
• Rozsah, examinace: 2/2, KZ [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Je zajišťováno předmětem: HPOP0016
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; předmět lze zapsat v ZS i LS
• Garant: prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.
• Prerekvizity : {!!! POVINNÉ PŘEDMĚTY (doporučené pro 1. ročník) od 2023 - NEOPAKOVATELNÉ}
• Neslučitelnost : HPOP0000, HP0681
• Je korekvizitou pro: HPOP3017, HPOP3108

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (14.09.2022)

Předmět tvoří z hlediska jeho obsahu celek s předmětem Pracovní právo II.

Obor pracovního práva lze spolu s oborem práva sociálního zabezpečení podřadit pod širší pojem, jímž je tzv. sociální právo.

Obor pracovního práva je oborem, při jehož výuce je věnována pozornost těmto oblastem - individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a vybrané aspekty z oblasti právní úpravy zaměstnanosti.

Pracovní právo lze dělit z různých hledisek. Již tradiční je dělení na tzv. individuální pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce) a kolektivní pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. zástupci zaměstnavatelů).

Historicky první a současně asi nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby (zaměstnance) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce.

Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje jej) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvně-právních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní část kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce.

Vedle toho bývá pod předmět pracovního práva podřazována i právní úprava zaměstnanosti, jíž rozumíme soubor právních norem regulující vztahy, které vznikají při realizaci práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a souvisejícím hmotném zabezpečení podle čl. 26 LZPS. Právní úprava zaměstnanosti, je charakteristická, oproti právní úpravě shora zmíněných oblastí, primárně veřejnoprávní metodou úpravy, s tím že i právní vztahy, které reguluje, mají převážně veřejnoprávní charakter. Lze ji tudíž v rámci pojmu sociálního práva vnímat co do podstaty spíše blíže právu sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu je v rámci výuky předmětu pracovního práva věnována pozornost pouze vybraným aspektům z oblasti zaměstnanosti, které mají úzkou vazbu primárně na předmět právní úpravy individuálního pracovního práva (zejména agenturní zaměstnávání, zaměstnávání cizinců, zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.).
Pracovní právo historicky vzniklo zejména z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Na druhou stranu nelze tuto funkci rozhodně považovat za jedinou. Vedle ochranné funkce hraje nezanedbatelnou i organizační funkce pracovního práva. Pracovní právo vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces, vymezuje míru práce, odměny za práci a stanoví pravidla pro fungování trhu práce. Poskytuje rovněž zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniku a jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Dále vytváří podmínky i pro účast zaměstnanců a jejich organizací a orgánů na řízení podniků.

Studenti jsou po absolvování předmětu schopni aplikovat právní pravidla na zadané skutkové okolnosti. V seminářích předmětu řeší za užití právních předpisů a judikatury konkrétní příklady. Věnují se taktéž analýze judikatury.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. (17.09.2023)

1. Klasifikovaný zápočet se získá za absolvování písemného zápočtového testu.  

2. Při řešení testu je možné používat právní předpisy.  

3. Pravidla celokatederního zápočtového testu: 

Datum a místo konání: 

-          celkem 6 termínů ve zkouškovém období po zimním semestru a 1 termín ve zkouškovém období po letním semestru  

-          přesné termíny a umístění budou vyvěšeny na nástěnce sekretariátu katedry, způsob přihlašování bude prostřednictvím internetu podle pokynů oddělení informačních technologií 

-          přihlásit se mohou pouze studenti, kteří absolvovali zimní semestr pracovního práva a mají předmět zapsán. 

Řešitelský čas: 

-          45 minut 

Zadání: 

-          praktická aplikace ustanovení právních předpisů regulujících pracovněprávní vztahy, rozsah bude odpovídat látce, která byla přednesena v zimním semestru 

-          tři části:  

a) řešení otázek praktického příkladu 

             b) testové otázky 

              c) vyhotovení právního jednání 

-          možnost použití právních předpisů  

Hodnocení: 

Získá-li řešitel  

- méně jak 60 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm nedostatečně; 

- 60 % – 72 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm dobře; 

- 73 % – 85 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm velmi dobře; 

- více jak 85 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm výborně. 

Bonifikace 

Studentovi se při každém pokusu o složení zápočtového testu přizná 15 % bodů z celkového počtu bodů, pokud vedoucí semináře potvrdí, že:  

• docházka studenta na seminární výuku v průběhu semestru dosáhla alespoň 80%; 

• student po domluvě s vedoucím semináře vypracoval esej nejméně o 18.000 znacích, včetně mezer, na téma týkající se vyučované materie;  

• esej dosahovala potřebné úrovně (byla vedoucím semináře hodnocena jako zdařilá).  

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Vladislava Havránková (15.09.2023)

Předmět zahrnuje tato témata: 

- Předmět pracovního práva, jeho prameny a postavení v systému práva 

- Pracovněprávní vztahy a právní vztahy účasti na práci  

- Pracovněprávní skutečnosti  

- Vznik pracovního poměru a jeho obsah  

- Změny pracovního poměru  

- Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů  

- Skončení pracovního poměru - I.  

- Skončení pracovního poměru - II.  

- Pracovní doba, doby odpočinku  

- Dovolená  

- Mzda a plat  

 

Pozn. Začátek seminářů je v týdnu od 9.10.2023

 

 

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (14.09.2022)

Základní literatura: 

1. Pichrt, J. a kol., Pracovní právo, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2021 

Ostatní literatura: 

2. Pichrt, J., Drápal, L. a kol. Případové studie pracovněprávní, C. H. Beck, 2015 

3. Hůrka, P. a kol., Pracovní právo v bodech s příklady, 6.  vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2022 

Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 

1. Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce 

2. Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 

3. Zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání  

4. Zák. č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli 

5. Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru na bezpečností práce 

6. Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce 

7. Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  

8. Zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků 

9. Nař. vl. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci 

10. Zák. č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaruč. mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí  

11. Zák. č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů 

12. Zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě 

13. Zák. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zák.) 

14. Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník