|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D. (04.06.2018)
Struktura semináře: četba primárních textů. Na začátku každého semináře proběhne shrnutí předchozí hodiny formou protokolu (vždy jeden student). Zápočet bude udělen za aktivní účast na semináři a vypracování komentáře z nabídnutých kapitol z knih probíraných autorů. Podmínkou účasti na semináři je pasivní znalost angličtiny. Podle časových možností budou v semináři prezentovány referáty (shrnutí) vybraných článků nebo kapitol z knih napsaných v angličtině (pro zájemce ve francouzštině, příp. němčině). |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D. (04.06.2018)
Zápočet bude udělen za aktivní účast na semináři a vypracování komentáře z nabídnutých kapitol z knih probíraných autorů. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D. (04.06.2018)
Montesquieu, O duchu zákonů, I, II. Kniha O duchu zákonů vyšla v roce 1748 a je považována za jedno z nejdůležitějších děl politické teorie 18. století. Montesquieu je jedním z předních myslitelů liberalismu, zároveň je považován za jednoho z prvních sociologů. Vzděláním byl Montesquieu právník a na celé dílo můžeme také nahlížet jako na pojednání o právní filosofii. Montesquieu nám ukazuje, jakým způsobem je třeba nahlížet na zákony, že je nutné zákony chápat ve vzájemných vztazích jak mezi sebou, tak se všemi okolnostmi, které je ovlivňují, ať již jde o mravy, zvyky, náboženství, přírodní podmínky země atd. („situační“ ukotvení zákonů), tak též v jejich dějinném vývoji: „Nemůžeme na toto [O duchu zákonů] nahlížet jako na pojednání o právní vědě, jde spíše o určitý druh metody, jak studovat právní vědu. Nehledám zde tělo zákonů, ale jejich duši“ Montesquieu, Rukopis De l’esprit des lois. V předmluvě Montesquieu zdůrazňuje jednotu celého díla a provázanost jeho jednotlivých částí. V semináři tedy budeme číst vybrané kapitoly napříč celým dílem, nikoli jen z prvních třinácti knih díla, kde Montesquieu představuje svoji „politickou teorii“. V semináři budou probírány následující okruhy témat: · Typologie zřízení (republika, monarchie, despocie), její originalita, přechod od tříčlenné typologie k typologii dvoučlenné (zřízení uměřená, v nichž je možná svoboda, a despocie). Povaha zřízení a jeho princip (vášně), dynamika zřízení, úpadek principů jednotlivých zřízení. · Boj proti despocii jako jeden z cílů díla: despocie jako svébytné zřízení, nikoli pouze zvrhlá forma vlády; despocie jako ne-politické zřízení, založené na strachu a izolaci (H. Arendtová). · Montesquieu jako myslitel liberalismu, vymezení svobody nikoli jako podílu na vládě, ale volnosti v rámci zákonů, analýza anglické ústavy (XI, 6). · Důležitost trestních zákonů pro svobodu, vymezení svobody jako pocitu bezpečí. Teorie trestních zákonů, mírnost trestů, odmítnutí útrpného práva, poměr mezi trestem a spáchaným přečinem. · Montesquieu jako myslitel modernity, zrod moderního obchodování (obchodování založené na šetrnosti, vynález směnky), nahrazení republikánské ctnosti osvíceným zájmem (P. Manent). · Zákony v dějinné perspektivě, příklad Montesquieuovy metody v knize o římských zákonech o nástupnictví (kniha XXVII) a při analýze rytířských soubojů u Germánů (kniha XXVIII). · Analýza náboženství, sociologický pohled na roli náboženství v jednotlivých zřízeních, Montesquieuův boj s cenzurou.
B. Constant Zájem o politické dílo B. Constanta vzrostl v posledních desetiletích a dnes je Constant nahlížen jako jeden z předních myslitelů liberalismu. Jeho myšlenky se staly do velké míry součástí liberálního kréda, a tedy nezpochybnitelným základem, na němž spočívá moderní demokratický liberální stát. Constant byl jedním z nejradikálnějších liberálních myslitelů požadující naprostou svobodu, jak v ekonomice tak např. v náboženství, jeho liberalismus je přitom zároveň propojen s myšlenkou morálního zdokonalování člověka skrze svobodu. Číst budeme jednak slavnou přednášku o rozdílu mezi antickým a moderním pojetím svobody, jednak vybrané pasáže z Constantova hlavního díla, Principy politiky. V semináři se zaměříme na následující okruhy témat: · Myšlenka omezené suverenity, kritika Rousseaua a jeho pojetí obecné vůle, kritika Hobbese a jeho pojetí suveréna · Poslušnost zákonu, otázka legitimní autority · Moderní pojetí svobody, odlišení antického a moderního pojetí svobody, role obchodování v moderním světě · Svoboda projevu a tisku, svoboda náboženství · Otázka vlastnictví, jeho vzniku a ochrany ze strany státu · Požadavek naprosté svobody v ekonomice, sociální otázka · Otázka obecného zájmu
A. de Tocqueville A. de Tocqueville je dnes považován za největšího teoretika demokracie a zároveň za předního myslitele liberalismu 19. století. Tocqueville chápe demokratickou rovnost podmínek jako nezvratitelný jev moderní doby. Rozebírá rozdíl mezi aristokratickou a demokratickou společností, ukazuje na nebezpečí demokracie vzhledem k individuální svobodě, analyzuje úlohu veřejného mínění a občanské angažovanosti. Stranou nenechává ani sociální otázku a hrozbu zbídačování širokých vrstev obyvatelstva v moderní době. Číst budeme vybrané kapitoly z knihy Demokracie v Americe, I, II. · Demokratická rovnost podmínek jako jev prozřetelnosti, vztah pána a služebníka · Demokratická a aristokratická společnost · Hrozba tyranie většiny · Veřejné mínění, mravy · Sociální otázka |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D. (18.01.2018)
Podíl garanta na výuce činí 0 %. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D. (04.06.2018)
Montesquieu Podrobná bibliografie viz Montesquieu, O duchu zákonů II, Seznam literatury, str. 555-564. Povinná literatura Montesquieu, O duchu zákonů I, přeložila a poznámkami opatřila H. Fořtová, Praha 2010. Montesquieu, O duchu zákonů II, přeložila a poznámkami opatřila H. Fořtová, Praha 2015.
Dále budeme používat tyto Montesquieuovy spisy a vydání Ducha zákonů (pro zájemce): Montesquieu, De l’Esprit des lois, I–II, 2 svazky, vyd. R. Derathé, Paris 1973 (1990). Montesquieu, De l’Esprit des lois, anthologie, vyd. D. de Casabianca, Paris 2014. Montesquieu, Œuvres complètes, 7, Défense de l’Esprit des lois, vyd. C. P. Courtney, L. Macé, C. Maire, R. Mankin, P. Rétat, C. Volpilhac-Auger, Lyon – Paris 2010. Montesquieu, Considérations sur les causes de la grandeur des Romains et de leur décadence, vyd. C. Volpilhac-Auger, Genève – Paris 1996. Montesquieu, Pensées. Le Spicilège, vyd. L. Degraves, Paris 1991. Montesquieu, Sláva a úpadek říše římské, přel. D. Melanová, Praha 2010.
Zahraniční sekundární literatura (pro zájemce): Aron, R., Montesquieu, in: Les étapes de la pensée sociologique, Paris 1976, str. 27–76. Binoche, B., Introduction à De l’esprit des lois de Montesquieu, Paris 20152. Casabianca, D. de, L’Esprit des lois. Montesquieu, Paris 2003. Cassirer, E., Die Philosophie der Aufklärung, Tübingen 1932. Larrère, C., Actualité de Montesquieu, Paris 1999. Manent, P., Histoire intelectuelle du libéralisme, Paris 1987, kap. 5. Pangle, T., Montesquieu’s Philosophy of Liberalism, Chicago – London 1973. Shackleton, R., Montesquieu. Critical Biography, Oxford 1961. Shklar, J., Montesquieu, Oxford 1987. Spector, C., Le vocabulaire de Montesquieu, Paris 2001. Waddicor, M., Montesquieu and the Philosophy of Natural Law, The Hague 1970.
Sekundární literatura v češtině: Dohnálková, H., Montesquieu a nejkrásnější monarchie, Praha 2006. Manent, P., Lidská obec, Brno 2013, kap. 1–2. Vantuch, A., Ch.-L. Montesquieu, zápas o dielo, Bratislava 1977.
Internetové stránky vztahující se k Montesquieuovi: Dictionnaire Montesquieu: http://dictionnaire-montesquieu.ens-lyon.fr/fr/accueil/ (hesla jsou ve francouzštině a v angličtině) Lire Montesquieu: http://lire-montesquieu.ens-lyon.fr/html/montesquieu/accueil.html Société Montesquieu: http://www.societe-montesquieu.org/ Montedite (elektronické vydání Montesquieuových Pensées): https://www.unicaen.fr/services/puc/sources/Montesquieu/
B. Constant Povinná literatura: B. Constant, O antické svobodě ve srovnání se svobodou moderní, in: Reflexe, 30 (2006), str. 77–97. B. Constant, Principy politiky, Praha 2018 (v tisku).
Dále budeme používat tyto Constantovy spisy (pro zájemce): B. Constant, Commentaire sur l’ouvrage de Filangieri, Paris 2004. B. Constant, De la religion, Arles 1999. B. Constant, Les principes de politiques applicables à tous les gouvernements, vyd. E. Hofmann, Genève 1980. B. Constant, O dobyvačnosti a uzurpaci a jejích vztazích s evropskou civilizací, Brno 2012, přeložila. R. Ostrá.
Zahraniční sekundární literatura (pro zájemce): S. Holmes, Benjamin Constant and the making of modern liberalism, L. Jaume , L’individu effacé, Paris 1997. P. Manent, Histoire intelectuelle du libéralisme, Paris 1987.
A. de Tocqueville Povinná literatura A. de Tocqueville, Demokracie v Americe, I, II, Praha 1992, přeložil V. Jochmann.
Dále budeme používat tyto Tocquevilleovy spisy (pro zájemce): A. de Tocqueville, De la démocratie en Amérique, Oeuvres complètes I, vyd. J.-P. Mayer et H. Laski, Paris 1992. A. de Tocqueville, L’Ancien Régime et la Révolution, Oeuvres complètes II, vyd. J.-P. Mayer, Paris 1981. A. de Tocqueville, L’Ancien Régime et la Révolution, vyd. F. Mélonio, Paris 1988. A. de Tocqueville, Starý režim a Revoluce, Praha 2003, přeložila A. Borovičková a V. Jochmann.
Zahraniční sekundární literatura (pro zájemce): Aron, R., Les étapes de la pensée sociologique, Paris 1976. A. Jardin, Alexis de Tocqueville, Paris 1984. L. Jaume, Tocqueville, les sources aristocratiques de la liberté, Paris, 2008. E. Keslassy, Le libéralisme de Tocqueville à l’épreuve du paupérisme, Paris 2000. J.-C. Lamberti, Tocqueville et les deux démocraties, Paris 1983. P. Manent, Tocqueville et la nature de la démocratie, Paris, 1982.
Literatura v češtině (pro zájemce): H. Brogan, Alexis de Tocqueville : prorok demokracie ve věku revoluce, Brno 2011. |