|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (09.09.2022)
Předmět je koncipován tak, aby se zejména v první části studenti seznámili s aktuálním stavem zkoumání soudů z hlediska přístupů Law & Politics v České republice i v zahraničí, a to na základě výkladu vyučujícího a přípravy referátů z každoročně aktualizovaného seznamu, který je dán k dispozici na prvním semináři. Následně jsou studenti vedeni k přípravě a prezentaci vlastních projektů zabývajících se okolnostmi výběru jednotlivých soudců českého Ústavního soudu z právní a politické perspektivy, jakož i kontextuální analýzou vybraných nálezů Ústavního soudu. Závěr kurzu tvoří open-book esej na jedno ze dvou zadaných témat vztahujících se k diskutovaným aktuálním otázkám. Vedle bližšího seznámení se s právním rámcem fungování soudnictví v České republice, jeho historickými kořeny a základním mezinárodním srovnáním, rozvíjí předmět kritickou práci s právními i mezioborovými odbornými texty v českém a anglickém jazyce, schopnost aplikace kontextuálního přístupu na konkrétní soudní rozhodnutí a dovednosti při práci s právními informačními systémy a aplikacemi (např. ve vztahu k NALUSu vyhledávání rozhodnutí podle relevance, soudců zpravodajů, soudců, kteří připojili disent, vztahy mezi jednotlivými rozhodnutími apod.) |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (25.01.2024)
1. Zkouška sestává z aktivity na seminářích v podobě referátů a projektů (60 %) a závěrečné open-book eseje (40 %). 2. Očekává se, že každý student/ka v průběhu semestru vystoupí nejméně třikrát s referátem a/nebo projektem (ev. jejich kombinací) a současně je zašle v písemné podobě vyučující předmětu, která je zpřístupní všem účastníkům kurzu prostřednictvím Moodle. 3. Podrobnosti projektů budou sděleny na prvním semináři, pravidla pro referáty a závěrečnou esej jsou následující: Pravidla pro referáty: - délka ústního přednesu 5 až 7 (výjimečně 10) minut – odpovídá cca 2 stranám psaného textu - vystižení hlavních myšlenek ve vztahu k tématu semináře (prosté převyprávění obsahu nestačí) - odkaz k tématu minimálně z jednoho dalšího zdroje - shrnutí vlastního názoru - návrh 1-2 diskusních otázek - aktivní účast v následné diskusi - odevzdání referátu v příslušný den (do 24:00, bude-li chtít student/ka zapracovat podněty z diskuse k referátu) Pravidla pro psaní eseje - lze použít všechny materiály z volitelného předmětu, případně další vlastní literaturu - rozsah textu cca 2 strany A4 psané rukou nebo 3 normostrany (esej je možné psát na počítači a zaslat elektronicky) - časový limit 90 minut - prokázání prostudování literatury citacemi nejméně tří autorů z povinné a jednoho autora z doporučené literatury k volitelnému předmětu - odkaz na nejméně jedno soudní rozhodnutí k tématu eseje 4. U zkoušky je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (09.09.2022)
Obsah výuky je každoročně aktualizován s ohledem na vývoj v literatuře a právní i politické praxi. Rovněž se v průběhu kurzu přihlíží k aktuálním oblastem zájmu přihlášených studentů, kterým lze přizpůsobit témata referátů i projektů. Základní kostra předmětu pokrývá následující témata: - Úvod do tématu (přístup Law & Politics, jeho historické inspirační zdroje, vývoj a aktuální témata ve vztahu k soudní moci) - Funkce soudní moci a různá pojetí role soudce: soudce jako ústa zákona - soudce jako relativně autonomní aktér v rámci právního a politického systému - soudce jako tvůrce práva a politiky - Pravomoce soudů a ústavních soudů zvláště, meze soudního, resp. ústavního přezkumu - Organizace soudnictví a její vliv na nezávislost soudní moci, modely správy soudnictví, požadavky na výkon funkce soudce, odpovědnost soudců - Modely výběru soudců, úprava deliberace a rozhodování - Závaznost soudních rozhodnutí a možnosti jejich přezkumu, problém soudcovského aktivismu a pasivismu - Mezinárodní soudnictví, výběr mezinárodní soudců a soudní dialog mezinárodních a vnitrostátních soudů - Evropský soudní dvůr jako příklad úspěšného politického hráče? - "Soudcokracie": hrozba, skutečnost nebo ideál? - Analýza vybraných rozhodnutí Ústavního soudu České republiky z právního a politického hlediska - Závěrečná open-book esej a následná diskuse, zhodnocení postavení ústavních soudů v právním a politickém systému obecně i konkrétně v České republice |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (25.01.2024)
Základní literatura: 1. Koopmans, T.: Courts and political institutions. Cambridge 2003, vybrané kapitoly 2. Kosař, D.: Judicializace justiční politiky Evropským soudem pro lidská práva. Praha, 2016 3. Kysela, J.: Ústava mezi právem a politikou. Praha 2014, vybrané kapitoly 4. Kysela, J.: Dělba moci v kontextu věčného hledání dobré vlády. Praha 2019, vybrané kapitoly. 5. Ondřejková, J.: Vnější limity soudcovské interpretace a argumentace. Praha 2017 6. Ondřejková, J., Malíř, J. a kol.: Ústavní soud ČR: strážce ústavy nad politikou nebo v politice? Praha 2020 7. Smekal, H., Benák, J. a kol.: Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu. Brno: Masarykova univerzita, 2021, vybrané kapitoly 8. Šámal, P. a kol.: Závaznost soudních rozhodnutí – vnitrostátní a mezinárodní náhledy. Praha 2018 9. The Oxford Handbook of Law and Politics. Oxford University Press 2008, vybrané kapitoly Jedná se o doporučenou referenční literaturu, další literatura je uvedena v přehledu jednotlivých seminářů a v případě zájmu účastníků může být doplněna i v průběhu kurzu. |