PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2014/2015
   Přihlásit přes CAS
Buněčné základy medicíny - CVSE1M0001
Anglický název: Cellular Basis of Medicine
Zajišťuje: Ústav biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. LF UK (12-BIOC)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2012 do 2016
Semestr: letní
Body: 14
E-Kredity: 14
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:00/0, Zk [HS]
Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština, angličtina
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: odhlásit z termínu zkoušky při nesplněné rekvizitě
Garant: prof. RNDr. Eva Samcová, CSc.
MUDr. Eva Maňáková, Ph.D.
MUDr. Lucie Hubičková Heringová, Ph.D.
Prerekvizity : CVSE1M0002, CVSE1M0003
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: doc. MUDr. Petr Kučera, Ph.D. (28.09.2020)
Modul Buněčné základy medicíny ("modul Buňka") se skládá ze čtyř kurzů - dvou v zimním a dvou v letním semestru: 1. kurz - Struktura buňky a dědičnost (8 týdnů), 2. kurz - Metabolismus a specializace buňky (7 týdnů), 3. kurz - Buněčná signalizace a imunita (7 týdnů), 4. kurz - Životní cyklus buňky a vývoj (8 týdnů). Na výuce se podílí Ústav biochemie, buněčné a molekulární biologie, Ústav histologie a embryologie, Ústav lékařské genetiky a Ústav imunologie.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: MUDr. Petr Michenka (18.03.2020)

Cílem předmětu je podat ucelený přehled o buňkách a tkáních: integrovanou formou studenti získají znalosti z molekulární biologie, biochemie, histologie, genetiky a imunologie.

Literatura -
Poslední úprava: Mgr. Vladimíra Kvasnicová (27.09.2020)

MOLEKULÁRNÍ  BIOLOGIE

  • Alberts B. et al.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing.  Ústí nad Labem, 1998
  • Kovář J.: Buněčná proliferace a mechanismy její regulace I.,  II. Karolinum, Praha, 2005
  • Alberts B. et al.: Essential Cell Biology, Garland Science, New York & London, 2010
  • Knowles M. and Selby P.: Introduction to the Cellular and Molecular Biology of Cancer. Oxford University Press, Oxford & New York, 2005
  • Kubišta V.: Buněčné základy životních dějů. Scientia, Praha, 1998
  • Nečas O. et al.: Obecná biologie pro lékařské fakulty. H&H, Jinočany, 2003
  • Rosypal S.: Úvod do molekulární biologie. Díl první - Díl čtvrtý. Slanislav Rosypal, Brno, 2000-2003

 BIOCHEMIE

  • Matouš Bohuslav et al: Základy lékařské chemie a biochemie (Galén 2010) ISBN 978-80-7262-702-8 (hlavní doporučená učebnice pro biochemii)
  • Murray R. K. a kol.:Harperova ilustrovaná biochemie (Galén 2013) ISBN 978-80-7262-907-7
  • Jan Koolman, Klaus-Heinrich Röhm: Barevný atlas biochemie, (Grada, Praha 2012), ISBN 978-80-247-2977-0 
  • František Duška, Jan Trnka: Biochemie v souvislostech - Díl I - Základy energetického metabolizmu (Karolinum 2006) ISBN 80-246-1116-3
  • Miroslav Ledvina, Alena Stoklasová, Jaroslav Cerman: Biochemie pro studující medicíny I. a II. díl (Karolinum 2004) ISBN 80-246-0851-0
  • Masopust J.: Patobiochemie buňky, dostupné na http://dotdiag.cz/img/prednasky/bunka.pdf 
  • Champe P. C.; Harvey R. A.: Lippincott´s Illustrated Reviews - Biochemistry, ISBN 0-397-51091-8
  • Devlin T. M. et al.: Textbook of Biochemistry With Clinical Correlations, 4th ed., ISBN 0-471-15451-2

 GENETIKA

  • Lékařská biologie a genetika:
    I. díl: Berta Otová a kol., Karolinum 2017, ISBN 978-80-246-2835-6
    II. díl: Milada Kohoutová a kol., Karolinum, 2012, ISBN 978-80-246-1873-9
    III. díl: Aleš Panczak a kol., Karolinum 2014, ISBN 978-80-246-2415-0
  • Ivo Bárta, Zdeňka Polívková, Martina Langová: Sbírka příkladů z genetiky. Karolinum 2002, ISBN 80-246-0460-4
  • Robert L. Nussbaum, Roderick R. McInnes, Huntington F. Willard: Thompson and Thompson: Klinická genetika. Šesté vydání, Triton 2004, ISBN 80-7254-475-6
  • D. Peter Snustad, Michael J. Simmons: Genetika. Druhé vydání, Masarykova universita 2017, ISBN: 978-80-210-4852-2
  • Učebnice vhodná pro zopakování látky ze střední školy:
  • Eduard Kočárek: Genetika. Scientia 2008, ISBN 80-7183-326-6

HISTOLOGIE

  • Lüllmann-Rauch R : Histologie, překlad 3.vydání německého originálu Histologie, Grada,  2012, ISBN 978-3-13-129243-8
  • Junqueira LC, Carneiro J,  Kelley RO : Základy histologie, překlad 7.vydání anglického originálu Basic Histology, 1995, HaH, ISBN 80-85787-37-7
  • Balko J, Tonar Z, Varga I. A kol. : Memorix histologie, 1.vyd., Triton,  2016
  • TW Sadler :  Langmanova lékařská embryologie, překlad 10.vydání  Langman´s Medical Embryology, Grada, 2011, ISBN 978-0-7817-9485-5
  • Moore KL,Persaud TVN: Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, překlad 6.vydání anglického originálu The Developing Human: Clinically Oriented Embryology. ISV, 2002. ISBN 80-85866-94-3

IMUNOLOGIE   

 

Metody výuky -
Poslední úprava: Mgr. Vladimíra Kvasnicová (27.09.2020)

Výuka v modulu probíhá formou přednášek, seminářů a praktických cvičení.
K některým seminářům studenti vypracovávají seminární práce.

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: Mgr. Vladimíra Kvasnicová (27.09.2020)

Závěrečná zkouška z modulu proběhne v letním zkouškovém období (červen-září) formou písemného testu ze všech 5 předmětů modulu (biochemie, histologie, molekulární biologie, genetika, imunologie). K úspěšnému složení zkoušky je nutno dosáhnout minimálně 60 % bodů z otázek každého předmětu a současně minimálně 70% z celkového počtu bodů za celý test. K bodovému hodnocení celého testu budou připočteny body, které student získal v průběhu roku za testy průběžné. Připočtené body mohou pomoci splnit požadovaných 70 % nebo zlepšit známku o jeden stupeň. Tyto body se však nepřipočítávají k požadovaným 60 % bodů z každého předmětu, této bodové hranice je potřeba u zkoušky dosáhnout nezávisle na průběžné práci během roku.

Podrobné informace o zkoušce:

·      zkoušku lze skládat maximálně 3x a to ve zkouškovém období letního semestru

·      termíny jsou vypsány v SISu - přihlásit se na zkoušku je možné až po splnění obou zápočtů (za ZS i LS) - na zkoušku musíte být předem přihlášeni v SISu - jinak nelze test v daném termínu psát

·      po přihlášení na zkoušku je pro vás termín povinný, absence na termínu (bez řádné omluvy předem) je hodnocena jako propadlý termín, tj. ze tří možných termínů zkoušky vám pak zbývají pouze dva

·      první termín zkoušky je určen pouze pro studenty, kteří včas získají oba zápočty, tj. nemusí psát letní souhrnný test (více viz požadavky na zápočet)

·      zkouška je písemná, obsahuje otázky volné tvorby

·      test obsahuje 10 otázek volné tvorby (2 otázky z každého předmětu)

·      okruhy, z nichž jsou otázky do testu, jsou shodné se seznamem přednášek celého modulu (viz sylabus)

·      celkový počet bodů za test: 20 bodů za každou otázku volné tvorby, 10 x 20  = 200 bodů celkem (= 100%)

·      celkový čas na test: 2 hodiny

·      pro úspěšné složení zkoušky je potřeba
a) získat minimálně 60 % bodů z otázek každého předmětu (tj. 24 bodů / předmět) a současně
b) získat celkem minimálně 70% bodů z celého testu (tj. 140 bodů)
! na zkoušku si přineste své sedmimístné ID číslo (najdete ho v SISu u osobních údajů), propisku píšící tmavě modře nebo černě  a kalkulačku

·      k celkovému počtu bodů získaných z testu (v každém termínu) se přičítají navíc body, které jste získali z průběžných testů psaných po každém kurzu: 4 kurzy x 5 bodů = maximálně 20 bodů

·      tyto body navíc se přičítají ke konečnému počtu bodů získaných za test, nikoli k bodům získaným za otázky z jednotlivých předmětů

·      přičtené body mohou zlepšit známku maximálně o 1 stupeň

·      hodnocení zkoušky:

počet bodů celkem

139 a méně

140 - 159

160 - 179

180 a více

známka

4

3

2

1

 

 

Požadavky na udělení zápočtu 
- pro zimní i letní semestr platí stejná pravidla:

  1. absolvovaná praktika
  2. prezentované seminární práce
  3. zápočtový test

Požadavky na splnění podmínek zápočtu a způsob jejich náhrady

1) praktika
: hodnotí se aktivní účast a prokázané znalosti, vyžadován je laboratorní plášť

  • biochemická praktika - zpracování zadaných úloh, odevzdané protokoly
  • histologické preparáty - předložení pracovního sešitu, preparátový test
  • molekulárně-biologická praktika - zpracování zadaných úloh, písemný test
  • cytogenetická praktika - zpracování zadaných úloh

způsob náhrady praktik:
vypsané náhradní termíny; písemné zpracování úlohy a přezkoušení z požadovaných znalostí je možné pouze pokud student doloží důvod své absence (např. potvrzením od lékaře) 

2) seminární práce: hodnotí se zpracování a prezentace

  • klinické detektivní příběhy 1 až 9 - předchozí příprava, aktivní účast na semináři formou prezentace a diskuse
  • referát - geneticky podmíněná choroba (1x za akademický rok) - prezentace na semináři z genetiky
  • referát - esenciální látky nezbytné pro vývoj (1x v letním semestru) - prezentace na semináři z biochemie

způsob náhrady seminárních prací:
písemné zpracování student osobně předloží a prezentuje vyučujícímu 

3) zápočtový test: hodnotí se dosažený počet bodů

  • zápočtový test je rozdělen do 2 průběžných testů, které se píší po ukončení jednotlivých kurzů během každého semestru (tj. 2 v zimním a 2 v letním semestru), délka testu je 70 min.; průběžný test obsahuje otázky ANO/NE i volnou tvorbu odpovědí, pro úspěšné složení je nutno získat alespoň 5 z 10 bodů za semestr, získané body se připočítávají k výsledku zkoušky
  • při neúspěchu v průběžných testech se píše ve zkouškovém období souhrnný test z obou dvou kurzů semestru (tj. zimní souhrnný test a letní souhrnný test), délka testu je 90 min.; souhrnný test obsahuje pouze otázky ANO/NE, požadované minimum je 70 % bodů z testu; získané body se k výsledku zkoušky nepřipočítávají
  • na souhrnné testy musí být student předem přihlášen v SISu

způsob náhrady zápočtového testu:
tři termíny souhrnných testů (za zimní semestr 1x v únoru, 1x v červnu, 1x v září; za letní semestr 2x v červnu, 1x v září; UPOZORNĚNÍ: souhrnné testy v červnu se píší až po prvním termínu zkoušky (= předtermín); na testy musí být student předem přihlášen v SISu


Podrobnější informace najdete v aplikaci Výuka (http://vyuka.lf3.cuni.cz/ )

Dotazy ohledně modulu pište na bunka@lf3.cuni.cz

Sylabus -
Poslední úprava: doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D. (10.12.2019)

Podrobné informace o přednáškách, seminářích a praktických cvičeních najdete v databázi Výuka:  http://vyuka.lf3.cuni.cz/

Kurzy zimního semestru

  • 1. kurz - Struktura buňky a dědičnost
  • 2. kurz - Metabolismus a specializace buňky

Kurzy letního semestru

  • 3. kurz - Buněčná signalizace a imunita
  • 4. kurz - Životní cyklus buňky a vývoj

 

Přednášky modulu jsou současně tématickými okruhy, z nichž jsou náhodně generovány otázky do testů (více viz. Požadavky ke zkoušce):

Kurz 1 - Struktura buňky a dědičnost 

  • Historie života na Zemi
  • Stavba prokaryontní buňky
  • Genetika prokaryot
  • Stavba eukaryontní buňky, organely
  • Složení ICT, pH
  • Laboratorní analytické metody
  • Základní stavební kameny buňky
  • Struktura a vlastnosti proteinů
  • Funkce proteinů
  • Cytoskelet
  • Přehled tkání
  • Epitely I (klasifikace)
  • Struktura nukleových kyselin
  • Genetický kód, geny, genom
  • Struktura a funkce buněčného jádra, chromatin
  • Chromozomální základ dědičnosti
  • Původ genetické variability
  • Principy dědičnosti, Mendelovy zákony
  • Genová vazba
  • Variabilita a změny genetické informace, mutace I
  • Variabilita a změny genetické informace, mutace II
  • Genetická determinace pohlaví
  • Monogenně podmíněné znaky a choroby
  • Genové interakce
  • Multifaktoriálně, polygenně podmíněné znaky a choroby
  • Fenotypy, genotypy, populační genetika
  • Cytogenetika I - numerické chromozomální abnormality
  • Cytogenetika II - strukturální chromozomální abnormality
  • Odchylky od Mendelovské dědičnosti - imprinting, dynamické mutace
  • Metody studia chromozomů, cytogenetická diagnostika
  • Genetika v medicíně, poradenství, prevence
  • Struktura a funkce membrán
  • Transport přes membrány, membránový potenciál
  • Intracelulární transport látek
  • Extracelulární matrix, buněčné adheze a spoje
  • Biotechnologie, genetické manipulace a terapie
  • Speciální metody v histologii
  • Metody studia proteinů I

 

Kurz 2 - Metabolismus a specializace buňky 

  • Co pohání buňky?
  • Chemické reakce v metabolismu
  • Enzymy
  • Koenzymy, vitaminy, stopové prvky
  • Inhibice enzymů, význam ve farmakologii
  • Struktura a původ mitochondrií
  • Dýchací řetězec, tvorba ATP
  • Krebsův cyklus
  • Epitely II (žlázové epitely)
  • Epitely III (bariéry a transport)
  • Odbourávání a syntéza glukózy
  • Pentózový cyklus, metabolismus fruktózy a galaktózy
  • Odbourávání lipidů, ketolátky
  • Ukládání energie v buňkách
  • Svalová tkáň
  • Buněčná motilita a molekulární motory
  • Metabolismus aminokyselin I
  • Metabolismus aminokyselin II
  • Metabolismus svalu, svalová kontrakce
  • Regulace metabolických drah na úrovni buňky
  • Přehled energetického mtb
  • Krev - morfologie krevních elementů
  • Hemopoéza
  • Biochemie erytrocytů
  • Metabolismus hemu a železa
  • Biochemie leuko, trombo, hemokoagulace
  • Složky krevní plazmy a jejich funkce
  • Pojivo
  • Metabolismus pojivové tkáně
  • Chrupavka, kost, osifikace
  • Enzymopatie - dědičné poruchy mtb
  • Biochemické souvislosti monogenních chorob
  • Novorozenecký screening
  • Extrémní situace v buňce

 

Kurz 3 - Buněčná signalizace a imunita 

  • Extracelulární signalizace
  • Extracelulární signální molekuly
  • Buňky produkující signální molekuly
  • Steroidy a jejich transport krví
  • Metabolismus hormonů
  • Přenos signálu do buňky, membránové receptory
  • Intracelulární signalizace a realizace signálu
  • Signální dráhy I
  • Signální dráhy II
  • Signální dráhy III
  • Endokrinní signalizace a její poruchy
  • Nervová tkáň, struktura synapse
  • Živiny jako signální molekuly
  • Přenos info v NS - synapse, akční pot.
  • Metabolismus neurotransmiterů
  • Neurotransmitery a jejich receptory
  • Receptory ve farmakologii, vazba na receptory
  • Farmakologie signálních molekul
  • Funkce imunitního systému, imunita
  • Buňky nespecifické imunity, fagocytóza
  • Povrchové molekuly leukocytů, cytokiny,protilátky
  • Komplement a zánět
  • Eikosanoidy, farmakologie zánětu
  • MHC molekuly, antigeny
  • Tkáně a orgány imunit. systému
  • Vývoj B a T lymfocytů
  • Imunitní reakce založené na T lymfocytech a NK buňkách
  • Imunitní reakce založené na B lymfocytech (protilátkách)
  • Metody studia proteinů II
  • Imunogenetika
  • Dědičné poruchy imunity
  • Metody studia imunitní odpovědi

 

Kurz 4 - Životní cyklus buňky a vývoj 

  • Buněčný cyklus
  • Regulace buněčného cyklu
  • Metabolismus nukleotidů
  • Replikace a reparace DNA
  • Transkripce a translace
  • Metody studia DNA I
  • Regulace genové exprese
  • Metody studia DNA II
  • Gametogeneze a fertilizace
  • Buněčná diferenciace a stárnutí
  • Apoptóza
  • Regulace apoptózy
  • Blastogeneze, implantace, placenta
  • Notogeneze, neurulace
  • Embryonální období, stádia vývoje
  • Regulace časného vývoje
  • Reprodukční genetika člověka - preimplantační diagnostika
  • Vývojová toxikologie, farmak. v těhot.
  • Obnova a reparace
  • Kmenové buňky, náhrada orgánů
  • Biochemie strárnutí (ROS, glykace)
  • Základy toxikologie
  • Biotransformace xenobiotik
  • Farmakogenetika
  • Mutageny a karcinogeny v prostředí
  • Struktura virů
  • Interakce virů s buňkou
  • Onkogeny a tumor supresorové geny
  • Chromozomy a nádory
  • Buněčná transformace a nádorové buňky
  • Onkogenetika, prekancerózy, nádory
  • Principy cytostatické léčby
  • Genetika člověka
  • Epigenetika člověka
  • Molekulární a genetické mechanismy evoluce
  • Evoluce člověka

 

 

Vstupní požadavky -
Poslední úprava: MUDr. Petr Michenka (18.03.2020)

Středoškolské znalosti biologie a chemie.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK