PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
--:--
 
 Hledání ... Vyučující Katedry Třídy Klasifikace Prohlížení dle oborů/plánů Nastavení
 
 
 
 Detail
 
 
 
 
Mýtus a jeho interpretace [1] (Nmgr) - ARL500171
Anglický název: Myth and Its Interpretation [1]
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023 do 2023
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (22)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: ARL100083
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (27.09.2023)
Cílem semináře bude představení nejzajímavějších moderních postupů používaných při interpretaci mýtu. Seznámíme se s nejdůležitějšími pohledy na smysl a funkci mýtu, a to zejména s ohledem na jejich praktickou aplikovatelnost. Jednotlivé teorie proto nebudeme probírat abstraktně, nýbrž budeme sledovat, jak s jejich pomocí různí religionisté vykládají konkrétní mýty (většina z nich v prvním semestru bude pocházet z oblasti antického Řecka). Hlavní pozornost budeme věnovat různým formám strukturalistických výkladů, ale stejně tak např. i výkladům psychoanalytickým. Naším hlavním cílem nicméně nebude sledování toho, jak se mýtu mají k různým nemytickým rovinám (např. k psychice či společnosti), nýbrž zkoumání vnitřní hlubinné logiky mýtů. Budeme vycházet z premisy, že ačkoli mýty rezonují s různými rovinami lidské zkušenosti, mají zároveň i nějakou svou svébytnost a nejsou na tyto jiné roviny nikdy plně převoditelné, nýbrž si vytvářejí svět se svými vlastními pravidly. Našim úkolem bude naučit se těmto pravidlům rozumět a dokázat nacházet skrytý řád i v příbězích, které na první pohled mohou působit chaoticky a nesourodě.<br>
Literatura
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (27.09.2023)

Pracovat budeme mimo jiné s následujícími texty:

  • Claude Lévi-Strauss, "Struktura mýtů", in Strukturální antropologie, př. J. Vacek, Praha: Argo, 2006, pouze s. 182-193

  • Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005

  • Philip Slater, "The Greek Family in History and Myth", Artehusa 7 (1974): 9-44

  • Philip Slater, The Glory of Hera, Princeton: Princeton University Press, 1992 (19681)

  • Richard Caldwell, "The Psychoanalytic Interpretation of Greek Myth", in L. Edmunds (ed.), Approaches to Greek Myth, Baltimore: The John Hopkins University Press, 1990, pouze první část ("Myth, Dreams and Childhood"), s. 344-366

  • Terence Turner, "Oedipus: Time and Structure in Narrative Form", in R. Spencer (ed.), Forms of Symbolic Action, Seattle: University of Washington Press, 1969, s. 26-68

  • Goebs, Katja. “A Functional Approach to Egyptian Myth and Mythemes.” Journal of Ancient Near Eastern Religions 2, no. 1 (June 1, 2002): 27–59

 
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (27.09.2023)

Kostru semináře budou tvořit zadané texty, které budou všichni účastníci povinni si na každou hodinu přečíst a o nichž poté budeme diskutovat. Ke každému článku bude zároveň zadána řada otázek, které budou formulovat hlavní problémy v článku řešené, a budou tak usnadňovat orientaci v něm. Tyto otázky budou pak tvořit též základní osnovu našich diskusí, a všichni účastníci by si proto z hodiny na hodinu měli promýšlet odpovědi na ně.

Podmínkou získání zápočtu bude vedle aktivní účasti na semináři především převzetí odpovědnosti za některou z hodin. Při hodině, za niž je zodpovědný, bude student v zásadě dělat totéž co jindy, ale důkladněji: bude mít text nastudovaný a odpovědi na zadané otázky promyšleny lépe než ostatní, a bude tak vlastně sloužit jako jakási "pojistka", která se ke slovu bude dostávat vždy, když ostatním účastníkům semináře "dojde dech". Zároveň bude ve spolupráci s učitelem napomáhat kritickému rozboru: upozorňovat na jeho předpoklady, podtrhovat body, které mu v daném textu připadají zásadní a které naopak problematické, vztahovat argumentaci textu k přístupu jiných probíraných autorů apod.
Sylabus
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (27.09.2023)

1) 2.10.
Úvod

2) 9.10.
Texty
a) Text 1: Claude Lévi-Strauss, „Struktura mýtů“, in Strukturální antropologie, př. J. Vacek, Praha: Argo, 2006, pouze s. 182–193 [patronát: Janek]
b) Text 2: Radek Chlup, „Strukturální antropologie včera a dnes: Sto let Clauda Lévi-Strausse I–II“, Religio 17/1–2 (2009): pouze s. 3–19
c) Text 3: shrnutí Oidipova mýtu z Jean-Pierre Vernant, Vesmír, bohové, lidé: nejstarší řecké mýty. Praha, Litomyšl: Paseka, 2001, s. 120–123, 134–144, 146–149

Otázky k Textu 1:
1) Jaké výhrady má Lévi-Strauss k předchozím výkladům mýtu? 2) Jaký dopad na výklad mýtu má aplikace saussurovského principu arbitrární povahy jazykových znaků? 3) Jak se do mýtu promítá saussurovské rozlišení mezi jazykem (langue) a promluvou (parole)? 4) Co jsou mytémy, čím se vyznačují a jak je identifikujeme? 5) V jakém smyslu je mýtus dvourozměrný referenční systém spojující synchronii s diachronií (tj. jazyk s promluvou)? 6) Jakou základní strukturu spatřuje Lévi-Strauss v mýtu o Oidipovi? Rozeberte jednotlivé mytémy a zamyslete se nad tím, nakolik Vám připadají přesvědčivé. 7) Jaký je smysl a funkce tohoto mýtu? 8) Jaký je vztah různých verzí téhož mýtu? 9) Připadá Vám přesvědčivá Lévi-Straussova čistě synchronní analýza ignorující narativní souslednost? Co všechno by se dalo uvést na její obranu?

3) 16.10.
Texty
a) Text 4: Michael Carroll, „Lévi-Strauss on the Oedipus Myth: A Reconsideration“, American Anthropologist 80 (1978): 805–814 [patronát: Kateřina]
b) Text 5: Edmund Leach, Claude Lévi-Strauss, Chicago: The University of Chicago Press, 1989 (19701), s. 75–88 (zkráceno) [patronát: Adéla]
c) Text 2: R. Chlup, „Strukturální antropologie včera a dnes... I“, pouze s. 19–25

Minule jsme strávili s Lévi-Straussem celou hodinu. Nyní se s ním začneme vyrovnávat a dívat se na problematické aspekty jeho pozice. Začneme číst Carrolla a velice pravděpodobně se dostaneme i k Leachovi.

Otázky k Textu 4:
1) Jaké jsou Carrollovy námitky proti L.-S. výběru mytémů a způsobu jejich řazení? 2) Co z této kritika podle Carrolla plyne? 3) Jak Lévi-Straussovo téma rozšiřuje? 4) Graficky si rozkreslete události a vztahy aktérů v rámci thébského cyklu. 5) Jak ilustruje podhodnocení a potvrzení patrilineárních příbuzenských vztahů? 6) Jak Carroll důraz celého mýtu na otázky patrilinearity interpretuje? 7) Co si myslíte o úplně poslední větě Carrollova textu?

Otázky k Textu 5:
Praktická analýza: Projděte si všechny mýty, u každého se zamýšlejte nad strukturálním smyslem všech detailů, snažte se sledovat opozice v rámci jednoho příběhu i mezi různými příběhy. Zkoušejte vysledované struktury vztahovat k Lévi-Straussově oidipovské tabulce a chápat je jako jiné podoby týchž mytémů, nebo naopak jako další mytémy Lévi-Straussem nezohledněné. Při rozboru můžete čerpat i z postřehů ve Vernantově převyprávění.
Teorie: 1) V čem spočívá transformace jednoho mýtu v jiný? V jakém smyslu mohou být různé mýty v rámci jednoho kulturního prostoru chápány jako součásti jedné transformační grupy? Ilustrujte na příkladech. 2) Jaké je podle Leache souhrnné poselství mýtů thébského cyklu? Objasněte Leachovu „rovnici“, v níž se toto poselství snaží vyjádřit. (Srov. Vernantův výklad mýtu ve Vesmír – Bohové – Lidé, s. 144–146.) Napadají Vás nějaké jiné interpretace vysledovaných mytických struktur?

4) 23.10. (volby do studentské rady jsou až od 16.00, do té doby se normálně učí)
Texty:
a) Text 5: Edmund Leach, Claude Lévi-Strauss, Chicago: The University of Chicago Press, 1989 (19701), s. 75–88 (zkráceno) [patronát: Adéla]
b) Text 6: Radek Chlup, "A tentative mythematic analysis of the Theban cycle"

Budeme se věnovat analýze Leachova textu. Chlupův text by nám měl pomoci se v tom lépe zorientovat. Do souborů jsem přidal i fotografii tabule s naším schématem vztahů jednotlivých postav v rámcí thébského cyklu ("Naše schéma thébského cyklu") + text Radka Chlupa k otázce řecké pederastie ("Pederastie")

5) 30.10.
Dočteme Leache a Chlupovo shrnutí z minulé hodiny. Vložil jsem i fotografii schématu Leachových příběhů 1-3.

6) 6.11.

Texty:
a) Text 7: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 234–244 [patronát: Veronika]

Otázky k textu 7:

1) Jak se Lévi-Strauss staví k syntagmatické (diachronické) stránce mýtů? Proč odmítá brát do hry časový aspekt mýtů? 2) Co ukazuje syntagmatický rozbor mýtu o prvních athénských králích? 3) Co ukazuje strukturální analýza mýtu o Erichthoniově zrození? 4) Jaké strukturální motivy se ukazují na mýtu o soupeření mezi Athénou a Poseidónem a na s ním související změně vztahů mezi muži a ženami? 5) Jak se tytéž motivy ukazují na dalších postavách z generace prvních athénských králů? 6) Jaké mytémy v athénských mýtech Csapo identifikuje a jaký je jejich vztah? 7) Jak tyto mýty prostředkují mezi protiklady, jež ve svých mytémech rozehrávají? 8) Jak se tyto mytémy mají k těm, které jsme viděli u Lévi-Strausse a Leache?

7) 13.11.

U příležitosti výzvy ke generání stávce pořádadné skupinou Univerzity za klima a na základě společné domluvy se budeme zabývat mytickými motivy současného environmentalistického hnutí. Pokusíme se identifikovat základní symbolická schémata a názorové pozice, které s tím souvisejí (od extrémních Extinction Rebellion na straně jedné po extrémní odpůrce jakýchkoliv environmentálně vstřícných postojů na straně druhé). Na toto téma bohužel neexistuje žádný relevantní akademický článek, který by to rozebíral ve smyslu symbolické analýzy. Většinu práce proto budeme tedy muset udělat sami s tím, že analýza proběhne přímo na hodině. Budeme předpokládat, že, podobně jako ve starém Řecku, i v tomto případě jsou za těmito pozicemi skryté paradoxy vlastní naší společnosti. Klimatická změna přitom tyto hlubinné symbolické základy našeho systému (kvůli svému vypjatému a krizovému charakteru) odhaluje. Totální charakter tohoto fenoménu (změna klimatu je prezentována jako dynamika ovlivňující všechny aspekty našich životů) nahrává tomu, aby se skrze diskuze propojily oblasti symbolického systému, jež normálně zůstávají rozpojené. Nám proto půjde o to identifikovat nejen samotné paradoxy, na nichž je naše společnost vystavěna, ale i tyto odlišné zkušenostní "kódy", které do diskuze vstupují a jsou tak propojovány.

Jak postupovat?
1) sběr dat
Brouzdejte po internetu a čtěte: nejrůznější typy vyjádření pro-environmentalistických skupin; diskusní fóra na toto téma na sociálních sítích; novinové články ať už pro anebo proti; podívejte se na projevy Grety Thunberg atd. Výsledkem této rešerše by měla být typologie základních postojů. Pokud ji provedete, nahrajte ji nejpozději v pondělí večer do SIS, abch se na to mohl v úterý podívat (vzhledem k improvizovanému a nestandardnímu charakteru hodiny je úkol dobrovolný).
2) analýza
Při čtení textů se zamýšlejte nad následujícími otázkami: Jaké další diskurzy se na samotnou diskuzi o klima nabalují? Jaké obrazy lidé užívají? Můžeme s těmito pozicemi nějak propjit i různé typy jednání?

Pár možných odkazů:

Referáty: Marie a Adéla

8) 20.11.

Texty:

Text a) Text 8: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 226–234 [patronát: Aleš]

Otázky k textu 8:
1) Jak funguje v mýtech prostředkování mezi protiklady? Předveďte na postavě kojota. Jaké další mytické prostředníky znáte? 2) V jakých synchronních opozicích stojí Popelka vůči ostatním postavám pohádky a na jakém základě je dokáže překonat? 3) Jaká je diachronní (syntagmatická) struktura celé pohádky? 4) V jakém ohledu Popelka invertuje svatební rituál? 5) V jakém smyslu je Popelka sama prostřednicí a mezi čím prostředkuje? 6) Co celá pohádka podle Csapoa znamená? Připadá Vám jeho výklad přesvědčivý? 7) Mezi čím prostředkuje Charila? 8) Jak se má její rituál ke svatbě a k oběti? 9) Jaký je smysl tohoto rituálu? 10) V čem se Charila podobá Popelce a v čem se od ní liší? 11) Čím se podle Lévi-Strausse, podle Csapoa a podle Vás liší mýty od pohádek? Předveďte na rozdílu mezi Popelkou a Charilou.

9) 27.11.

Hodina odpadá kvůli mé účasti na konferenci

10) 4.12.

Dokončíme Csapovu analýzu vztahu Popelky a Charily (tedy od otázky 6 dál)

Texty:

Text a) Text 8: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 226–234 [patronát: Aleš]

Otázky k textu 8:
1) Jak funguje v mýtech prostředkování mezi protiklady? Předveďte na postavě kojota. Jaké další mytické prostředníky znáte? 2) V jakých synchronních opozicích stojí Popelka vůči ostatním postavám pohádky a na jakém základě je dokáže překonat? 3) Jaká je diachronní (syntagmatická) struktura celé pohádky? 4) V jakém ohledu Popelka invertuje svatební rituál? 5) V jakém smyslu je Popelka sama prostřednicí a mezi čím prostředkuje? 6) Co celá pohádka podle Csapoa znamená? Připadá Vám jeho výklad přesvědčivý? 7) Mezi čím prostředkuje Charila? 8) Jak se má její rituál ke svatbě a k oběti? 9) Jaký je smysl tohoto rituálu? 10) V čem se Charila podobá Popelce a v čem se od ní liší? 11) Čím se podle Lévi-Strausse, podle Csapoa a podle Vás liší mýty od pohádek? Předveďte na rozdílu mezi Popelkou a Charilou.

Abychom si více kontextualizovali všechny ty divoké strukturalistické analýzy materiálu, podíváme se na ještě další kapitolu E. Csapa, která mytologický materiál zasadí do rámce řeckých svátků.

Text b) Text 10: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 262–276 [patronát: Karolína]

Otázky k textu 10:
1) Co podle Csapoa strukturalismus odhaluje? 2) Co Csapo míní konceptem „kódů“ a jakým způsobem je mýtus dokáže propojovat? Čeho tím mýtus dociluje? 3) V jakém smyslu kultura „vaří“ a na jakém ideologému je tento obraz vystavěn? 4) Jak oběť rozlišuje lidi od bohů a jaké další kódy jsou s obětí spojovány? 5) V jakém smyslu můžeme v řeckém případě mluvit o manželství jako o způsobu „vaření“? 6) Ilustrujte mediační proces na symbolice řecké svatby. 7) Jak je základní opozice řecké svatby reprezentována v postavách bohyně Démétér, Artemis a Afrodíté? 8) Jak tuto opozici ilustruje příběh Myrhy a Adonida? Do jakého kontrastu jsou obě postavy stavěny? 9) Jakým způsobem rozšiřuje schéma příběh Faóna a Máty? 10) Jak se propojují kódy botanické a sociální ve vztahu k ženám? Jakou roli v nich hrály hetéry, reprezentované Mintou? 11) V jakém smyslu jsou Tesmoforie a Adonie ve stejném strukturním vztahu jako Démétér a Afrodíté? Jaké všechny kódy v těchto svátcích Csapo rozeznává? 12) V čem jsou Adonidovy zahrádky mikrokosmických obrazem celé symbolické struktury?

11) 11.12.

Dokončíme text 10 (od otázky 7 dál) [patronát: Karolína]

Texty:

Text 9: Richard Caldwell, „The Psychoanalytic Interpretation of Greek Myth“, in L. Edmunds (ed.), Approaches to Greek Myth, Baltimore: The John Hopkins University Press, 1990, pouze první část („Myth, Dreams and Childhood“), s. 344–366

Otázky k textu 9 (s. 344–366) [patronát: Jáchym]:

1) Jaké jsou tři hlavní psychologické funkce mýtů? 2) Jak se má psychologická rovina mýtu k rovině společenské a intelektuální? 3) Jaká je funkce snů a v čem se podobá funkci mýtů? 4) Čím se naopak mýty od snů liší? 5) V čem spočívá „přesunutí“ (displacement) a jakými třemi způsoby je mýty či sny provádějí? 6) Proč může každý snový či mytický prvek představovat i svůj opak? 7) Jaké typy představ jsou zpravidla předmětem vytěsnění a proč často souvisejí se sexualitou? 8) Co ve Freudově pojetí sexualita znamená? Napadá Vás nějaký způsob, jak tento sporný bod psychoanalytické teorie lépe promyslet? 9) Jaká je první fáze ve vývoji dítěte a jak se odráží v mýtech? 10) Jak vzniká Oidipův komplex a v čem spočívá? 11) Jaké je správné řešení Oidipova komplexu a jak se promítá do společenské reakce na něj? 12) Proč Caldwell nachází Oidipův komplex i v mýtech, které přísně vzato o matce, otci a synovi nejsou? 13) Jak vzniká kastrační komplex? 14) Proč v mýtech hrdinu častěji ohrožuje mateřská postava spíše než otcovská? Ilustrujte na Bellerofóntovi.

Text 9: Richard Caldwell, „The Psychoanalytic Interpretation of Greek Myth“, in L. Edmunds (ed.), Approaches to Greek Myth, Baltimore: The John Hopkins University Press, 1990, druhá část („Psychoanalysis and Structuralism“), s. 366–386

Otázky k textu 9 (s. 366–386) [patronát: Johana]:

1) V čem se psychoanalytický přístup podobá strukturalistickému a v čem se liší? 2) Jakou synchronní strukturu Caldwell nachází v mýtu o Oidipovi a jaký má podle něho význam? Jsou jím rozebírané motivy převoditelné na strukturalistické mytémy, které jsme v mýtu hledali doposud? 3) Jaká je struktura mýtu o Teiresiovi a jaký je její význam? 4) Jak lze totéž ukázat na podsvětních trestech Tantala, Sísyfa, Titya a Ixíona? 5) Jak se tatáž struktura objevuje v mýtu o Prométheovi? 6) Jakou synchronní strukturu lze vysledovat v mýtech o Tantalových potomcích? 7) Jak se má Orestés k Oidipovi? Proč lze za Orestovou matkovraždou identifikovat Oidipův komplex?

12) 18.12.

Dokončíme četbu Textu 9, část I, od otázky 3) a jistě se dostaneme i k části II:

3) Jaká je funkce snů a v čem se podobá funkci mýtů? 4) Čím se naopak mýty od snů liší? 5) V čem spočívá „přesunutí“ (displacement) a jakými třemi způsoby je mýty či sny provádějí? 6) Proč může každý snový či mytický prvek představovat i svůj opak? 7) Jaké typy představ jsou zpravidla předmětem vytěsnění a proč často souvisejí se sexualitou? 8) Co ve Freudově pojetí sexualita znamená? Napadá Vás nějaký způsob, jak tento sporný bod psychoanalytické teorie lépe promyslet? 9) Jaká je první fáze ve vývoji dítěte a jak se odráží v mýtech? 10) Jak vzniká Oidipův komplex a v čem spočívá? 11) Jaké je správné řešení Oidipova komplexu a jak se promítá do společenské reakce na něj? 12) Proč Caldwell nachází Oidipův komplex i v mýtech, které přísně vzato o matce, otci a synovi nejsou? 13) Jak vzniká kastrační komplex? 14) Proč v mýtech hrdinu častěji ohrožuje mateřská postava spíše než otcovská? Ilustrujte na Bellerofóntovi.

Text 9, část II: Richard Caldwell, „The Psychoanalytic Interpretation of Greek Myth“, in L. Edmunds (ed.), Approaches to Greek Myth, Baltimore: The John Hopkins University Press, 1990, druhá část („Psychoanalysis and Structuralism“), s. 366–386

Otázky k textu 9 (s. 366–386) [patronát: Johana]:

1) V čem se psychoanalytický přístup podobá strukturalistickému a v čem se liší? 2) Jakou synchronní strukturu Caldwell nachází v mýtu o Oidipovi a jaký má podle něho význam? Jsou jím rozebírané motivy převoditelné na strukturalistické mytémy, které jsme v mýtu hledali doposud? 3) Jaká je struktura mýtu o Teiresiovi a jaký je její význam? 4) Jak lze totéž ukázat na podsvětních trestech Tantala, Sísyfa, Titya a Ixíona? 5) Jak se tatáž struktura objevuje v mýtu o Prométheovi? 6) Jakou synchronní strukturu lze vysledovat v mýtech o Tantalových potomcích? 7) Jak se má Orestés k Oidipovi? Proč lze za Orestovou matkovraždou identifikovat Oidipův komplex?

 

13) 8.1.

Dokončíme šetbu šlánku R. Caldwella, část II od otázky 3 dále.

T. Turnera přesouváme do následujícího semestru.

Text 11: Terence Turner, „Oedipus: Time and Structure in Narrative Form“, in R. Spencer (ed.), Forms of Symbolic Action, Seattle: University of Washington Press, 1969, s. 26–68

I.               Obecná teorie mýtu (s. 26–36)

A.             Kritika Lévi-Strausse (s. 26–32)
1) V jakém smyslu podle Lévi-Strausse mýtus slučuje synchronii s diachronií? Předveďte na mýtu o Oidipovi. 2) V čem je podle Turnera toto skloubení synchronie s diachronií iluzorní? Jak podle něho Lévi-Strauss ve skutečnosti s diachronií zachází? 3) Jakou principielní chybu Lévi-Strauss při slučování synchronie s diachronií dělá? Jaký je podle Turnera pravý vztah mezi nimi? 4) V jakém vztahu je sekvenční uspořádání příběhu k historickému času?

B.              Turnerovo vlastní pojetí mýtu a mytického času (s. 33–36)
1) Jakým způsobem prostředkuje příběh mezi synchronním řádem a neuspořádaným diachronickým časem? 2) Jaká epistemologie času stojí na pozadí Turnerovy koncepce? Jakým způsobem pomáhají formy časového vnímání prostředkovat zkušenost vnějšího světa? 3) Jak totéž prostředkování probíhá mezi jedincem a společností? 4) Jakou roli při tom hraje rituál a mýtus? Jak se mytické příběhy mají k normativní struktuře společenských kategorií?

II.             Rozbor mýtu o Oidipovi (s. 36–58 + kap. V.B, s. 61–63)
1) Jak Turner do svých strukturálních diagramů zapracovává synchronickou a diachronickou rovinu mýtu? 2) Na jakém principu je příběh poháněn kupředu a odkud kam směřuje? 3) Jaký je strukturální vztah mezi tři krát třemi epizodami mýtu o Oidipovi? 4) Rozeberte strukturu první trojice epizod (A–C). 5) Rozeberte strukturu druhé trojice epizod (D–F). V jakém vztahu je tato trojice k první trojici? 6) Jaký význam má setkání Láia a Oidipa na trojcestí? 7) Jaké je v příběhu role Sfingy a jaký je smysl její hádanky? Proč ji dokáže zodpovědět jen Oidipús? 8) Rozeberte strukturu poslední trojice epizod (G–I). V jakém vztahu je tato trojice k oběma předešlým? 9) Jaký je v Oidipově příběhu smysl poznání a proč náleží jen Oidipovi a Teiresiovi? 10) Jaká je funkce Oidipovy liminality?

III.            Syntéza: Funkce mýtu o Oidipovi (s. 58–67)
1) Jaké společenské konflikty se v mýtu o Oidipovi odrážejí a jak je Oidipús pomáhá přemostit? 2) V jakém ohledu má mýtus o Oidipovi strukturu přechodového rituálu a proč bývá tato struktura typická pro mytické příběhy obecně? 3) Jak přesně mýty posluchačům pomáhají usmířit jejich vnitřní napětí s normativními ideály? Předveďte na Oidipovi.

Postup při čtení: Článek si nejprve celý jen rychle pročtěte, abyste si udělali rámco­vou představu o Turnerově postupu, ale aniž byste se snažili všemu porozumět (zejm. vlastní rozbor mýtu stačí v této fázi sledovat jen velmi zběžně). Teprve pak začněte s dů­kladnou četbou od začátku. Jako vodítko při rozboru mýtu používejte kapitolu V.B (s. 61–63).

 
Vstupní požadavky
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (27.09.2023)

Seminář je vhodný pro studenty religionistiky od druhého ročníku výš.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK