|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (29.07.2023)
Seminář bude mít tři části. V první se na konzumerismus podíváme obecněji jako na sekulární variantu oběti a rozebereme si jeho symbolickou logiku. Ve druhé části na konzumerismus pohlédneme historicky a v návaznosti na Colina Campbella si probereme jeho vznik v 18. století z „romantické etiky“ v návaznosti na sentimentalistické proudy protestanstké teologie. Ve třetí části se pak zaměříme na stále rostoucí roli, kterou má konzumerismus v uplynulých desetiletích, jež Charles Taylor označuje jako „věk autenticity“. Budeme si všímat, jak se s nástupem neoliberálního konzumerismu mění povaha náboženství, ale stejně tak nás bude zajímat, že i konzumerismus sám vykazuje stále silnější náboženské rysy: je o identitě, autenticitě, zkušenosti a má kultickou dimenzi („kult značky“). |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (13.09.2023)
Kostru semináře budou tvořit zadané texty, které budou všichni účastníci povinni si na každou hodinu přečíst a o nichž poté budeme diskutovat. Ke každému článku bude zároveň zadána řada otázek, které budou formulovat hlavní problémy v článku řešené, a budou tak usnadňovat orientaci v něm. Tyto otázky budou pak tvořit též základní osnovu našich diskusí, a všichni účastníci by si proto z hodiny na hodinu měli promýšlet odpovědi na ně. Podmínkou získání zápočtu bude vedle aktivní účasti na semináři (povoleny jsou 4 absence) především převzetí odpovědnosti za některou z hodin. Při hodině, za niž je zodpovědný, bude student v zásadě dělat totéž co jindy, ale důkladněji: bude mít text nastudovaný a odpovědi na zadané otázky promyšleny lépe než ostatní, a bude tak vlastně sloužit jako jakási „pojistka“, která se ke slovu bude dostávat vždy, když ostatním účastníkům semináře „dojde dech“. Zároveň bude ve spolupráci s učitelem napomáhat kritickému rozboru: upozorňovat na jeho předpoklady, podtrhovat body, které mu v daném textu připadají zásadní a které naopak problematické, vztahovat argumentaci textu k přístupu jiných probíraných autorů apod. Odlišné podmínky platí pro studenty, kteří mají seminář zapsán pod magisterským kódem ARL500170 (5 kreditů). Tito studenti nepojistkují a namísto toho odevzdávají odpovědi na všechny otázky k textům písemně. Zároveň dostane každý z těchto studentů jeden další text na referát. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (13.09.2023)
Daniel Miller, A Theory of Shopping, Cambridge: Polity, 1998, kap. 2: „Shopping as Sacrifice“ Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871) Colin Campbell, „I Shop therefore I Know that I Am: The Metaphysical Basis of Modern Consumerism“, in Karin M. Ekström and Helene Brembeck (eds.), Elusive Consumption, Berg, Oxford, 2004, s. 27–44 François Gauthier, Linda Woodhead and Tuomas Martikainen, „Introduction: Consumerism as the Ethos of Consumer Society“, in François Gauthier and Tuomas Martikainen (eds.), Religion in Consumer Society: Brands, Consumers and Markets, Farnham: Ashgate, 2013, s. 1–24. François Gauthier, „The Enchantments of Consumer Capitalism: Beyond Belief at the Burning Man Festival“, in François Gauthier and Tuomas Martikainen (eds.), Religion in Consumer Society: Brands, Consumers and Markets, Farnham: Ashgate, 2013, s. 143–158. Douglas B. Holt, How Brands Become Icons: The Principles of Cultural Branding, Boston: Harvard Business Review Press, 2004 |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (13.12.2023)
4. 10. Úvodní hodina 11. 10. Radek Chlup, "Náboženství a ekonomie", kapitola z chystané knihy Jak rozumět náboženským jevům: úvod do symbolického myšlení a jednání. 1) Ilustrujte na pojetí darů rozdíl mezi řádem krátkodobých a dlouhodobých transakcí? Použijte k tomu pokud možno jiné příklady než ty z textu. Vidíte nějaké zbytky systému darů v naší společnosti? 2) V čem spočívá přechod od systému směny darů k systému votivních darů? Jak se liší sociální účinek obou systémů? Znáte nějaký jiný příklad společnosti, než je starověké Řecko, v níž k takovémuto přechodu došlo nebo v níž oba systém dokáží existovat paralelně? Máme dnes v naší společnosti něco, co pro nás dokáže plnit roli analogickou k votivním darům? 3) Co má votivní dar společného s obětí a čím se od ní liší? Máme i v naší společnosti něco, co by aspoň zčásti fungovalo podobně jako starověká oběť sta krav? 4) Jak je možné, že nadčasový řád mohou symbolizovat i obětiny, které jsou samy zosobněním pomíjivosti? 5) Jak dokáže oběť člověka osvobozovat z řádu otrockého užívání věcí? Napadají Vás nějaké další příklady z naší vlastní společnosti kromě těch v textu uvedených? 6) Jak lidí dokáže osvobozovat z utilitárního řádu věcí a dodávat jejich životu transcendentní přesah askeze či živení mnišské vrstvy? Jak to dokázaly indiánské potlače? Napadají Vás nějaké podobné příklady z naší vlastní společnosti? 7) Jak fungoval vztah dlouhodobého a krátkodobého řádu ve středověku? Jak tento vztah proměnil kalvinismus? Jak se v něm vydělávání peněz mohlo stát zbožnou činností? Jak v sobě kapitál propojuje rysy krátkodobého i dlouhodobého řádu? 8) Jak se z kalvinistického kapitalismu zrodil sekularizovaný kapitalismus? 9) Jak konzumerismus řády krátkodobých a dlouhodobých transakcí propojuje v jeden řád? Jakou roli při tom hraje luxus a čím se konzumeristické pojetí luxusu liší od tradičního luxusu rituálních darů? 10) V čem Vánoce ilustrují povahu moderního konzumerismu? Jak se při nich konzumerismus může stávat zdrojem transcendence a osvobození z utilitárního řádu věcí? V čem se nám toto spíše daří, a v čem spíše nedaří? 11) Jaké všechny výhody a nevýhody moderní konzumerismus má? Napadají Vás ještě nějaké další kromě těch v textu uvedených? 12) Jaký způsob převodu řádu krátkodobých transakcí na řád dlouhodobých transakcí se snaží nastolit klimatické hnutí, a v čem se mu to podle Vás daří a v čem spíš nedaří? Pojistka: Adéla Slezáková 18. 10. Radek Chlup, "Náboženství a ekonomie", od otázky 4 dál. Pojistky: Tereza Kcholová a Ema Polednová 25. 10. A) Radek Chlup, "Náboženství a ekonomie", od otázky 8 dál. Pojistky: Aneta Roztomilá a Rozálie Rozkovcová B) Referát Barbory Churaňové: Daniel Miller, A Theory of Shopping, Cambridge: Polity, 1998, kap. 1. (Společně pak budeme další hodinu číst kap. 2, referát tedy k ní bude tvořit pozadí, které Vám následně usnadní četbu.) 1. 11. A) Radek Chlup, "Náboženství a ekonomie", otázka 12. B) Daniel Miller, A Theory of Shopping, Cambridge: Polity, 1998, kap. 2: „Shopping as Sacrifice“ 1) Co má na základní rovině společného oběť s nakupováním? 2) Jak Bataille kritizuje kapitalismus a jakou koncepci oběti za účelem této kritiky buduje? V čem Miller s Bataillem souhlasí, a v čem ne? 3) Jak se Miller staví ke koncepcím, které jádro oběti spatřují v násilí? 4) [Stage One] Jakou roli podle Millera při oběti doopravdy hraje vize marnotratného mrhání a jak se s ní při oběti pracuje? Jak lze totéž ukázat i na nakupování? Odpovídá to Vaší nákupní zkušenosti? 5) [Stage Two] Jakým rituálním postupem se při oběti vize mrhání promění ve zbožný symbolický akt? 6) Jak se totéž děje při nakupování? Co při něm odpovídá části obětiny odevzdané bohu a proč? Jak je možné, že nás z utilitarismu nevysvobozuje mrhání, nýbrž šetření? Odpovídá to Vaší nákupní zkušenosti? 7) [Stage Three] Čemu při oběti odpovídá návrat do profánního světa? Čemu analogicky odpovídá při nakupování? Odpovídá to Vaší nákupní zkušenosti? 8) Co feministické badatelky znepokojuje na roli žen při nakupování a jak na jejich kritiku Miller odpovídá? 9) Co si o Millerově kritice Bataille myslíte ve světle předchozího (mého) textu? Vylučují se oba pohledy, nebo si dovedete představit nějaké jejich usmíření? Pojistky: Natálie Víšková a Barbora Svěráková 8. 11. Daniel Miller, A Theory of Shopping, Cambridge: Polity, 1998, kap. 2: „Shopping as Sacrifice“, od otázky 5 dál. Pojistky: Pavel Havlík a Tomáš Hejtmánek 15. 11. = hodina odpadá = A) Referát Zuzany Tréglové: Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 4 „Traditional and Modern Hedonism“. B) Referát Terezy Malé: Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 6: „The Other Protestant Ethic“. C) Referát Jany Pinto: Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 7: „The Ethic of Feeling“, + sekce „The Decline of Sensibility“ z kap. 9, + sekce „Puritan and Romantic: Conflict or Symbiosis?“ z kap. 10. D) Společná četba: Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 5: „Modern Autonomous Imaginative Hedonism“, pouze s. 140–151 Kapitola navazuje na předchozí kap. 4, v níž Campbell vysvětluje rozdíl mezi tradičním hédonismem, který hledá slast přes vnější stimuly, a moderním hédonismem, který ji vytváří i přes práci s emocemi, jež dokáže navozovat imaginací (viz více v referátu z kap. 4). Proto je moderní hédonismus sebeiluzivní. V úvodu kap. 5 Campbell dále vysvětluje, že v moderním hédonismu nejde primárně o „fantazírování“ (fantasizing), která nezná hranic, ale spíše o „denní snění“ (daydreaming), které respektuje realitu a má povahu imaginativní anticipace. Zdálo by se sice, že větší potenciál pro tvorbu slasti má fantazírování, ale nerealističnost mu bere sílu. Denní snění proto vyvolává větší slast právě onou možností, že by mohlo dojít naplnění. Je to vzrušení z anticipace. Tím vzniká dvojí touha: touha po slasti vyvolávané představou a touha po naplnění této představy. Otázky:1) Proč moderní hédonismus stojí na neustálém vyhledávání nových slastí a na nespokojenosti či odkládaném uspokojení? Odpovídá to Vaší zkušenosti? 2) Proč podle Campbella v rámci konzumerismu na samotných výrobcích vlastně nezáleží? Na čem tedy záleží? Odpovídá to Vaší zkušenosti? 3) V čem je konzumerismus pravým opakem materialismu? 4) O co jde z tohoto hlediska v reklamách? 5) Jakými dalšími příklady lze předvést, že výrobky slouží primárně jako pomůcky pro snění? Hledejte příklady i ve své vlastní zkušenosti. 6) V čem z tohoto hlediska spočívá vkus? Ilustrujte to na dalších příkladech, než jaké uvádí Campbell. Jaký je u vkusu vztah mezi individuálností a kolektivností? 7) Proč vzrušující nespokojenost nenabourává ani fakt, že v naší bohaté společnosti mnohé své touhy dokážeme okamžitě uspokojit? 8) Jak by bylo možné uniknout z konzumerismu? Pojistky: Vojtěch Javorek a Alexanderr Koukol 29. 11. A) Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 5: „Modern Autonomous Imaginative Hedonism“, pouze s. 140–151, od otázky 5 dál. B) Colin Campbell, „I Shop therefore I Know that I Am: The Metaphysical Basis of Modern Consumerism“, in Karin M. Ekström and Helene Brembeck (eds.), Elusive Consumption, Berg, Oxford, 2004, s. 27–44 Otázky: 1) V jakém smyslu lze v případě konzumerismu hovořit o „metafyzice“? 2) Co jsou podle Campbella dva základní rysy moderního konzumerismu a jak se navzájem doplňují? 3) Jaký má konzumerismus vztah k osobní identitě? Jak tento vztah vidí postmodernisté? V čem s nimi Campbell souhlasí, a v čem nikoli? 4) Jak dnes podle autora lidé svou identitu vymezují pomocí konzumerismu? Jaký je při tom vztah našeho nitra k vnějším výrobkům? Odpovídá to Vaší osobní zkušenosti? 5) Čím se to liší od vymezování identity v době našich prarodičů? 6) Jaká epistemologie stojí u základů dnešního konzumerismu? Jaký to má dopad na pojetí pravdy? Čím vším se to v praxi společensky projevuje? Hledejte i jiné příklady než ty které uvádí Campbell. 6) Jaká ontologie stojí na pozadí dnešního konzumerismu? Jak nám konzumerismus pomáhá dotýkat se pravého bytí? Odpovídá to Vaší zkušenosti? 7) Proč nijak nevadí, že „pravé já“, které pomocí konzumerismu objevujeme, se pořád mění? Jak lze tuto proměnlivost usmířit s autentickým bytím? 8) V jakém smyslu je konzumeristická ontologie emanační: V jakém smyslu je idealistická? V jakém smyslu si spotřebitelé svou touhou vytvářejí svou vlastní realitu? 9) V jakém smyslu je konzumeristická ontologie magická? Jak se to v praxi projevuje? Hledejte i jiné příklady než ty které uvádí Campbell. 10) V čem spočívají paralely mezi konzumerismem a alternativní spiritualitou (New Age)? V čem nakupování funguje jako terapie? Odpovídá to Vaší zkušenosti? Pojistka: Anna Kahounová 6. 12. Colin Campbell, „I Shop therefore I Know that I Am: The Metaphysical Basis of Modern Consumerism“, od otázky 4 dál. Zároveň všechny zvu na přednášku "Reklamy jako mýty", kterou budu mít před seminářem od 9:10 ve 217 na kurzu Jana Kozáka Současná mytologie. Pojistky: Štěpán Fiala a Adam Bašťúr 13. 12. A) Colin Campbell, „I Shop therefore I Know that I Am: The Metaphysical Basis of Modern Consumerism“, otázka 10. B) Douglas B. Holt and Craig J. Thompson, „Man of Action Heroes: The Pursuit of Heroic Masculinity in Everyday Consumption“, Journal Of Consumer Research 31 (2004): 425–440 Otázky: 1) V čem spočívá teze kompenzačního konzumerismu? O jakých ideálních obrazech amerického mužství mluví, jaký vztah mezi nimi postuluje a jaké sociokulturní a socioekonomické souvislosti se v něm odrážejí? 2) Jaký alternativní model v kontrastu k tomu nabízejí autoři článku a o jakou metodologii ho opírají? 3) Charakterizujte modely živitele rodiny, rebela a akčního hrdiny. Každý z nich ilustrujte na příkladech. Fungují podle Vás tyto modely ještě dnes? A fungují i pro nás v ČR? 4) Jakým způsobem kombinuje tyto modely ve své konzumní praxi Robert a na jaké aspekty své sociální zkušenosti touto kombinací reaguje? Jak se mu do svého sebeobrazu daří zapracovat i emočnější a „ženštější“ aspekty? Jak se mu daří tento sebeobraz promítnout i do své práce? 5) Jakým způsobem kombinuje tyto modely ve své konzumní praxi Donny a na jaké aspekty své sociální zkušenosti touto kombinací reaguje? Jak se mu do svého sebeobrazu daří zapracovat i emočnější a „ženštější“ aspekty? Jak se mu daří tento sebeobraz promítnout i do své práce a svých sociálních projektů? 6) Proč je důležité kromě „spektakulárního“ konzumu analyzovat i každodenní konzumní praktiky? Jaké klíčové aspekty do naší konzumní praxe vnášejí? Dovedli byste toto ilustrovat i na nějakých příkladech ze svého života nebo ze svého okolí? 7) Jak se podle autorů k sobě v našem konzumu má jeho složka sociokulturně sdílená ke složce individuálně kreativní? Pojistka: Adam Foltýn 20. 12. A) Douglas B. Holt and Craig J. Thompson, „Man of Action Heroes: The Pursuit of Heroic Masculinity in Everyday Consumption“, od otázky 4 dál. B) François Gauthier, Linda Woodhead and Tuomas Martikainen, „Introduction: Consumerism as the Ethos of Consumer Society“, in François Gauthier and Tuomas Martikainen (eds.), Religion in Consumer Society: Brands, Consumers and Markets, Farnham: Ashgate, 2013, s. 1–24. Otázky:[První sekce článku podává spíše přehled hlavních témat zbylých sekcí, a proto k ní otázky nejsou. Určitě si ji ale přečtěte.] 1) Jak chápe konzumerismus liberální ekonomická teorie a v čem je podle autorů toto chápání nedostačující? 2) Jak tento reduktivní přístup vnáší do religionistiky teorie racionální volby a v čem je neuspokojivá? 3) V čem je pro religionistu zajímavější marketingový přístup než přístup (neo)klasické ekonomie? Jaké proměny marketingu lze v průběhu 20. století vysledovat? 4) V čem spočívá sociokulturní dimenze konzumerismu? V jakém smyslu je značka „totální sociální fakt“? Ilustrujte to na příkladech. 5) V čem spočívá dnešní „nový marketing“ a jak dokáže sociální dimenzi konzumerismu usmířit s naším důrazem ne jedinečnou individualitu každého člověka? Ilustrujte to na příkladech. 6) Jak se neoliberální radikalizace konzumerismu promítá do proměny náboženství v posledních desetiletích? Co jsou nové typické rysy dnešního náboženství? 7) V čem spočívá častá dnešní kritika komodifikace náboženství? Proč takováto kritika podle autorů není adekvátní? Jaký alternativní pohled sami nabízejí? 8) Proč dnešní lifestylizace náboženství není nutně projevem úpadku? Jaké může mít oproti předchozí moderní formě výhody? Ilustrujte je na příkladech. 9) Jaké tři fáze ve vývoji kapitalismu mezi 19. stoletím a dneškem načrtávají Boltanski a Chiapello? Jaké jsou klíčové hodnoty současného kapitalismu? 10) Jakými dvěma způsoby na to reaguje dnešní náboženství? Zkuste oba ilustrovat na nějakých českých příkladech. 11) Proč je podle autorů lepší mluvit o „subjektivaci“ dnešního náboženství, spíše než o jeho „privatizaci“ či „individualizaci“? Pojistka: Jakub Arendáš 3. 1. Pojistka: Agáta Kudláková 10. 1. Pojistka: Abraham Maurer |