Úvod do dějin archaických náboženství - ARL100286

• Anglický název: Introduction to Ancient Religions
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Dalibor Antalík, Dr.
• Vyučující: doc. Dalibor Antalík, Dr.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Filosofie, náboženství
• Záměnnost : ARL100008

Anotace

čeština

Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (08.02.2019)

Kurz poskytuje základní přehled hlavních náboženských tradic starověku. V prvé řadě je výklad zaměřen na východiska, cíle a metodické problémy historického přístupu k náboženství (na otázku historické podmíněnosti náboženských daností, typy pramenného materiálu a jeho interpretace). Těžištěm přednášek však je deskripce a charakteristika konkrétních archaických náboženství v eurasijském prostoru. Během výkladu jsou systematicky probírány nejdůležitější náboženské kultury prejudaistického a preislámského Předního východu (Egypt, Mezopotámie, Malá Asie), klasické antiky (Řekové, Římani, helénismus) a ostatních areálů předkřesťanské Evropy (Keltové, Germáni, Slovani). Propedeutický charakter kursu jej může zpřístupnit i studentům jiných oborů (etnologie, historie, archeologie apod.).

angličtina

Poslední úprava: UFRCHLUP (17.09.2015)

A basic survey of all the past and present religious traditions.

Literatura

Poslední úprava: UFRCHLUP (17.09.2015)

Povinná literatura:

Mircea Eliade - Ioan Petru Culianu (ve spolupráci s Hillary S. Wiesnerem), Slovník náboženství. Praha: Český spisovatel, 1993; Praha: Argo, 2001 (reprint).

Doporučená literatura:

Mircea Eliade, Dějiny náboženského myšlení. 3 sv. Praha: Oikúmené, 1995‑1997.

Claas Jouco Bleeker - Geo Widengren (ed.), Historia Religionum: Handbook for the History of Religions. 2 sv. Leiden: E. J. Brill, 1969-1971.

Jes Peter Asmussen - Jørgen Laessøe - Carsten Colpe (ed.), Handbuch der Religionsgeschichte. 3 sv. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1971-1975.

Frédéric Lenoir - Ysé Tardan Masquelier (ed.), Encyclopédie des religions. 2 sv. Paris: Bayard, 1997.

Metody výuky

Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (30.11.2021)

Po dobu distanční výuky bude kurz realizován online na platformě Zoom v čase stanoveném rozvrhem, tj. ve čtvrtky od 12:30 do 14:05 hod.
Link: https://cesnet.zoom.us/j/94880448470?pwd=bWFoaHVPSTVkb3p1bDkrVFlROFhWZz09

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (08.02.2019)

Atest probíhá formou ústní zkoušky. K jeho získání je třeba osvojit si látku z přednášek a povinné literatury.

Sylabus

Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (08.02.2019)

1. Prolegomena: východiska historického přístupu k náboženství (historický kontext náboženských daností), jeho cíle (deskripce a dějinně‑náboženská interpretace pramenného materiálu), typy pramenů a metodická pravidla práce s nimi.

2. Prehistorická náboženství: metodická východiska, periodizace pravěku a prehistorických náboženských kultur: paleolit (pohřební ritus, úložiště zvířecích kostí, zoomorfní symbolika), mezolit (přechodové formy mezi paleolitickými a neolitickými strukturami), neolit (antropomorfní a sexuální symbolika, tzv. kult plodnosti, počátky kultu předků, první sakrální objekty - konkrétní příklady: Jericho, Çatal Hüyük, Haçilar), rondely (střední Evropa), megalitické památky.

3. Egypt: vznik písma, lokální panteony (On, Chemenu, Mennefer, Veset), ot. zoomorfní reprezentace božství, Achnatonova reforma solárního kultu, univerzalistické pojetí božství v sapienciální literatuře, koncept divinizovaného řádu Maat, božný panovník jako ztělesnění Maat, pohřební ritus a thanatologie (mumifikace, funerální konstrukce, posmrtný soud).

4. Mezopotámie: sumero‑akkadská syntéza, "nejvyšší" a "astrální" triáda, Nabonidova reforma lunárního kultu, monolatrické tendence v Mardukově, Aššurově a Nabuově kultu, Enúma eliš a jeho revokace během svátku akítu, osud jako řád světa, antropologie a thanatologie, Epos o Gilgamešovi.

5. Malá Asie: spojnice semitského a indoevropského světa, chetitsko‑churritská syntéza, panteon, mýtus o Tešubově zápasu s Illujankašem a jeho revokace během svátku purulli, Cyklus o Kumarbim jako kosmologický "Chaoskampfmythos", thanatologie.

6. Řecko: "olympská" a "podsvětní" božstva, Theogonia a ot. jejího vztahu k analogickým předoorientálním látkám, thanatologie, hierarchizace kosmu, héroické tradice a Héraklovská epopej, "hérakleovská dogmatika".

7. Řím: "prekapitolská" a "kapitolská" trojice, další reprezentanti panteonu, interpretatio græca, vztah k posvátnému (sacer, religio, pietas, pax deorum), sacra publica a jejich organizace (rex sacrorum, flamines, collegium pontificum, virgines Vestales), sacra privata (privátní domestikace prostoru a kult předků).

8. Helénismus: Tyché a Fortuna, rozvoj astrologie, překonávání fatalismu: magie (exkurs: rozvoj démonologie) a "náboženství spásy" (dynastické kulty, císařský kult, mystéria: vznik a struktura, eleusínská, dionýská, Ísidina mystéria, mithraismus).

9. Keltové: lokální panteony (galský, britský, irský), interpretatio romana, koncepce božství ("potrojná" teologie, feth fiada, božské metamorfózy), Lebor Gabála Érenn a dějiny světa, thanatologie (metempsychóza nebo posmrtný život v zásvětí?), kněžské stavy (druidové, bardové, vatové).

10. Germáni: Ásové a Vanové, interpretatio romana, thanatologie (hel, valhöll), dějiny světa a jeho obraz podle Völuspá (kosmogonie, antropogonie, Yggdrasill, norny, ragnarök a eschatologie), "aktivní fatalismus" (poznání, přijetí a naplnění osudu).

11. Slovani: lokální panteony (východo‑ a jihozápadoslovanský, polabsko‑pobaltský), démonologie, rezidua dualistické kosmologie podle etnografických dat, thanatologie (navъ, raj) a kult předků (tzv. "návný den").