Poslední úprava: Mgr. Iveta Pastyříková (24.10.2023)
Oblast morálních norem, která byla dlouhá staletí téměř výlučně doménou filozofie, teologie a náboženských kosmologií, se v dnešní době stále více podrobuje empirickému zkoumání v rámci kognitivních a sociálních věd a evoluční psychologie. V kognitivních vědách a evoluční psychologii se výzkum norem orientuje zejména na zkoumání funkcí mysli a mozku při provádění voleb, analýzu kooperativního a podvádějícího chování a vysvětlení povahy a podstaty norem. Snahou je najít a objasnit univerzálnější (podkladové) mechanismy a zákonitosti podílející se na sociálním a morálním usuzování a chování. Sociální vědy se zaměřují více na vliv rodiny, skupiny, společnosti při osvojování si norem a na širší politické a mocenské zákonitosti a souvislosti, v jejichž rámci se normy stanovují, vyjednávají a uplatňují. Hledání odpovědí týkajících se zvažování možností jednání a jeho posuzování na základě sociálních a morálních norem nabývá vysoké aktuálnosti v důsledku akcelerujících globalizačních procesů a zvětšující se míry mobility. V důsledku toho jsou lidé vystavováni střetům s odlišnými pracovními, strukturálně-institucionálními a náboženskými vlivy. Zároveň s tím dochází k oslabování ustálených sociálních norem a etických systémů v profesionální oblasti (skromnost, pracovitost, čestnost, odpovědnost, úcta) i v rámci rodiny (méně uzavřených manželství, zplozených dětí, větší podíl svobodných matek, rozvodů, menší mezigenerační soudržnost).
Mantinely možného, nutného a zakázaného jsou výrazněji určovány legálními normami – což není zakázáno, je dovoleno. Různé právní přesmyčky jsou zneužívány ve prospěch mnoha politických, mocenských, soudních a finančních špiček. To vede k nízké důvěře občanů vůči různým institucím i vůči sobě navzájem. K tomu, aby pozitiva globalizačních tendencí převážila nad jejich negativy je třeba prohlubovat kooperaci, což je těžko představitelné bez nárůstu sociální důvěry a mezilidského morálního chování. Uvedená témata tvoří náplň kurzu Psychologie morálky
Poslední úprava: PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D. (06.11.2023)
The area of moral norms, which for many centuries was almost exclusively the domain of philosophy, theology and religious cosmologies, is now increasingly subject to empirical investigation within the cognitive and social sciences and evolutionary psychology. In the cognitive sciences and evolutionary psychology, research on norms has focused primarily on examining the functions of the mind and brain in making choices, analyzing cooperative and deceptive behavior, and explaining the nature and essence of norms. It seeks to find and explain the more universal (underlying) mechanisms and regularities involved in social and moral reasoning and behavior. The social sciences focus more on the influence of the family, group, and society in the acquisition of norms and on the broader political and power patterns and contexts within which norms are established, negotiated, and applied. The search for answers concerning the consideration of the possibilities of action and its assessment on the basis of social and moral norms is gaining high relevance as a result of accelerating globalisation processes and increasing levels of mobility. As a consequence, people are confronted with different work, structural, institutional and religious influences. At the same time, established social norms and ethical systems are weakening in the professional sphere (modesty, diligence, honesty, responsibility, respect) and within the family (fewer marriages, fewer children born, a higher proportion of single mothers, divorce, less intergenerational cohesion).
The mantles of the possible, the necessary and the forbidden are more strongly defined by legal norms - what is not forbidden is allowed. Various legal shifts are being exploited for the benefit of many political, power, judicial and financial elites. This leads to low trust of citizens towards various institutions and towards each other. In order for the positives of globalisation trends to outweigh their negatives, cooperation must be deepened, which is hardly conceivable without an increase in social trust and interpersonal moral behaviour. These topics form the content of the course Psychology of Morals
Goal of the course: to enable students to understand the foundations of moral psychology in the context of current multidisciplinary efforts to understand it within the cognitive and social sciences, evolutionary psychology and neuroscience. To lead students to reflect on their own worldview, to improve their ability to debate and argue with conflicting ethical views, and to understand differing points of view and values.
Knowledge gained: Students will understand how social and moral norms affect us, how types of norms differ from one another, and what determines our identification with them. They will be able to explain how morality has developed over time, how we form moral judgments, and discover the importance of mutual trust between people. They will be able to judge more adequately the extent to which we are responsible for our actions. They will also learn to argue better, to oppose the other side, and to revise their own original positions if necessary.
Acquired skills: graduates can apply the acquired knowledge in practice, for example, in resolving ethical and moral disputes in social, family and professional life. They will be able to justify their own value-based view of the world in a more meaningful way and to compare it with other views to which they will become more sensitive. They will be able to engage adequately with a variety of hot social issues based on an understanding of the ethical foundations of liberal and conservative thinking.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Radka Hradcová (29.09.2022)
Cíl předmětu:
Umožnit studentům pochopit základy psychologie morálky v kontextu aktuálních multidisciplinárních snah o její uchopení v rámci kognitivních a sociálních věd, evoluční psychologie a neurověd. Vést studenty k reflexi vlastního světonázoru, zlepšovat jejich schopnost diskutovat a polemizovat s protichůdnými etickými názory a porozumět odlišným názorovým a hodnotovým stanoviskům.
Získané znalosti:
Studenti si uvědomí, jak na nás působí sociální a morální normy, čímž se od sebe druhy norem liší a na čem závisí naše identifikace s nimi. Dokáží vysvětlit, jak morálka postupně vznikala, jak si vytváříme morální úsudky, a zjistí, jak je důležitá vzájemná důvěra mezi lidmi. Budou umět adekvátněji posoudit, do jaké míry jsme zodpovědní za své jednání. Zároveň se naučí lépe argumentovat, oponovat druhé straně a případně revidovat vlastní původní stanoviska.
Získané dovednosti:
Získané znalosti mohou absolventi v praxi uplatnit například při řešení etických a morálních sporů ve společenském, rodinném i profesním životě. Budou umět smysluplněji odůvodnit vlastní hodnotové vidění světa a porovnat jej s jinými názory, vůči nimž se stanou senzitivnější. Na základě porozumění toho, z jakých etických základů vycházejí liberálně a konzervativně smýšlející lidé se budou umět adekvátně zaangažovat do řešení různých horkých sociálních témat.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Iveta Pastyříková (24.10.2023)
prostudování povinné literatury, průběžná (písemná) příprava a interakce na seminářích. Závěrečná zkouška 60%, příprava a aktivity na seminářích 40%.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Iveta Pastyříková (24.10.2023)
Povinné:
Popper, M. (2017). Psychológia morálky: Sociálne normy a morálne mysle. Bratislava: Univerzita Komenského.
Doporučené:
Haidt, J.(2013). Morálka lidské mysli. Proč lidstvo rozděluje politika a náboženství. Praha: Dybbuk
Doris, J. M. (2010). The Moral Psychology Handbook. Oxford: Oxford University Press.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Radka Hradcová (29.09.2022)
prostudování povinné literatury, průběžná (písemná) příprava a interakce na seminářích. Závěrečná zkouška 60%, příprava a aktivity na seminářích 40%.
Sylabus -
Poslední úprava: Radka Hradcová (29.09.2022)
Přednášky
1. Úvod do psychologie morálky
2. Taxonomie norem
3. Prvopočátky morálky 1
4. Prvopočátky morálky 2
5. Vznik norem (společenské smlouvy)
6. Evoluce sociální struktury
7. Sociální dilemata
8. Morální dilemata
9. Kognitivní dimenze tvorby morálních úsudků
10. Emocionální dimenze tvorby morálních úsudků
11. Vzájemná důvěra
12. Svobodná vůle a morální odpovědnost 1
13. Svobodná vůle a morální odpovědnost 2
Semináře
Semináře budou probíhat formou řešení aktuálních dilemat z reálného života. Na každém semináři se bude řešit jedno dilema. K ní si připraví referáty 2 skupiny studentů takovým způsobem, že jedna skupina bude hájit jedno řešení dilematu a druhá bude hájit opačné stanovisko. Není podmínkou, aby se referující s předkládanými argumenty osobně ztotožňovali.
Seminární témata jsou následující:
1. Lidé mají morální právo rozhodovat o svém vlastním životě a smrti a ukončit svůj život v případě mimořádného utrpení vs. eutanazie je morálně nepřijatelná.
2. Ženy mají morální právo na umělé přerušení těhotenství během prvního trimestru vs. interrupce je nemorální, neboť plod má právo na život.
3. Osoby stejného pohlaví mají morální právo uzavřít manželství vs. je nemorální, aby osoby stejného pohlaví uzavřely manželství.
4. Vylepšování kognitivních schopností člověka pomocí „chytroléků“ je morálně akceptovatelné vs. morálně neakceptovatelné.
5. Je morálně správné stavět zdi proti uprchlíkům vs. nepuštění uprchlíků do bezpečné země a neposkytnutí jim pomoci je morálně nepřijatelné.
6. Je morálně správné, aby ti, kteří více vydělávají platili progresivní daně vs. je nemorální pokud ti, kteří jsou v práci usilovnější a šikovnější, jsou progresivně zdaňováni.
7. Polyamorie je morálně přijatelná vs. morálně neakceptovatelná.
8. Neplodný pár má morální právo podstoupit surogátní mateřství vs. snaha mít vlastní dítě prostřednictvím surogátního mateřství je nemorální.
9. Prodlužování života pomocí moderních technologií k hranici 120 let je morálně správné vs. morálně nesprávné.
10. Řídit se principem „oko za oko, zub za zub“ je morálně správné vs. morálně nesprávné.
11. Máme svobodnou vůli a jsme zodpovědní za naše jednání vs. nemáme svobodnou vůli a nejsme morálně zodpovědní za naše chování.
Poslední úprava: Radka Hradcová (29.09.2022)
Lectures
1. Introduction to the moral psychology
2. Taxonomy of norms
3. The origins of morality 1
4. The origins of morality 2
5. Emergence of norms (social contract)
6. Evolution of the social structure
7. Social dilemmas
8. Moral dilemmas
9. Cognitive dimension of making moral judgments
10. Emotional dimension of making moral judgments
11. Mutual trust
12. Free will and moral responsibility 1
13. Free will and moral responsibility 2
Seminars
The seminars will take place in the form of solving current dilemmas from real life. One dilemma will be solved at each seminar. 2 groups of students will prepare reports for it in such a way that one group will defend one solution to the dilemma and the other will defend the opposite position. It is not a condition that the referees personally identify with the presented arguments.
The seminar topics are as follows:
1. People have a moral right to make decisions about their own life and death and to end their life in cases of extreme suffering vs. euthanasia is morally unacceptable.
2. Women have a moral right to abortion during the first trimester vs. abortion is immoral because the fetus has the right to life.
3. Persons of the same sex have a moral right to marry vs. it is immoral for persons of the same sex to marry.
4. Improving a person's cognitive abilities using "smart drugs" is morally acceptable vs. morally unacceptable.
5. Is it morally right to build walls against refugees vs. not letting refugees into a safe country and not providing them with assistance is morally unacceptable.
6. Is it morally right for those who earn more to pay progressive taxes vs. it is immoral if those who are more diligent and skillful at work are progressively taxed.
7. Polyamory is morally acceptable vs. morally unacceptable.
8. An infertile couple has the moral right to undergo surrogacy vs. trying to have your own child through surrogacy is immoral.
9. Extending life with the help of modern technologies to the limit of 120 years is morally correct vs. morally wrong.
10. Following the principle of "an eye for an eye, a tooth for a tooth" is morally correct vs. morally wrong.
11. We have free will and are responsible for our actions vs. we do not have free will and are not morally responsible for our behavior.
