Parlament a parlamentarismus v ČSR v letech 1918-1938 - APOV50410

• Anglický název: Parliament and Parliamentarism in Czechoslovakie between 1918-1938
• Zajišťuje: Ústav politologie (21-UPOL)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 2
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neomezen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D.
• Vyučující: prof. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Ing. Adéla Špínová (05.02.2021)

V průběhu semináře se studenti na příkladu prvorepublikového parlamentu (Národního shromáždění) seznámí s ucelenou problematikou parlamentarismu jako složitě strukturovaného tématu vnitřního i vnějšího fungování instituce, skladby zastupitelských těles, parametrů volebního zákona, volební kultury atd. Výuka bude probíhat kombinovanou formou, v níž bude výklad zčásti veden na základě referátu seminaristů a rozšiřován, případně doplňován, v rámci následné diskuse. Cílem semináře není jen seznámit seminaristy s historickým vývojem a dobovými podobami instituce, ale právě také představit komplexnost jejího fungování v rámci systému. Podmínkou splnění semináře je vedle přiměřené účasti (nejen fyzické, 75%, ale i aktivní podíl na diskusi) právě ono vystoupení s referátem k jednotlivým tématům semináře.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Ing. Adéla Špínová (05.02.2021)

- aktivní účast

- referát

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Ing. Adéla Špínová (05.02.2021)

BROKLOVÁ Eva, Die tschechoslowakische Parlamentsdemokratie und der Parlamentarismus in der Zwischenkriegszeit, in: ADLGASSER, Franz, ed. et al. Hohes Haus!: 150 Jahre moderner Parlamentarismus in Österreich, Böhmen, der Tschechoslowakei und der Republik Tschechien im mitteleuropäischen Kontext. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 2015. 436 stran. Studien zur Geschichte der Österreichisch-Ungarischen Monarchie; Band XXXV. ISBN 978-3-7001-7564-3, s. 201-214

PETRÁŠ René, The Revolutionary National Assembly in Czechoslovakia 1918-1920. Contentious Issues, in: ADLGASSER, Franz, ed. et al. Hohes Haus!: 150 Jahre moderner Parlamentarismus in Österreich, Böhmen, der Tschechoslowakei und der Republik Tschechien im mitteleuropäischen Kontext. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 2015. 436 stran. Studien zur Geschichte der Österreichisch-Ungarischen Monarchie; Band XXXV. ISBN 978-3-7001-7564-3, s. 215-226.

CONRAD Benjamin, Mehrsprachige Parlamente im Osteuropa der Zwischekriegszeit. Die Beispiele Lettland und Tschechoslowakei. Bestandsaufnahme und Vergleich, in: CONRAD, Benjamin, ed., MANER, Hans-Christian, ed. a KUSBER, Jan, ed. Parlamentarier der deutschen Minderheiten im Europa der Zwischenkriegszeit. Düsseldorf: Droste, 2015. 286 stran. Beiträge zur Geschichte des Parlamentarismus und der politischen Parteien; Band 170. Reihe Parlamente in Europa; 4. ISBN 978-3-7700-5327-8, s. 117-136

PEHR Michal, Návrhy české pravice na reformu československého parlamentu v době první republiky, in: DOUBEK, Vratislav a kol. Parlament v čase změny: případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2011. 174 s. ISBN 978-80-87481-21-9.

SYLLOVÁ, Jindřiška et al. Parlament České republiky: podle stavu k 1.5.2007. 2., podstatně přeprac. vyd. Praha: Linde, 2008. 477 s. ISBN 978-80-7201-697-6. – kap. I/1-4, II/3

ŠEBEK Jaroslav, Die deutschen katholischen Parlamentarier in der Ersten Tschechoslowakischen Republik im Spannungsfeld zwischen staatlichen und nationalen Loyalität, in: CONRAD, Benjamin, ed., MANER, Hans-Christian, ed. a KUSBER, Jan, ed. Parlamentarier der deutschen Minderheiten im Europa der Zwischenkriegszeit. Düsseldorf: Droste, 2015. 286 stran. Beiträge zur Geschichte des Parlamentarismus und der politischen Parteien; Band 170. Reihe Parlamente in Europa; 4. ISBN 978-3-7700-5327-8, s. 137-156

WINTR, Jan. Česká parlamentní kultura. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2010. 432 s. ISBN 978-80-87284-13-1. [Jedná se o text věnovaný parlamentu pozdější éry (1992-2010), ale je nezastupitelný pro studium parlamentní kultury.]

ZIMEK, Josef. Ústavnost a český ústavní vývoj. 4., nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 179 s. Edice učebnic PrF MU; č. 452. ISBN 978-80-210-5255-0. – zejm. kap. I/3-4, II, III

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Ing. Adéla Špínová (05.02.2021)

1) Parlament jako instituce na poli politického rozhodování a politického konsensu. Role parlamentu v modelu rozložení zákonodárné a výkonné moci (srovnání legislativy, ideálních vzorů a skutečné praxe). Zachycení mechanismů podílení se na politické moci; vztah parlamentu a exekutivy (odpovědnost parlamentu, vliv výsledku voleb na podobu vlády)

2) Antiparlamentarismus, (ne)respektování principů parlamentarismu (upírání prosazení politické vůle většině menšinou – problém obstrukcí, absencí a bojkotů.

3) Místa českého parlamentarismu: Thunovský palác, Rudolfinum; návrhy na přestavbu. Technické podmínky fungování parlamentarismu (s ohledem na velikost tělesa, akustiku, temperování, osvětlení), moderní parlamentní architektura.

4) Způsoby a metody volby členů zastupitelského tělesa. Volby, volební boje. Rozšiřování volebního práva, včetně genderových aspektů. Organizace voleb, volební kampaně; volební chování obyvatelstva; volební rituály, podvody, manipulace, volební teror.

5) Parlament jako kolbiště, místo přesvědčování a hledání nejlepšího řešení, parlament jako divadlo; plénum vs. parlamentní výbory; ideální koncept parlamentu vs. realita;. Metody rozhodování (vážení hlasů, hlasování, párování)

6) Parlamentní frakce, kluby, jejich psaná a nepsaná pravidla; sněmovní většina – sněmovní menšina; koexistence – „musíme se domluvit“. Úpadek kultury parlamentu. Nacionalismus vs. parlamentarismus. Jednací řád a jeho vliv na formování parlamentní kultury a kultury parlamentu.

7) Habitus poslance (uznávaná elita nebo vykřičení vyžírkové); profesionalizace politiky; struktura a sociální status poslaneckých sborů; poslanci z periferie vs. poslanci z centra;

8) Dilema poslanecké nezávislosti; vázané kandidátky; zbavování mandátu. Parlamentní exekutiva; parlamentní žurnalisté; veřejnost v parlamentu a před parlamentem (nátlak).

9) Život ve sněmovně: každodennost, ubytování, stravování, cestování, diety; problém multilingvismu; řečnictví; sněmovní rituály; festivity.