Předměty

Váš prohlížeč nepodporuje JavaScript nebo je jeho podpora vypnutá. Některé funkce nemusejí být dostupné.

Filosofie výchovy I - APD519005

Anglický název:	Philosophy of Education I
Zajišťuje:	Katedra pedagogiky (21-KPED)
Fakulta:	Filozofická fakulta
Platnost:	od 2021 do 2023
Semestr:	zimní
Body:	0
E-Kredity:	3
Způsob provedení zkoušky:	zimní s.:
Rozsah, examinace:	zimní s.:1/1, Z [HT]
Počet míst:	neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost:	neomezen
4EU+:	ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu:	ne
Kompetence:
Stav předmětu:	vyučován
Jazyk výuky:	čeština
Způsob výuky:	prezenční
Způsob výuky:	prezenční
Úroveň:
Poznámka:	předmět je možno zapsat mimo plán povolen pro zápis po webu

Garant:	doc. PhDr. Jaroslav Koťa doc. PhDr. Martin Strouhal, Ph.D.
Vyučující:	doc. PhDr. Jaroslav Koťa doc. PhDr. Martin Strouhal, Ph.D.

Rozvrh ZS Nástěnka

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Iveta Pastyříková (12.07.2023)

Předmět je určen pouze oborovým studentům KPED

Cílem předmětu je představit filosofii jako specifickou metodu k promýšlení výchovněvzdělávací 
problematiky. Předmět je koncipován historicko-systematicky, přednášky jsou 
doprovázeny diskusemi základních textů z oblasti filosofie výchovy. Zaměření předmětu 
(1) sleduje u vybraných myslitelů otázku výchovných ideálů a (2) ideové předpoklady 
výchovně vzdělávacích systémů v dějinách pedagogického myšlení. Studenti by po jeho 
absolvování měli být schopni orientovat se ve filosofických teoriích výchovy a porozumět 
významu filosofické reflexe pro pedagogickou teorii i praxi. 

The aim of the course is to introduce philosophy as a specific method for thinking about educational
problems. The course is designed historically-systematically, lectures are accompanied by discussions of basic texts in the field of philosophy of education. Subject orientation (1) pursues the question of educational ideals among selected thinkers and (2) ideological assumptions educational systems in the history of pedagogical thinking. Students would post his they should be able to understand and understand philosophical theories of education the importance of philosophical reflection for pedagogical theory and practice.
Osnova: 
1. Sókratovsko-platónský projekt dialogické výuky; koncept péče o duši a jeho 
tradice v dějinách pedagogiky 
2. Novověká skepse a humanistická koncepce člověka (M. Montaigne aj.) 
3. Pedagogický optimismus – filosofie a výchova u J. Locka 
4. Blaise Pascal – antinomie rozumu, inspirace pro následující generace. 
5. J.-J. Rousseau – východiska k pedagogického reformismu 
6. Bildungstheorie a neohumanistická filosofie výchovy 
7. Význam humanitních studií a jejich koncepce v myšlení W. von Humboldta 
8. Nietzschova „filosofie kultury“ a její specifická pedagogika 
9. Personalismus a existencialistická pedagogika 
10. Rekonstrukce ve filosofii, pragmatická pedagogika J. Deweyho a jeho 
následovníků 
11. Krize výchovy – problematika vztahu mezi výchovou a kulturou u H. Arendt a 
T. Adorna

Outline: 
1. Socrates-Platonic project of dialogue teaching; Concept of soul care and its tradition in the history of pedagogy
2. Modern skepticism and humanistic conception of man (M. Montaigne et al.)
3. Educational Optimism - Philosophy and Education by J. Locke
4. Blaise Pascal - antinomy of reason, inspiration for future generations
5. J.-J. Rousseau - Basis for Educational Reformism
6. Bildungstheorie and non-humanistic philosophy of education
7. The importance of humanities and their conception in the thinking of W. von Humboldt
8. Nietzsche's "philosophy of culture" and its specific pedagogy
9. Personalism and existentialist pedagogy
10. Reconstruction in philosophy, pragmatic pedagogy of J. Dewey and his followers
11. Crisis of education - problems of relationship between education and culture by H. Arendt and T. Adorno

Studijní literatura
Základní literatura
Curren, R. (ed.) (2007). Philosophy of Education. Malden: Blackwell. 
Murphy, M. (2005). The History and Philosophy of Education: Voices of Educational 
Pioneers. Pearson. 
Reboul, O. (2016). La philosophie de l’éducation. Paris: PUF. 
Doporučená literatura 
Adorno, T. (2010). Schéma masové kultury. Praha: OIKOYMENH. 
Arendt, H. (1994). Krize kultury. Praha: MF. 
Dewey, J. (1932). Demokracie a výchova. Praha: J. Laichter. 
Dewey, J. (1997). Experience and Education. New York: The Free Press. 
Dewey, J. (1929). Rekonstrukce ve filosofii. Praha: Sfinx. 
Gadamer, H.-G. (2010). Pravda a metoda. I. a II. díl. Praha: Triáda. 
Gutek, G. L. (2008). New Perspectives on Philosophy and Education. Columbus: 
Pearson. 
Hager, F.-P. (1994). Platón a platonismus v dějinách výchovy. Praha: Karlova univerzita. 
Herbart, J. F. Obecná pedagogika vyvozená z cíle výchovy. In Kyrášek (1977). J. J. F. 
Herbart a jeho pedagogika. Praha: SPN. 
Jaeger, W. Paideia. (1934-47). Die Formung des griechischen Menschen. Berlin (angl. 
překlad Paideia: The Ideals of Greek Culture. 3 Vols. OUP 1986 .; franc. překlad Paideia: 
la formation de l’homme grec. Paris: Gallimard 2007). 
Locke, J. (1984). O výchově. Praha: Svoboda. 
Marcel, G. (1971). K filosofii naděje. Praha: Vyšehrad. 
Montaigne, M. (2001-02). Essais I-III. Paris: Folio Essais. 
Nietzsche, F. (2010). Lidské, příliš lidské I, II. Praha: OIKOYMENH. 
Nietzsche, F. (2005). Nečasové úvahy. Praha: OIKOYMENH. 
Ortega y Gasset, J. (1993). Vzpoura davů. Praha: NV. 
Pascal, B. (2001). Pensées. Paris: Le livre de poche. 
Platón. (2003). Spisy I-V. Praha: OIKOYMENH. 
Rousseau, J.-J. (1926). Emil, čili o vychování. Olomouc: nakl. A. Promberg. 
Soëtard, M. (2012). Méthode et philosophie. La descendance éducative de l’Émile. Paris: 
L’Harmattan.