|
|
|
||
|
Poslední úprava: Ing. Renata Šmidtová (07.06.2020)
doby stěhování národů, případně přímým nadregionálním vztahům středoevropského teritoria k oblastem ve východní, západní a jižní Evropě, případně severní Africe. Jedná se o období, během něhož ve střední Evropě dominují především rozličná germánská etnika, krom nich ovšem i nositelé jiných indoevropských jazyků, např. Dákové, Sarmati, či později příslušníci nomádských skupin, původem z hloubi asijského kontinentu. Přednáška si klade za cíl představit v chronologickém sledu vývoj jednotlivých kulturně-geografických areálů, jejich vztah k našemu území, vzájemné interakce nejprve mezi germánskými kulturami a pozdní laténskou kulturou, později pak mezi barbary a Římany. Během kurzu budou představeny lokality či skupiny lokalit, které kromobyčejným způsobem sehrávají úlohu v kulturním, chronologickém či historickém vývoji sledovaného období. Průběh přednášky: 1) Otázka etnogeneze Germánů, jazykový původ, historické zprávy Řeckých a Římských autorů, severní blok indoevropských jazyků: germánština, baltština, slovanština, příp. tocharština a jazykové kontinuum mezi těmito jazyky (i geograficky), členění větví germánských jazyků (východní, západní a severní). 2) Kultura jastorfská, vývoj v období laténském a její expanze v oblasti formující se przeworské kultury a Skandinávii. 3) Otázka vzájemných vlivů časně germánských kultur a oppidálního prostĜedí laténské kultury, význam zánikových horizontů na Manchingu a otázka historických interpretací, otázka obtížné postižitelnosti migrací Kimbrů a Teutonů v archeologických pramenech, otázka vlivu germánských kultur v Galii a Noriku, sklonek laténských kultur (např. bratislavské oppidum), noricko-panonský kroj a výskyt jeho prvků v labskogermánském kulturním okruhu. 4) Římská expanze v Galii a Raetii, Římané na dolním Labi, nejstarší opěrné body, bitva v Teutoburském lese a nález u Kalkriese. 5) Kultura grossromstedtská, formování labsko-germánského kulturního okruhu časné doby Římské (stupně Ř A – Ř B2), návaznost na české prostředí (tzv. plaňanský a Marobudův horizont). 6) Archeologie doby markomanských válek (Ř B2-C1), kultura przeworská a wielbarská, labskogermánský okruh. 7) Materiální kultura starší doby Římské: a) spony, keramika, opaskové přezky, hřebeny, atd.; b)Římské importy (keramika, mince, kovové nádoby), c) sídelní struktury, d) pohřebiště. 28 8) Mladší doba Římská (stupně C1, C2): a) doklad neznámé bitvy mezi Římany a Germány u Harzhornu, Niedersachsen, b) otázka vztahu k soudobým skandinávským depotům, c) otázka migrace ve stupni C1b – změny v oblasti labskogermánského okruhu (např. Semnoni – Juthungové, vztah dolnolabských lokalit k Plotišti nad Labem a Kostelci na Hané, Alamani), d) expanze wielbarské kultury a geneze černjachovské kultury. 9) Pozdní doba Římská (stupeň C3) a přechodný horizont nástupu doby stěhování národů (stupeň D1), vývoj labskogermánského okruhu, przeworské kultury, kultury wielbarské (masłomeczská skupina), vývoj a zánik kultury černjachovské. 10) Nomádské kultury časné fáze doby stěhování národů – Hunové v Podunají, jejich původ ve východních stepích Euroasie, otázka vztahu k etnonymu Xiongnu z čínských pramenů, otázka přítomnosti Sogdů, Alanů a Kúšánů, Akatzirové, v oblasti pontské, dvorská kultura hunského kmenového svazu, „Moda danubica“ a barbaĜi rozmanitého etnického původu. 11) Migrace Vandalů, Alanů a Svébů do Západní Evropy a severní Afriky (stupeň D1, D2, D2-D3), zánik osídlení v rozsáhlých oblastech przeworské kultury, změny v osídlení ve středodunajském prostoru, otázka archeologických nálezů se vztahem k Vandalům v Pomohaní a Galii (Crimolois, Toulouse), kulturní změna a vývoj říše Vandalů v severní Africe a říše Svébů v Hispánii. 12) Migrace Vizigótů a Ostrogótů (stupeň D1 a D2, D2-D3, E1), zánik černjachovského osídlení v JV Evropě, formování kultury federátů na římské půdě, otázka rozpoznatelnosti migrace lidu krále Radagaisa (např. Sacca di Goito), vztah materiální kultury časné fáze říše Vizigótů v Toulouse k post-černjachovskému horizontu a kultuře federátů středodunajského prostoru, vývoj říše Vizigótů, migrace a formování Ostrogótů na Balkáně a Apeninském poloostrově, vztah k materiální kultuře „Moda Danubica“. |
|
||
|
Poslední úprava: Ing. Renata Šmidtová (07.06.2020)
Almgren, O, Studien über nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit berücksichtigung der provinzialrömischen und südrussischen Formen. Stockholm 1897. Bemmann, G. – Bemmann, J., Der Opferplatz von Nydam: die Funde aus den älteren Grabungen: Nydam-I und Nydam-II. Text, Katalog und Tafeln. Neumünster 1998. Berger, F. et al., Die römisch-germanische Auseinandersetzung am Harzhorn (Ldkr. Northeim, Niedersachsen). Germania, 88, 2010, 313-402. Blažek, V., Staré germánské jazyky. Historický a gramatický pĜehled. Brno 2011. Budesheim, W. – Kuiling, H. – Brandt, J. (eds.), Die Jastorf-Kultur: Forschungsstand und Kulturhistorische Probleme der vorrömischen Eisenzeit. Wentdorf bei Hamburg 2009. Grygiel, M., Kultura jastorfska na Niżu Polskim : próba okreĞlenia chronologii, zasiĊgu i powiązań – Jastorf Culture in the Polish lowland: its approximate chronology, range and connections. WiadomoĞci Archeologiczne, 66, 2015, 127-181. Heather P., Gótové. Praha 2002 James, E., Frankové, Praha 1997. Kolendo, J., Lugius – człowiek z plemiena Lugiów w inskripcji z Narbo, in: Kokowski, A. (red.) Studia Gothica I, Lublin 1996. 185- 193. Lehman, G. A. – Wiegels, R. (eds.), ‚Uber die Alpen und über den Rhein…“: Beiträge zu den Anfängen und zum Verlauf der römischen Expansion nach Mitteleuropa. Göttingen 2015. Schlüter, W., Archäologische Zeugnisse zur Varusschlacht? Die Untersuchungen in der Kalkrieser-Niewedder senke bei Osnabrück. Germania 70, 1992, 349-383. Tejral, J. – Friesinger, H. – Kazanski, M. (Hrsg.), Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike im mittleren Donauraum. Brno 1997. Udolph, J., Namenkundliche Sudien zum Germanenproblem, Ergänzungsbände zum Realleikon der Germanischen Altertumskunde, Berlin - New York 1994. Valet, F. – Kazanski, M. (eds.), ĽArmée Romaine et les Barbares di IIIe au VIIe siècle. Paris 1993. Vida, T. (ed.), The Frontier World – Romans, Barbarians and Military Culture. Budapest 2015. Werner J., Bemerkungen zur mitteldeutschen Skelettgräbergruppe Hassleben- Leuna. Zur Herkunft der ingentia auxilia Germanorum desGallischen Sonderreiches in den Jahren 259–274 n.Chr., in: H. Beumann (ed.), Festschrift für Walter Schlesinger, 1. Mitteldeutsche Forschungen 74, 1973. |