Interdisciplinární průsečíky v historické archeologii - APA111012

• Anglický název: Interdisciplinary intersections in historical archeology
• Zajišťuje: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Z [HT]
• Počet míst: 25 / 30 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: doc. PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Viktorie Janovská; Mgr. Martin Janovský, Ph.D.; doc. PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Ing. Renata Šmidtová (10.06.2020)

Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými koncepty, metodami a prameny těch věd, které řeší tytéž
problémové okruhy jako archeologie historických období a které souvisí zvláště se studiem populace, dějin
osídlení a evropské historické krajiny. Absolventi přednášky by měli být schopni základní orientace v konceptech a
v literatuře těchto příbuzných oborů (sociální a ekonomické dějiny, sídelní geografie, peasantologické studia a
ekonomická antropologie, onomastika). Předmět navazuje na předmět Středověké osídlení.
Cílem předmětu je vytvořit předpoklady pro samostatnou vědecko-výzkumnou činnost studentů, která by měla
vyústit ve vypracování kvalitních bakalářských prací, reflektující aktuální evropský výzkum, a to zejména v oblasti
vývoje venkovské populace.
V rámci každé dvouhodiny jsou studenti seznamováni:
a) se základní oborovou literaturou, časopisy a elektronickými zdroji;
b) s aktuálními oborovými koncepty a výzkumnými trendy, které jsou relevantní pro studium rolnické populace,
dČjin osídlení a historické krajiny;
c) na některé přednášky jsou zváni odborníci příbuzných oborů;
d) s modelovými i praktickými příklady ze středověké a raně novověké Evropy.

Literatura

Poslední úprava: Ing. Renata Šmidtová (10.06.2020)

Alfonso, A. I. (Hrsg.) 2007: The rural history of medieval European societies : trends and perspectives. Turnhout.

Becker, H. 1998: Einführung in die Agrargeographie. Bamberg.

Biermann, F. 2010: Archäologische Studien zum Dorf der Ostsiedlungszeit: die Wüstungen Miltendorf und Damsdorf in Brandenburg und das ländliche Siedlungswesen des 12. bis 15. Jahrhunderts in Ostmitteleuropa. (= Brandenburgisches Landesamt für Denkmalpflege und Archäologisches Landesmuseum) Wünsdorf.

Boguszak, F. - Šlitr, J. 1962: Topografie (= Spisy České matice technické 67/1962, č. 396). Praha.

Born, M. 1977: Geographie der ländlichen Siedlungen 1. Die Genese und Siedlungsformen in Mitteleuropa (= Studienbücher der Geographie). Stuttgart.

Brázdil, R. - Kotyza, O. 2001: Současná historická klimatologie a možnosti jejího využití v historickém výzkumu. Časopis Matice moravské 120, Supplementum 1 (Historie a interdisciplinární výzkum), 17-59.

Carrier, James G. (Hrsg.) 2005: A Handbook of Economic Anthropology. Elgar.

Ellis, F. 2000: Peasant Economics. Farm Household and Agrarian Development (= Wye studies in agricultural and rural development). 2nd edition. Cambridge.

Glaser, R. 2001: Klimageschichte Mitteleuropas. 1000 Jahre Wetter, Klima, Katastrophen. Darmstadt.

Gojda, M. - John, J. 2013: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň.

Groh, D. 1999: Anthropologische Dimensionen der Geschichte. Frankfurt am Main. 2. Aufl.

Hlaváček, I. - Kašpar, J. - Nový, R. 1997: Vademecum pomocných věd historických. Praha.

Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.

Rösener, W. 1987: Bauern im Mittelalter. München. 3. Auflage.

Semotanová, E. 1994: Kartografie v historické práci : vademecum. Praha.

Šmelhaus, V. 1980: Vývoj zemědělské výroby v českých zemích v době předhusitské (= Kapitoly z dějin zemědělství a lesnictví. Prameny a studie 21). Praha 1980.

Smetánka, Z. - Klápště, J. 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad. Archeologické rozhledy 21, 614-628.

Šmilauer, V. 1963: Úvod do toponomastiky. Praha.

Zapletal, L. 1968: Geneticko-morfologická klasifikace antropogenních forem reliéfu. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium 23, Geographica - Geologica 8, 239-423.

Sylabus

Poslední úprava: Ing. Renata Šmidtová (10.06.2020)

1. Úvod a Prameny.
Přehled studia v Českých zemích a v zahraničí, těžiště studia v jednotlivých zemích. Aktuální otázky a výzkumná

témata.

2.-4. Geografické obory.
a. Sídelní-geografie. Problematika sídelních forem (sídliště, plužina). Přehled výzkumu a aktuálních koncepcí

(koncept sociálního úhoru, pustnutí). Prameny pro poznání sídelních forem (zejména kartografické

prameny). Analytické metody a interpretace sídelních forem (statické a dynamické pojetí). Geneze a

rozšíření sídelních forem v Evropě. Proměny evropských sídelních forem jako výraz sociálně-ekonomických

změn.

b. Kulturní a sociálně-ekonomická geografie. Základní geografické modely a teorie. Systémový přístup. Principy

metod prostorové analýzy. Teorie nejnižšího nákladu. Teorie centrality.

c. Agrární geografie. Aktuální modely. Faktory určující podobu zemědělského systému a jeho prostorové

uspořádání (faktory specializující, faktory integrující a faktory dynamické, určující proměnu zemědělských

systémů). Historická agrární geografie (vymezení v rámci geografie, hlavní témata dříve a dnes, problematika

kulturní krajiny, historické zemědělské systémy, kulturně-geografické faktory, vybrané agrárně-geografické

procesy v minulosti).

5. Agrární ekonomie.
Zemědělství v neoklasických a alternativních ekonomických modelech. Vliv sociálních a

ekonomických změn. Teorie agrárně-sociálního vývoje. Ekonomická analýza zemědělské produkce rolnického

hospodářství a jeho prvků. Rolnické hospodářství jako integrální součást komplexního sociálnČ-ekonomického

systému.

6.-7. Peasantologická studia.
Koncept rolníků jako specifické sociálně-kulturní společenské skupiny.

a. Ekonomická antropologie. Základní ekonomicko-antropologické kategorie. Rozhodování a výběr, otázka

racionality hospodáře a jeho rodiny. Jednotlivec - domácnost - komunita, základní hospodářské jednotky a

jejich chování. Práce z ekonomicko-antropologického hlediska. Distribuce, redistribuce, monetární vztahy.

Symbolická směna, ekonomie daru, ekonomická antropologie trhu. Ekonomie a kulturně-sociální faktory.

Zemědělské subsistenční strategie. Jednoduché a komplexní sociálně-ekonomické systémy. Ekonomika

krizových období. Modely ekonomického chování a rozhodování rolnického hospodářství (A. V. Čajanov). Příklady

ze středověké a raně novověké Evropy.

b. Rurální sociologie. Základní kategorie rurální sociologie. Sociální stratifikace ve venkovském prostĜedí.

8. Demografie.
Základní kategorie a modely historické demografie. Problematika populačního růstu. Rodina

jako základní organizačně pracovní jednotka. Ekosystémový přístup v historické demografii. Rodina a integrace

pracovních sil v závislosti na produkčním způsobu. Historická demografie v kontextu kulturně antropologického

výzkumu. Modelové i praktické příklady ze středověké a raně novověké Evropy.

9. Zemědělské technologie. Zemědělské soustavy. Zemědělské nástroje.
10. Agrární a hospodářské dějiny.
Přehled výzkumu a aktuálních koncepcí. Evropa. Teorie agrární krize pozdního

středověku (kritická diskuse). České země a jejich ekonomicko-geografická diferenciace v mladším středověku

a raném novověku. Ideální typy „hory“, „přechodné oblast“, „úrodné nížiny“, „příměstské oblasti“. Vztah

venkovského a městského prostředí.

11.-13. Lingvistika - Toponomastika.
Problematika místních a pomístních jmen. Česká versus německá

toponomastika. Problémy studia původně německých jazykových oblastí. Problematika jazykového kontaktu a

jeho odrazu v místních a pomístních jménech.