Public history - AMSV00023

• Anglický název: Public history
• Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Václav Sixta, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Václav Sixta, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Václav Paštěka (18.05.2023)

Předmět se skládá z kombinace čtení základních textů z oblasti public history a paměťových studií a praktických
sond do aktuální kultury vzpomínání. Cílem předmětu je vybavit studenty znalostí o základních principech fungování
současné kultury vzpomínání a schopností se v ní orientovat a porozumět místu muzejních institucí v kultuře
vzpomínání. Hlavní pilíře předmětu jsou především v těchto oblastech: 1) média paměti, 2) politiky paměti, včetně
konkrétních příkladů, 3) menšinové perspektivy a aktuální trendy, demokratizace paměti. Přirozenou vlastností
literatury k četbě a diskusi je její mezinárodní charakter / angličtina.
Hlavní témata:

1. Public history jako disciplína
2. Paměťová studia jako disciplína
3. Média paměti: film
4. Média paměti: pomníky, architektura a výtvarné umění
5. Média paměti: pamětnické svědectví
6. Turismus a paměť
7. Kontroverze jako součást kultury vzpomínání
8. Paměť holokaustu
9. Politika paměti
10. Demokratizace kultury vzpomínání
11. Menšinové perspektivy v kultuře vzpomínání
12. Paměť v éře antropocénu

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Václav Paštěka (06.02.2023)

Literatura povinná:

• Kamil ČINÁTL, Editorial, In: Historie - Otázky - Problémy, 2018, 10, č. 1, s. 7-12. Public history reader

• Sara YOUNG - Astrid ERLL - Ansgar NÜNNING, ed., A companion to cultural memory studies. Berlin 2010.

• NORA, Pierre, Mezi pamětí a historií. Problematika míst, In: Hubinger, Václav, ed. a Bensa, Alban, ed. Město: antologie francouzských společenských věd, Praha, Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách 1996, s. 48-50.

• Gregor FEINDT - Félix KRAWATZEK - Daniela MEHLER - Friedmann PESTEL a Rieke TRIMÇEV, Entangled Memory: Toward a Third Wave In Memory Studies, History and Theory, 53, 2014, s. 24-44.

Literatura doporučená:

• CHAKRABARTHY, Dipesh, Climate of history: Four Theses, Critical Inquiry, Vol. 35, No. 2 (Winter 2009), pp. 197-222.

• HARTOG, François. Věřit v dějiny. Překlad Petr Horák. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2016.

• HOSKINS Andrew, Memory Ecologies, Memory Studies, 2016, Vol. 9(3): 348-357.

• MIRZOEFF, Nicholas. Jak vidět svět. Překlad Andrea Průchová Hrůzová a Jan J. Škrob. Praha: ArtMap 2018.

• SCHAMA, Simon. Krajina a paměť. Vyd. 1. Praha: Argo 2007.

• Kamil ČINÁTL - Jan MERVART - Jaroslav NAJBERT, Jaroslav, eds., Podoby československé normalizace: dějiny v diskuzi, Praha 2017.

• Kamil ČINÁTL - Čeněk PÝCHA, Nová vizualita druhé světové války, in: Petr A. BÍLEK - Josef ŠEBEK, eds. Česká populární kultura: transfery, transponování a další tranzitní procesy, Praha 2017, s. 279-296.

• Sharon MACDONALD, Memorylands: heritage and identity in Europe today, London 2013.

• Lev MANOVICH, Principy nových médií, In: Tomáš DVOŘÁK, ed. Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha 2010.

• Čeněk PÝCHA, Digitální paměť: úložiště vzpomínek pamětníků, In: Tomáš DVOŘÁK et al. Temporalita (nových) médií. Praha 2016, s. 171-204.

• Steffi DE JONG, The Wittness as Object: Video Testimony in Memorial Museums, New York/Oxford 2020.