Čtecí seminář: Poststrukturalismus a jeho recepce v humanitních vědách v textech vybraných latinskoamerických autorek*ů - AIH520101

• Anglický název: Reading seminar: Poststructuralism and its Reception in the Humanities in the Texts of Selected Latin American Authors
• Zajišťuje: Středisko ibero-amerických studií (21-SIAS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Anna Řičář Libánská
• Vyučující: Mgr. Anna Řičář Libánská

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Anna Řičář Libánská (16.01.2023)

Ačkoliv se poststrukturalismus od 60. let vyvíjel zejména jako kritická literární teorie, která zkoumala koncepty a struktury, na nichž stála evropská modernita, jako směr myšlení překonal hranice literární vědy i Evropy a proměnil humanitní a sociálně vědní obory po celém světě. Jeho recepce v neevropských regionech byla ovlivněna místními intelektuálními tradicemi – v Latinské Americe například teologií osvobození nebo teorií dependence, zároveň ale obsahovala též kritiku poukazující na jeho silné zakotvení v evropském osvícenském universalismu, který nebral v potaz jiné systémy vědění, tedy například systémy vycházející z různých indigenních tradic.

Poststrukturalismus jako směr myšlení zahrnuje široké spektrum heterogenních přístupů, konceptů a teorií, které akcentují pluralismus a odmítají totalizující výklady dějin a společnosti, jakož i nárok na objektivitu. V centru jeho zájmu stojí především moc a mocenské vztahy, které formují společnost, její struktury a její kulturní reprezentace. Tyto vztahy se snaží odhalit pomocí jejich dekonstrukce. Poststrukturalistické přístupy zároveň zdůrazňují, že význam kulturních znaků a reprezentací se neustále mění, stejně, jako se proměňují i struktury, které nejsou pevně dané. V tomto procesu je zdůrazňována role jazyka, který utváří naše chápání reality a je kritizován logocentrismus, který je vlastní západnímu myšlení. Poststrukturalismus se tedy soustředí na zkoumání diskurzů jako souborů výpovědí.

Cílem kurzu je studující seznámit především se současnými autorkami a autory z Latinské Ameriky, které poststrukturalistické myšlení ovlivnilo, a dál jej ve svých textech rozvíjí. Snahou kurzu je zároveň vybočit z tradičního výkladu, který poststrukturalismusprezentuje výhradně na příkladu děl několika francouzských autorů. Studující získají přehled o tom, jak se poststrukturalismus promítl a stále promítá do studia rasy, genderu, kolonialismu nebo původních obyvatel*ek a rovněž o tom, jak byl kritizován – ať už kvůli své eurocentričnosti nebo příliš velkému důrazu na jazyk.

Cíl předmětu

Poslední úprava: Mgr. Anna Řičář Libánská (16.01.2023)

Kurz je koncipován jako čtecí seminář a je tudíž postaven na domácí přípravě, tedy četbě textů. Z toho důvodu se kurz koná jednou za dva týdny (a to vždy ve čtvrtek ve 14:10), aby mělx studující dostatek času na nastudování textů, z nichž většina je ve španělštině. Dohromady rozsah textů na jedno setkání nepřesahuje 50 stran. Pokud vám časové možnosti dovolí přečíst na některou hodinu například jen jeden text, nic se neděje.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Anna Řičář Libánská (16.01.2023)

Zápočet je udělen za aktivitu v hodině.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Anna Řičář Libánská (05.02.2023)

BEVERLEY, John, Subalternity and Representation: Arguments in Cultural Theory, Duke University Press, Durham 1999.

BEVERLEY, John, ARONNA, Michael, OVIEDO, José, The Postmodernism Debate in Latin America (a boundary 2 book), Duke University Press, Durham 1995.

DUSSEL, Enrique, 1492: El encubrimiento del Otro – Hacia el origen del “mito de la Modernidad”, Plural editores – CID, La Paz 1994.

ESCOBAR, Arturo, Encountering Development: The Making and Unmaking of the Third World, Princeton University Press, Princeton 1995.

ESPINOSA MIÑOSO, Yuderkys, GÓMEZ CORREAL , Diana, OCHOA MUÑOZ, Karina (eds.), Tejiendo de otro modo:feminismo, epistemología y apuestas descoloniales, Editorial Universidad del Cauca, Popayán 2014.

GROSFOGUEL, Ramón, The Epistemic Decolonial Turn - Beyond Political-Economy Paradigms, in: Cultural Studies, vol. 21, no. 2-3, s. 211-223.

MALLON, Florencia E., Peasant and Nation: The Making of Postcolonial Mexico and Peru, University of California Press, Berkeley 1995.

MATONOHA, Jan (a kol.), Za (de)konstruktivismem – Kritické koncepty (post)poststrukturální literární a kulturní teorie, Academia, Praha 2017.

MIGNOLO, Walter, On Decoloniality: Concept, Analytics, Praxis, Duke University Press, Durham 2018.

MIGNOLO, Walter, Local Histories/Global Designs: Coloniality, Subaltern Knowledges, and Border Thinking, Princeton University Press, New Jersey 2012.

MIGNOLO, Walter, The Darker Side of the Renaissance – Literacy, Territoriality and Colonization, The University of Michigan Press, Ann Arbour 1995.

MORAÑA, Mabel, DUSSEL, Enrique (eds.), Coloniality at Large: Latin America and the Postcolonial Debate, Duke University Press, Durham 2008.

PÉREZ HUBER, Lindsay, Using Latina/o Critical Race Theory (LatCrit) and Racist Nativism To Explore Intersectionality in the Educational Experiences of Undocumented Chicana College Students, in: Educational Experiences, 2010, s. 77-96.

RABASA, Jose, SANJINES Javier, CARR, Robert (eds.), Subaltern Studies in the Americas - Special Issue of Dispositio/n, vol. 25, no. 52.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Anna Řičář Libánská (12.04.2023)

16.2 - 1. Poststrukturalismus, obrat k jazyku a Latinská Amerika: Prvotní recepce v kontextu vlastní intelektuální tradice

• a. DUSSEL, Enrique, Filosofie Osvobození – Z Hlediska praxe utlačených, in: Filosofický Časopis, vol. 40, no. 6, 1992, s. 1007-1024.
• b. DUSSEL, Enrique, Modernity, European Empires, Colonialism and Capitalism: towards an understanding of the trans-modernity process, in: Theologies and Cultures - Rethinking Globalization, vol. 1, no. 1, 2004, s. 24-50.
• c. DILLET, Benoît, MACKENZIE, Iain, PORTER, Robert, The Edinburgh Companion to Poststructuralism, Edinburgh University Press, Edinburgh 2016, s. 47-92 (2. a 3. kapitola).

2.3. - 2. Od poststrukturalismu k postkolonialismu: Latin American Subaltern Studies Group

• a. LASS founding statement, “Founding Statement", in: boundary 2, vol. 20, no. 3, 1993, s. 110-121.
• b. RODRIGUEZ, Ileana, La encrucijada de las Estudios Subalternos: Postmarxismo, desconstruccionismo, postcolonialismo y Multiculturalismo, in: Texto y Teoría: Estudios Culturales, vol. 31, Brill, Leiden 2001, s. 5-47.

30.3. - 3. Grupo modernidad/colonialidad/decolonialidad

• a. MIGNOLO, Walter, Local Histories/Global Designs: Coloniality, Subaltern Knowledges, and Border Thinking, Princeton University Press, Princeton 2000, s. 49-88 (1. kapitola).
• b. QUIJANO, Aníbal, Coloniality of Power and Eurocentrism in Latin America, in: International Sociology, vol. 15, no. 2, 2016, s. 215-232.
• c. MALDONADO TORRES, Nelson,On the Coloniality of Being: Contributions to the Development of a Concept, in: Cultural Studies, vol. 21, no. 2-3, 2007, s. 240-270.

13.4. - 4. Dekoloniální feminismus a queer teorie

• a. LUGONES, Maria, Toward a Decolonial Feminism, in: Hypatia, vol. 25, no. 4, 2010, s. 742-759.
• b. LEAL REYES, Carlos Alberto, Sobre los usos y abusos de lo queer: una revisión desde las ciencias sociales y humanas, in: FLORES GRAJALES, María Guadalupe, VILLEGAS MARTÍNEZ, Víctor Saúl, Estudios de género y teoría queer desde América Latina y el Caribe: una aproximación al cuerpo y la identidad, Universidad Autónoma del Estado de México, Toluca 2022, s. 125-149.
• c. ESPINOSA MIÑOSO, Yuderkys, Etnocentrismo y colonialidad en los feminismos latinoamericanos: complicidades y consolidación de las hegemonías feministas en el espacio transnacional, in: ESPINOSA MIÑOSO, Yuderkys, GÓMEZ CORREAL , Diana, OCHOA MUÑOZ, Karina (eds.), Tejiendo de otro modo:feminismo, epistemología y apuestas descoloniales, Editorial Universidad del Cauca, Popayán 2014, s. 309-324.

20.4. - 5. Kritická teorie rasy a intersekcionalita

• a. GUTIÉRREZ, Mónica, LECHUGA-PEÑA, Stephanie, Latina/o/x Critical Race Theory (LatCrit) in Social Work Praxis, in: Advances in Social Work, vol. 22, no. 2, 2022, s. 605-627.
• b. PERÉZ HUBER, Lindsay, Using Latina/o Critical Race Theory (LatCrit) and Racist Nativism To Explore Intersectionality in the Educational Experiences of Undocumented Chicana College Students, in:Educational Foundations, vol. 24, no. Win-Spr, 2010, s. 77-96.

27.4. - 6. Post-marxismus

• a. LACLAU, Ernesto, MOUFFE, Chantal, Hegemony and Socialist Strategy: Towards a Radical Democratic Politics, ed. 2, Verso, New York 2001, vii–s. 5 (Preface+Introduction).
• b. BORON, Atilio A., Embattled Legacy: "Post-Marxism" and the Social and Political Theory of Karl Marx, in: Latin American Perspectives, vol. 27, no. 4, 2000, s. 49-79.

11.5. - 7. Alterglobalizace, indigenní hnutí a post-humanismus

• a. ESCOBAR,Arturo, El lugar de la naturaleza y la naturaleza del lugar: ¿globalización o postdesarrollo?, in: LANDER, Edgardo (ed.), La colonialidad del saber: eurocentrismo y ciencias sociales - Perspectivas latinoamericanas, CLASCO, Buenos Aires 1993, s. 108-138.
• b. RIVERA CUSICANQUI, Silvia, La noción de ‘derecho’ o las paradojas de la modernidad postcolonial: indígenas y mujeres en Bolivia, en: ESPINOSA MIÑOSO, Yuderkys, GÓMEZ CORREAL , Diana, OCHOA MUÑOZ, Karina (eds.), Tejiendo de otro modo:feminismo, epistemología y apuestas descoloniales, Editorial Universidad del Cauca, Popayán 2014, s. 121-135.
• c. JIMÉNEZ DEL VAL, Nasheli, GUASCH, Anna Maria, Indigenismo(s)/indigeneidad: hacia una soberanía de lo visual, en: Epistemologías indígenas e imaginación artística, vol. 7, no. 1.,2020, s. 1-12.