|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. (21.09.2023)
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. (21.09.2023)
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. (21.09.2023)
Aktivní účast na alespoň 75 % pořádaných akcí. Zkouška proběhne standardním způsobem na základě seznamu literatury. Další atestace proběhnou na základě diskuse nad vybraným tématem. K této diskusi bude třeba odevzdat v předstihu krátkou (3 až 5 stránkovou esej). Je možné, že diskuse proběhne jako společný kulatý stůl, to ovšem záleží na počtu studentů a na společné domluvě.
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. (21.09.2023)
Literatura: bude průběžně doplňována dle jazykových kompetencí studentů je vítána znalost významných mezinárodních prací - bude o nich hned na začátku semestru informace. Životopisy významných osobností, např. Robert Sak, Josef Jungmann, Praha 2007. Jiří Kořalka, František Palacký, Praha 1998. Jiří Štaif, František Palacký. Život – dílo - mýtus, Praha 2009. Dějiny Univerzity Karlovy I-IV, zejména svazky III a IV, hl. red. František Kavka a Josef Petráň, Praha 1995-1998. Jan Janko, Soňa Štrbáňová, Věda Purkyňovy doby, Praha 1988. Alena Míšková, Martin Franc, Antonín Kostlán, Bohemia docta. K historickým kořenům vědy v českých zemích, Praha 2011 POKORNÁ Magdaléna. Čeští vědci v Prozatímním a Ústavodárném národním shromáždění v období od října 1945 do února 1948. In: Luboš Nový (ed.). Práce z dějin Československé akademie věd, Seria 3A, Praha: Ústřední archiv ČSAV, 1988. ISBN neuvedeno. S. 85 - 124. POKORNÁ Magdaléna. Tři pokusy o reorganizaci vědeckých institucí v létech 1945 - 1948. In: Magdaléna Pokorná (ed.). Práce z dějin Československé akademie věd, Seria 4A, Praha 1992, s. 84 - 103. POKORNÁ Magdaléna. Sjednocením proti jednotě. Spor o podobu nové akademie věd. In: Blanka Zilynská – Petr Svobodný (eds.). Věda v Československu 1945 – 1953. Sborník z konference. Praha, s. 105 - 121. POKORNÁ Magdaléna. Jan Laichter – nakladatel českých vědců, nakladatel Naší doby. In: Místo národních jazyků ve výchově, školství a vědě v habsburské monarchii 1867-1918. Position of National Languages In Education, Educational System and Science of the Habsburg Monarchy, 1867-1918. Praha, s. 429- 440 Jiří Pokorný a Jan Novotný (Eds.). Česká akademie věd a umění 1891 - 1991, Praha 1993. Jiří Pokorný, Odkaz Josefa Hlávky, Praha 2008. Karel Sklenář, Obraz vlasti. Příběh Národního muzea, Praha 2001. Michal Svatoš, Luboš Velek, Alice Velková za spolupráce W. D. Godseye a R. Melvilla (edd.). Magister noster. Sborník statí věnovaných in memoriam prof. PhDr. Janu Havránkovi, CSc., Praha 2005, s. 241-252.
Vladimír Vavřínek, Hana Gladková, Karolína Skwarska (eds.). Josef Dobrovský Fundator studiorum slavicorum. Praha 2004.
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. (21.09.2023)
Bohemia docta - Učená Čechie (od konce 18. století do vzniku Československé akademie věd v roce 1952)
Přednáška se soustředí na výklad dějin významných vědeckých institucí a jejich vzájemných vztahů, spolupráce, provázanosti s mezinárodním prostředím (se soustředěním na dějiny Univerzity, Národního muzea, Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění atd.). Čas si najdeme i na představení regionálních muzejních spolků, čtenářských besed a jim podobných institucí (zde budou vítány příspěvky posluchačů, kteří tak mohou po předchozí domluvě vstoupit do výuky). Budou představeny osudy stěžejních vědeckých děl i významné vědecké osobnosti, jejich úspěchy, diskuse, ale i spory ve vědecké komunitě. Nebude opominuto ani financování vědy (vztah ke státu, zemi, soukromé zdroje, v posledním případě zejména Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových). Dle zájmu studentů bude součástí výuky i exkurze ( př. Národní muzeum, Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra)
|