SP Osvícenství v českých zemích - AHSV00921
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (13.09.2017)
Anotace Osvícenství, resp. období (druhé) poloviny 18. století (s přesahem do století následujícího) je často představováno jako symbolický práh mezi společností "tradiční" a "moderní"; historiografie je většinou interpretuje jako jednu z mála "optimistických" period v dějinách lidstva, která se programově obracela do (idealizované) budoucnosti a nikoli do (idealizované, mýtické) minulosti; tradičně se zdůrazňuje především "racionální" charakter 18. století. Přesto ani myšlení a reformy této epochy ležící mezi érami - barokem a romantismem - nebylo nikdy prosté utopických fantazií a emocionálně vypjatých momentů a pohnutí. Hlavním cílem přednášky je představit základní myšlenkové proudy evropského osvícenství a jejich reflexe a sociální dopady v evropském, ale i úžeji v českém, resp. česko-rakouském prostředí. Hlouběji by měl obeznámit studenty a studentky především se základními rysy českého/moravského osvícenství a zasadit tento jev do kontextu osvícenství evropského. Současně budou na základě konkrétních vybraných tematických okruhů seznámeni/ny s adekvátními primárními materiály, probíhajícími diskusemi i s výsledky současného, aktuálního bádání i s klasickými pracemi věnovanými osvícenské době v evropské i české historiografii. Důraz bude kladen zejména na sepětí mezi intelektuálními a sociálními, resp. sociokulturními dějinami, na ideové strategie a snahy o jejich reální aplikace. Podmínky k atestaci: Zkouška: Dobrá znalost min. 2 titulů základní literatury + min. 3 tituly literatury doporučené. Zápočet: min. 2 tituly (1 ze základní, 1 z doporučené literatury) Další tituly dle individuální konzultace 1-2) Úvod. Definice, periodizace. Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii. Staatsaufklärung. 3) Stát – vrchnost – poddaný (reforma státu; byrokratizace a nobilitace; proti stavovskému principu; poddanské záležitosti; chudinské záležitosti). 4) Stát – Bůh – poddaný (katolické osvícenství a toleranční režim). 5) Stát/poddaný/vzdělání a informace 6) I. fáze (1740-1770) – Osvícenství privilegovaných elit: řádové vědění – věda (historiografie a přírodní vědy); Olomoucká Societas incognitorum eruditorum a pražský Seibtův kruh v Klementinu; role učenecké korespondence; - Nové „světské“ obory (matematika; kameralistika, statistika, estetika) - „Import“ zednářství (1741-1766); + „šlechtické“ osvícenství (počátky „salonů“) 7-8) II. fáze (1770-1790): od osvícenství vzdělaných elit k „osvícenství 3. a 4. stavu“ a) 70. léta: učenci; nová centra „osvícení“ - oživení a vrchol zednářských aktivit v Praze (příchod I. Borna) - oživení univerzity po zrušení SJ (+ „nové“ obory) a založení Soukromé společnosti; seibtiáni versus borniáni; „Historikerstreit“ (o historickou „pravdu“) - další formy sociability: salóny (šlechtické) – podpora vědy a zemského patriotismu – příklady b) 80. léta – vláda Josefova – rozšíření osvícenských „center“ - nové typy škol: normální školy, generální semináře (P, Ol), … - publicistický boom 70.-80. let: nakladatelé a vydavatelé; časopisy a noviny; čtenářské společnosti; nové žánry - počátky „Volksaufklärung“ – osvětové časopisy; Kramerius 9-10) III. Fáze (1790-1820): „Volksaufklärung“; proti Revoluci; nástup romantiky a útlum společenského života a) - policie, cenzura, propaganda – ochrana před Francouzskou revolucí ; omezování a de-politizace společenského života b) - „úniky“ – věda (Královská učená společnost; hlavně přírodní vědy); - hudba, plesy; historie, romány, poezie a jiná fikce (Meissner, Meinert a kol.); jazyk a kultura (Krameriův kruh); - „osvícenství na venkově“ – soukromé knihovny (FLVěk), neformální přátelské okruhy a korespondenční sítě (Jimramov, Krucemburk, Lang a spol., Ryba v Rožmitále,…) - lázeňská města jako místa (mezinárodního) setkávání c) - Volksaufklärung – osvěta lidu (rozvoj české publicistiky paralelně s osvětovými spisy německými) - „objevování“ a kontrola „lidu“ – guberniální ankety o „náladách“ lidu - „zrození“ „lidu“ – pražské korunovace 1791 a 1792 - „objevování“ „autentického“ lidu a jeho idealizace - počátky sběru německého a českého folklóru (Meinert, Němeček/Sbírka ze Sadské, „ guberniální sbírka“,…) 11-12) myšlenkové „dědictví“: Historie, vlastivěda a topografie, přírodopis... Základní literatura: Bedřich SLAVÍK: Od Dobnera k Dobrovskému, Vyšehrad, Praha 1975 František KUTNAR, Obrozenské vlastenectví a nacionalismus, Praha 2003 Eduard WINTER, Josefinismus a jeho dějiny. Příspěvky k duchovním dějinám Čech a Moravy 1740-1848. Nakladatelství Jelínek, Praha. 1945 Arnošt KLÍMA, Manufakturní období v Čechách, Praha 1955 Josef KOČÍ, České národní obrození, Praha 1978 Pavel BĚLINA, Jiří KAŠE, Jan P. KUČERA: Velké dějiny zemí Koruny české X (1740-1792), Praha 2001 - kapitoly dle vlastního uvážení Pavel BĚLINA, Milan HLAVAČKA, Daniela TINKOVÁ: Velké dějiny zemí Koruny české (1792-1860) XIa /chronologický přehled, politické události/ a Praha 2013 - kapitoly dle vlastního uvážení Milan HLAVAČKA, Jiří KAŠE, Jan P. KUČERA, Daniela TINKOVÁ: Velké dějiny zemí Koruny české (1792-1860) XIb /tematické členění/, Praha 2013- kapitoly dle vlastního uvážení Doporučená literatura: Jiří BERÁNEK, Absolutismus a konstitucionalismus v Čechách doby Francouzské • revoluce. Praha: Academia, 1989 František KUTNAR, Duchovní tvář obrozenského lidu, Praha 1947 LUDMILA HLAVÁČKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Jan Theobald Held (1770-1851). Život a působení pražského lékaře, rektora Univerzity Karlovy, UK Praha 1972 Vladislav KRUTA, Med. Dr. Jiří Procháska (1749-1820). Život - dílo - doba, Praha 1956 • František KUTNAR, Cesta selského lidu ke svobodě, Praha 1948. Eva MELMUKOVÁ, Patent zvaný toleranční, Praha 1999 Antonín ROBEK, Lidové zdroje národního obrození, Praha 1974 • Antonín ROBEK, Lidové zdroje národního obrození, Praha 1974 Zdeňky STOKLÁSKOVÁ, Cizincem na Moravě. Zákonodárství a praxe pro cizince na Moravě (1750-1867), Brno, Matice moravská 2007 Daniela TINKOVÁ, Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a pozdní osvícenství na Moravě, Argo, Praha 2011 Sborníky a kolektivní práce: Počátky českého národního obrození. Společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. století, Praha 1990 Mezi časy. Kultura a umění v českých zemích kolem r. 1800. Ed. Zdeněk Hojda, Roman Prahl, Praha 2000 Jiří MALÍŘ a kol. Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008 Jaroslav Lorman - Daniela Tinková (eds.): Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého osvícenství, Casablanca, Praha 2008, 415 str. Jaroslav Lorman - Daniela Tinková (eds.): Od barokní piety k interiorizaci víry. Katolické osvícenství v českých zemích. Historie - Otázky - Problémy 2/2009 + časopis Cornova, Revue České společnosti pro výzkum 18. století B. EVROPSKÉ OSVÍCENSTVÍ a 18. STOLETÍ<br> Ulrich IM HOF: Evropa a osvícenství, Praha 2001<br> Jeremy BLACK, Evropa 18. století, Praha 2003<br> Bedřich LOEWENSTEIN, Projekt moderny. O duchu občanské společnosti<br> a civilizace, Praha 1995<br> Ernst CASSIRER : Philosophy of Enlightenment, 1961<br> Keith Michael BAKER, The French Revolution and the Creation of Modern Political Culture, Vol. 1 (The Political culture of the Old Regime), Pergamon Press, Oxford, New York.., 1987<br> Eric HOBSBAWM, The Age of Revolutions, London 1962<br> René REMOND, Náboženství a společnost v Evropě, Praha 2003<br> Roger CHARTIER, Les origines culturelles de la Révolution française, Paris 1990<br> Pierre CHAUNU: La Civilisation des Lumieres, Paris, 1986<br> Peter GAY: The Enlightenment,an Interpretation, 1966 -vybrané kpt.<br> Jurgen HABERMAS : Strukturální přeměna veřejnosti, Praha 2000<br> Francois FURET: Promýšlet Francouzskou revoluci, Praha 1997<br> Bedřich LOEWENSTEIN: Projekt moderny. O duchu občanské společnosti<br> a civilizace, Praha 1995<br> Jean STAROBINSKI, Symboly rozumu. Proměny umění a revoluce, Praha 2003<br> Alexis de TOCQUEVILLE, Starý režim a revoluce, Praha 2003<br> Josef POLIŠENSKÝ, Napoleon a srdce Evropy, Praha 1986<br> Mona OZOUFOVÁ, Revoluční svátky, Brno 2006<br> Interpretace Francouzské revoluce, Jiří Hanuš. Jar. Vlček edd., Brno 2004<br> Michel FOUCAULT, Dohlížet a trestat, Praha 2000<br> Max HORKHEIMER - Theodor W. ADORNO, Dialektik der Aufklaerung - řada vydání, např. Frankfurt a/M 2003 - český překlad<br> HELMUT REINALTER, Aufgeklärter Absolutismus und Revolution. Zur Geschichte des Jakobinertums u. d. frühdemokratischen Bestrebungen in der Habsburgermonarchie, Böhlau, Wien - Köln - Graz 1980. TÝŽ, Der Jakobinismus in Mitteleuropa, Stuttgart - Berlin - Köln, Mainz: Kohlhammer 1981; TÝŽ, Österreich und die Französische Revolution, Österreichische Bundesverlag, Wien 1988; TÝŽ, (ed.), Die Französische Revolution, Mitteleuropa und Italien, nakl. Peter Lang, Frankfurt a/M, Bern, New York, Paris 1992<br> |