PVP Osudy paralelní i mimoběžné vědců v českých zemích ve vírech krátkého 20. století - AHSN00297

• Anglický název: PVP Scholars in the Czech Lands in the Whirls of the Short 20th Century: Parallel and Skew Life Stories
• Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AHSV01157
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Marek Brčák, Ph.D.; PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Marek Brčák, Ph.D. (11.12.2023)

Předmět je primárně určen studentům historie v bakalářském i magisterském cyklu. Cílem povinně volitelné (specializační) přednášky je obohatit znalosti studentů v oblasti dějin české moderní vědy a univerzitní vzdělanosti (20. století). Pozornost přitom bude soustředěna především na biografický výzkum. Posluchačům na vybraných osobnostech české moderní vědy budou ukázány relevantní prameny, metodologické přístupy, otázky a témata, které se reflektují při psaní životopisů českých vědců. Zároveň se seznámí se základní literaturou k uvedené problematice.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Marek Brčák, Ph.D. (11.12.2023)

Zápočet: na základě docházky (povoleny tři absence; v případě většího počtu absencí lze získat atestaci, pokud student navštíví alespoň šest přednášek, a navíc odevzdá recenzi na aktuální monografii vztahující se k tématu, nad recenzí proběhne krátký rozhovor).

Zkouška: na základě seznamu literatury (oboroví studenti NMgr. – předloží nejméně pět titulů, z nich alespoň dvě monografie; oboroví studenti Bc. a neoboroví studenti – předloží nejméně tři tituly, z nich alespoň jeden bude monografie).

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Marek Brčák, Ph.D. (11.12.2023)

Doporučená literatura:

Literatura je uváděna pouze výběrově. V seznamu četby na zkoušku lze tedy uvést i jiné práce od uvedených autorů vztahující se k vymezenému tématu nebo biografie vědců či edice jejich dokumentů. Další literatura bude uváděna v rámci jednotlivých přednášek. Studie jsou k dispozici zejména v následujících periodikách. Dějinám vědy se podrobněji věnuje časopis Dějiny věd a techniky (DVT), vydávaný od roku 1968 (viz https://dvt.hyperlink.cz/in_cas.html). Dějiny Akademie věd a vědeckých institucí reflektuje periodikum Práce z dějin Akademie věd (PDAV), pod tímto názvem vychází od roku 2009, jinak navazuje na předcházející tituly: Archivní zprávy ČSAV, Práce z dějin Československé akademie věd, řada A, Práce z dějin Akademie věd, řada A, Práce z Archivu Akademie věd,řada A (viz https://www.mua.cas.cz/cs/prace-z-dejin-akademie-ved-114). Na dějiny univerzitní vzdělanosti, zejména Univerzity Karlovy, v kontextu středoevropského vysokého školství, je zaměřen odborný časopis Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis (AUC – HUCP), který vychází od roku 1960, dostupný on-line na stránkách Nakladatelství Karolinum (viz https://udauk.cuni.cz/ARCH-30.html).

1)    Edice pramenů

Marie BAHENSKÁ – Hana BARVÍKOVÁ (edd.), Deník profesora Josefa Charváta z roku 1945, Praha 2014.

Marie BAHENSKÁ – Hana BARVÍKOVÁ (edd.), Josef Charvát v dobách naděje a zmaru: deníky z let 1946–1949, Praha 2018.

Hana BARVÍKOVÁ (ed.), Reflexe počátků vědecké instituce. První všední dny ČSAV a jejich ústavů v paměti účastníků, Praha 2003.

Hana BARVÍKOVÁ – Jan JANKO – Boris MOSKOVIČ – Václav PODDANÝ (edd.), Bohumil NĚMEC. Vzpomínky, Praha 2021.

Daniela BRÁDLEROVÁ – Jan HÁLEK (edd.), Jaroslav Bidlo – Milada Paulová: Střet generací? Paměti a vzájemná korespondence zakladatelů české byzantologie a slovanských studií, Praha 2014.

Daniela BRÁDLEROVÁ – Jan HÁLEK (edd.), Drahý pane kancléři...: Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala, tom. I–II, Praha 2011–2012.

Martin FRANC (ed.), Úderná skupina? Výprava českých lékařů a přírodovědců do SSSR v roce 1950 ve světle dopisů Ivana Málka, Praha 2009.

Ladislav KOVÁČ – Zdeněk NEUBAEUR, Listy o biologii. Korespondence 1975–1990 a další texty, Praha 2019.

Josef MACŮREK, Úvahy o mé vědecké činnosti a mých vědeckých pracích, Brno 1998.

Alena MÍŠKOVÁ, (ed.), Josef Pfitzner (1901–1945): prameny k životu a dílu sudetoněmeckého historika a politika = Josef Pfitzner (1901–1945): Quellen zu Leben und Werk des sudetendeutschen Historikers und Politikers, Praha 2011.

Matija MURKO, Paměti, Praha 1949.

Miroslava SEDLOŇOVÁ (ed.), Charvát, Josef: Můj labyrint světa. Vzpomínky, zápisky z deníků. Praha 2005.

Jana UHDEOVÁ (ed.), František WEYR: Paměti I–III, Brno 1999–2004.

2)    Bibliografie

Roman BARON, Marian Szyjkowski (1883–1952), in: Roman Baron – Roman Madecki (edd.), Česká polonistická studia: tradice a současnost: (filologie, historie, politologie, právo) / Praha 2014 s. 458–464.

Roman BARON, Misja życia: praski polonista Marian Szyjkowski (1883–1952) a idea polsko-czeskiego zbliżenia na polu kultury, Praha – Varšava 2019.

Daniela BRÁDLEROVÁ, Milada Paulová a Pražská univerzita: historická slavistika, AUC – HUCP 59/1, 2019, s. 97–147.

Daniela BRÁDLEROVÁ, Milada Paulová – první česká profesorka: Mezi soudobými dějinami a byzantologií, Praha 2023.

Marek ĎURČANSKÝ, K personálnímu zajištění výuky na právnických fakultách v prvních letech ČSR: edice dokumentů k jednání o povolání Jaroslava Kallaba do Prahy v letech 1922–1923, Brno v minulosti a dnes 23, 2010, s. 201–239.

Marek ĎURČANSKÝ, Jaroslav Bidlo jako člen Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění, DVT 53/3, 2020, s. 131–151.

Marek ĎURČANSKÝ, Jaroslav Bidlo a pražská univerzita: k počátkům české historické slavistiky, AUC – HUCP 59/1, 2019, s. 53–95.

Martin FRANC, Ivan Málek a vědní politika 1952–1989, aneb, Jediný opravdový komunista?, Praha 2010.

Martin FRANC, Dějiny Československé akademie věd, tom. I, 1952–1962, Praha 2019.

Martin FRANC a kol., Habitus českých vědců 1918–1968. Příklad dvou generací, Praha 2021.

Tomáš HERMANN, Emanuel Rádl a české dějepisectví: kritika českého dějepisectví ve sporu o smysl českých dějin, Praha 2002.

Jan JANKO, Věda a vědci v zrcadle denních (důvěrných) záznamů Bohumila Němce, Dějiny věd a techniky 47/2, 2014, s. 75–90

František KAVKA – Josef PETRÁŇ (edd.), Dějiny Univerzity Karlovy, tom. III–IV, Praha 1997–1998.

Ivo KRAUS a kol., Věda v českých zemích. Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky, Praha 2019.

Jiří KŘESŤAN, Opožděná reportáž o neopožděném kultu. Vyhnání Ivana Svitáka z Akademie věd v roce 1964, in: Blanka Zilynská – Petr Svobodný (edd.), Česká věda a Pražské jaro (1963-1970), Praha 2001 s. 259–267.

Jiří KŘESŤAN, Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění, Praha 2012.

Thomas KUHN, Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997.

Jiří MARTÍNEK, Radost z poznání nemusí vést k uznání: Julie Moschelesová, in: Pavla Vošahlíková (ed.), Cesty k samostatnosti: portréty žen v éře modernizace, Praha 2010, s. 176–189.

Alena MÍŠKOVÁ – Antonín KOSTLÁN – Martin FRANC (edd.), Bohemia Docta. K historickým kořenům vědy v českých zemí, Praha 2010.

Miroslav NOVOTNÝ (ed.), Velké dějiny zemí Koruny české. Školství a vzdělanost, Praha 2020.

Lucie NOVÁKOVÁ – Tomáš HERMANN – Jakub HLAVÁČEK (edd.), Zdeněk NEUBAUER: Hledání společného světa. Úvahy o filozofii o proměnách vědění, Praha 2017.

Riikka PALONKORPI, Věda s lidskou tváří: činnost československých vědců Františka Šorma a Otty Wichterleho během studené války, Praha 2017.[1]

Josef PETRÁŇ – Lydia PETRÁŇOVÁ, Praha univerzitní, Praha 2018.

Jiří POKORNÝ, Odkaz Josefa Hlávky. Historie České akademie věd a umění, Hlávkových studentských kolejí, Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, jakož i Národohospodářského ústavu, Praha 2005.

Jakub RÁKOSNÍK, Demokracie bez tajných voleb: radikální návrhy Františka Weyra na reformu volebního systému, in: Zbyněk Machát – Ondřej Slačálek – Milan Znoj (edd.), Nezapomenuté historie. Sborník k 70. narozeninám Františka Svátka, Brno 2007 s. 133–144.

Václav SIXTA, Možnosti historické biografie: teorie biografie a historická věda, Praha 2023.

Václav SMRČKA –Vlasta MÁDLOVÁ, Válečný chirurg František Burian a zrození české plastické chirurgie, Praha 2015

Michal ŠIMŮNEK – Václav PETŘÍČEK – Antonín KOSTLÁN, Kauza Karel Domin. Případová studie k politicky motivovaným změnám ve složení akademické obce v letech 1945–1948, AUC – HUCP 59/2, 2019, s. 69–88.

Daniel ŠPELDA, Proměny historiografie vědy, Praha 2009.

Josef TOMEŠ, Benešův prezidentský protikandidát: politický profil profesora Bohumila Němce (1873–1966), Moderní dějiny: časopis pro dějiny 19. a 20. století 24/2, 2016, s. 161–182.

Radomír VLČEK, Josef Macůrek, Praha 2015.

Stanley B. WINTERS, Vědec ve službách národa: Bohumil Němec, in: Jiří Pokorný – Jan Novotný (edd.), Česká akademie věd a umění 1891-1991: sborník příspěvků k 100. výročí zahájení činnosti, Praha 1993, s. 169–183.

Stanley B. WINTERS, Sto let českého encyklopedismu (1860–1959): od F. L. Riegera a Jana Otty k T. G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi, Časopis Matice moravské 121/2, 2002, s. 339–400.

[1] z anglického originálu: Science with human face: the activity of the Czechoslovak scientists František Šorm and Otto Wichterle during the Cold War přeložila Anna Pilátová.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Marek Brčák, Ph.D. (01.03.2024)

Sylabus:

1)    23. 2. – Organizace výuky, úvod do problematiky, pramenná základna, odborná literatura k tématu (PhDr. Marek Brčák, Ph.D. – PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D.)

2)     1. 3. – Právníci ve službách monarchie i republiky: Karel Hermann-Otavský (právník) – František Weyr (právník)

3)    8. 3. – Exkurze Archiv univerzity Karlovy (PhDr. Marek Brčák, Ph.D. – PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D.)

4)    15. 3. – Přírodovědci v politice: Bohumil Němec x Karel Domin (PhDr. Marek Brčák, Ph.D.)

5)    22. 3 – Historici a jejich žáci v osidlech nacionalismu: Jaroslav Bidlo (historik) x Josef Pfitzner (historik) – PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D.

6)    5. 4. –Lékaři v soukolí válek a politiky: Josef Charvát (internista) x František Burian (plastický chirurg) – PhDr. Marek Brčák, Ph.D.

7)    12. 4. – Experimentální a teoretičtí biologové, filozofové, veřejní intelektuálové: Emanuel Rádl (biolog, filozof) x Zdeněk Neubauer (biolog, filozof) – host Mgr. Tomáš Hermann, Ph.D.

8)    19. 4. – V cizím prostředí: Matija Murko (slavista) – Marian Szyjkowski (polonista)

9) 26. 4. – Ženy ve vědě: Julie Moschelesová (geografka) x Ludmila Eckertová (fyzička) – PhDr. Marek Brčák, Ph.D.

10) 3. 5. – Dilema intelektuála v politice: velmož a excentrik: Zdeněk Nejedlý (muzikolog) – Ivan Sviták (filozof) – PhDr. Jiří Křesťan, CSc.

11)  10. 5. – Československá akademie věd: Ivan Málek (biolog) x František Šorm (chemik) – PhDr. Marek Brčák, Ph.D.

12) 17. 5. – Exkurze Albertov (PhDr. Marek Brčák, Ph.D.; Prof. PhDr. Petr Svobodný, CSc.)