Dějiny starověkého Říma - AGL100020

• Anglický název: History of Ancient Rome
• Zajišťuje: Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AHS110005
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Historické vědy

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D. (05.09.2023)

Obsahem kursu je soustavný výklad dějin antického Říma od jeho počátků jako státního a společenského útvaru do vzniku principátu (dalším obdobím se podrobněji věnují kursy Seminář k dějinám starověkého Říma a Dějiny pozdní antiky). Historický vývoj Říma má být představen v dostatečné komplexnosti, tedy z aspektů politicko-mocenských, sociálně ekonomických i kulturních tak, aby se ozřejmily vnitřní i vnější podmínky existence a faktory historického vzestupu i následné transformace ojedinělého světodějného fenoménu, jakým římská říše nesporně byla. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak své dějiny vnímali sami Římané, a jaké jsou možnosti moderního bádání tyto dějiny poznat.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D. (05.09.2023)

Atestace se uděluje na základě zvládnutí testu o 20 otázkách (výkon 20-17 správných odpovědí je hodnocen známkou 1, 16-13 známkou 2, 12-9 známkou 3), se čtyřmi možnostmi odpovědi (A, B, C, D), přičemž vždy právě jedna možnost je správná. 12 otázek se váže k výkladu a obsahu základní studijní literatury (a to především k období v kursu probranému, nicméně principát a pozdní antika zcela vynechány být nemohou), 8 k četbě pramenů v překladech, jak je zadána zde níže v sekci "Literatura".

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D. (05.09.2023)

* Základní studijní literatura:

Burian, J. - Oliva, P., Civilizace starověkého Středomoří, I-II. Praha 2020 (3. vyd.).

Pečírka, J. (ed.), Dějiny pravěku a starověku, I-II. Praha 1989 (3. vyd.).

 

* Další doporučená literatura:

Barrett, A. A. (ed.), Životy císařů. Praha 2012.

Boatwright, M. T. - Gargola, D. J. - Albert, R. J. A., Dějiny římské říše od nejranějších časů po Konstantina Velikého. Praha 2012.

Burian, J., Řím. Světla a stíny antického velkoměsta. Praha 1970.

Burian, J., Římské impérium. Praha 1994.

Canfora, L., Gaius Iulius Caesar. Demokratický diktátor. Praha 2007.

Christ, K., Krize a zánik římské republiky. Praha 2010.

Eck, W., Augustus a jeho doba. Praha 2004.

Hošek, R. - Marek, V., Řím Marka Aurelia. Praha 1991.

Kepartová, J., Římané a Evropa. Antické dědictví v evropské kultuře. Praha 2005.

Lehmann, G.-A. ­- Schmidt-Glintzer, H. (eds.), Dějiny světa. Globální dějiny od počátků do 21. století, 2, 1200 př. Kr. až 600 po Kr. Praha 2012.

Marek, V. - Oliva, P. - Charvát, P., Encyklopedie dějin starověku. Praha 2008.

 

* Četba historických pramenů v českém překladu:

Livius I-V; XXI-XXV.

Polybios I; VI.

Appiános, Občanské války I-V.

Sallustius, Spiknutí Catilinovo; Válka s Iugurthou.

Suetonius, Božský Iulius; Božský Augustus.