Sociologie a filosofie fyziky za prahem 21. století: konec revoluce - AFSV00413

• Anglický název: Sociology and Philosophy of Physics Enters the 21st Century: The End of the Revolution
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023 do 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Kompetence: critical thinking
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (20.09.2023)

Pokud bylo někdy v dávné minulosti poukazováno na to, že sociologie věnovala jen málo své pozornosti studiu vědy, platí dnes sociologie vědy naopak za jeden z nejvýznamnějších sociologických podoborů. Tomu napomohla mj. skutečnost, že tato disciplína nezůstala uzavřena v úzkém prostoru vymezeném jejím primárním výzkumným zájmem, ale dokázala vstoupit do kritického dialogu jak s etablovanými východisky obecné sociologie, tak s filosofií, jejíž výsadní postavení na poli reflexe vědy účinně zpochybnila. V minulých vydáních semináře jsme se věnovali zejména období největšího rozkvětu sociologie vědy a vědeckého poznání, za něž bývají považována 70. a 80. léta 20. století. Zabývali jsme se při tom především reflexí fyziky, která se pro sociologii stala – mj. v návaznosti na filosofii vědy – privilegovaným terénem. Sledování vztahu mezi sociologií a filosofií vědy nás nakonec dovedlo až na přelom tisíciletí, do něhož podstatným způsobem zasahovaly jen pomalu odeznívající „vědecké války“. V novém vydání našeho semináře se budeme věnovat nejen jejich dozvukům, ale především postupnému oslabování kritické role, kterou proti filosofii vědy, profesní ideologii vědy a šířeji také proti převládajícímu veřejnému obrazu vědy sociologie vědeckého poznání dlouho přijímala za svou.

Deskriptory

Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (02.10.2023)

Garant kurzu (pro studenty UK):

Mgr. Jan Maršálek, PhD. (FLÚ AV ČR)

[e-mail]

 

Koncepce, příprava a vedení kurzu:

Doc. Zdeněk Konopásek, PhD. (CTS UK/AV ČR)

Mgr. Jan Maršálek, PhD. (FLÚ AV ČR)

Mgr. Lukáš Hadwiger Zámečník, PhD. (Univerzita Palackého v Olomouci)

 

Místo konání semináře:

Zasedací místnost Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti (214a), Filosofický ústav AV ČR, Jilská 1, Praha 1, 2. patro.

 

Čas konání semináře:

Seminář má čtrnáctidenní periodicitu s počátkem 5. 10. 2023, 14:30 – 17:00 hod. (začátek semináře je načasován tak, aby se studenti FF stihli přemístit do Jilské ul.)

Konzultační hodiny

Konzultace si lze domluvit individuálně na semináři nebo mailem: [e-mail]

 

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (20.09.2023)

Seminář je koncipován jako badatelský, studenti a studentky jsou vítáni.

Metody:

Kritické čtení odborných textů.

Shrnutí textů.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (05.10.2023)

Podmínkou pro udělení zápočtu ze semináře je:

(1) aktivní účast na seminářích (tj. zapojení se do diskusí nad zadanými texty a účast alespoň 80%),

(2) krátké a zcela stručné shrnutí alespoň jednoho z textů, který je podkladem pro debatu na semináři,

(3) napsání krátké práce na jedno ze zadaných či domluvených témat

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (01.10.2023)

Harmonogram

Texty k nastudování postupně doplňujeme/upřesňujeme dle potřeby semináře.

 

 

5. 10. Úvod

 

Zasedací místnost Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti (214a)

14:30 – cca 17 hod.

 

Představení semináře, představení projektu „Vědecká gramotnost pro odolnou společnost 21. století“, shrnutí hlavních výsledků dřívějších vydání semináře (2022-2023).

 

V uvedení do semináře bude využit následující text: Harry Collins & Robert Evans, “The Third Wave of Science Studies: Studies of Expertise and Experience”, Social Studies of Science 32(2), 235-296.

 

 

19. 10. Latourův obrat?

 

Bruno Latour, “Why Has Critique Run out of Steam? From Matters of Fact to Matters of Concern.” Critical Inquiry 30, 2004, 225-248.

 

 

2. 11. Fenomén Robert Oppenheimer

 

Film “Oppenheimer” (2023)

 

Thorpe, Charles, and Steven Shapin. "Who Was J. Robert Oppenheimer? Charisma and Complex Organization." Social Studies of Science 30, no. 4 (2000): 545-90. 

 

Thorpe, Charles. "Disciplining Experts: Scientific Authority and Liberal Democracy in the Oppenheimer Case." Social Studies of Science 32, no. 4 (2002): 525-62.

 

 

16. 11. Vědecká komunikace

 

Kaiser, David, Kenji Ito, and Karl Hall. "Spreading the Tools of Theory: Feynman Diagrams in the USA, Japan, and the Soviet Union." Social Studies of Science 34, no. 6 (2004): 879-922.

 

30. 11. Workshop

 

Workshop “Philosophy of Science and Science and Technology Studies through the Lens of Technology” (30. 11. – 2. 12., FLÚ AV ČR – École Normale Supérieure, Paris - CEFRES)

 

 

14. 12. Věda a sociální řád

 

Sims, Benjamin. "Safe Science: Material and Social Order in Laboratory Work." Social Studies of Science 35, no. 3 (2005): 333-66. 

 

 

21. 12. Jedna věda?

 

Heidler, Richard. “Epistemic Cultures in Conflict: The Case of Astronomy and High Energy Physics.” Minerva 55, no. 3 (2017): 249–77.

 

 

 

Vstupní požadavky

Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (20.09.2023)

Účast na semináři sice nevyžaduje pokročilé znalosti ve fyzice, intelektuálně přínosný však bude jen pro ty jeho frekventanty, kteří budou ochotni před každým setkáním důkladně prostudovat zadanou literaturu a zapojit se v průběhu semináře do společných debat o podmínkách, postupech a procesech fyzikálního bádání 20. století. Absolvování minulých vydání našeho semináře není pro účast v letošním roce podmínkou.