|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Petra Šebešová, Ph.D. (08.09.2023)
Samotná praxe probíhá částečně v tandemově s dalším studentem, částečně individuálně, student konzultuje průběh praxe a přípravy s vyučujícím a fakultním učitelem. Počet hodin přímé pedagogické činnosti je 36 vyučovacích hodin. Vyučující provede aspoň dvě hospitace s videozáznamem a rozborem. Student si v průběhu praxe stanovuje cíle k vlastnímu zlepšení a průběžně tyto cíle vyhodnocuje a upravuje. V průběhu souvislé pedagogické praxe studenti navazují na poznatky, které získali v předcházejících typech praxí a v kurzech oborových didaktik, a tyto poznatky se učí aplikovat při vlastní výuce pod dohledem fakultního učitele. Spolupráce studenta s fakultním učitelem je nastavena tak, že student nejprve učiteli pomáhá s přípravami a dílčími aktivitami a teprve postupně nabývá samostatnosti. Souvislá praxe má tyto klíčové složky: 1) náslechy ve třídách, v nichž studenti budou posléze budou učit; 2) příprava na vlastní vyučování – vypracování plánů hodin a jejich rozbor s fakultním učitelem; 3) tandemová i samostatná výuka pod dohledem fakultního učitele; 4) rozbor odučených hodin s fakultním učitelem/vyučujícím; 5) reflexe v deníku z praxe; 6) účast na běhu školy (dozory, pedagogické porady, rodičovské schůzky atp.). Cílem je rozvinout klíčové učitelské kompetence v oblasti plánování, realizace a reflexe výuky. Vybrané materiály, které student v průběhu praxe zpracovává, se stávají součástí učitelského portfolia. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Eva Mokrejšová (19.03.2021)
PETTY, Geoff. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd., přel. J. Foltýn. Praha: Portál, 2013. Doporučená literatura: BROOKFIELD, Stephen. Becoming a Critically-reflective Teacher. 2. vydání. San Francisco: Jossey Bass, 2017. PASCH, Marvin a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. 2. vydání. Praha: Portál, 2005 KYRIACOU, Chris. Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování. Vyd. 3. Překlad Dominik Dvořák, Milan Koldinský. Praha: Portál, 2008. Pedagogická praxe (Portál). NEHYBA, Jan. Reflexe v procesu učení: desetkrát stejně a přece jinak--. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. REITMAYEROVÁ, Eva a Věra BROUMOVÁ. Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. Další tituly budou doporučovány na základě individuálních potřeb studentů. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Petra Šebešová, Ph.D. (08.09.2023)
Aktivní účast na seminářích, konzultace, podklady do portfolia (3 vybrané a okomentované přípravy/videozáznamy hodin, písemná reflexe celé praxe včetně stanovených a vyhodnocených cílů k vlastnímu zlepšení, písemné vyhodnocení zpětné vazby od studentů) |