PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Antické teorie poznání II - AFS100738
Anglický název: Ancient theories of knowledge II
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Robert Roreitner
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Robert Roreitner (08.02.2020)
Cílem přednášky a semináře bude uvést posluchače do širokého spektra antických teorií poznání, počínaje prvními známými epistemologickými úvahami presokratických myslitelů a konče pozdně antickými (novoplatónskými) odpověďmi na skepticismus. V centru naší pozornosti tak budou otázky typu „Jaké druhy poznání existují?“; „V čem se liší skutečné vědění od pouhého mínění?“; „O čem (pokud vůbec o něčem) lze mít vědění?“; „Jak (pokud vůbec nějak) lze vědění dosáhnout?“ Apod. Uvidíme, že napříč více než tisíciletím existence antické filosofie byla rozpracována většina základních přístupů k těmto otázkám, které dále rozvíjí pozdější tradice až dodnes. Vzhledem k tomu, že otázka po povaze skutečného vědění (moudrosti) je v antice od počátku úzce spjata s existencí filosofie jako takové, bude tato přednáška (spolu se seminářem) také určitou formou úvodu do antické filosofie.

Přednáška i seminář v letním semestru jsou otevřeny i studentům, kteří nenavštěvovali přednášky ani seminář v zimním semestru. Předmětem našeho zájmu bude zejména Aristotelova teorii poznání a různé podoby antické skepse. Podíváme se ale také na další hellénistické školy, zejm. epikurejskou a stoickou epistemologii. Podnikneme také exkurz k antické astronomii a lékařství. A na závěr se dostaneme také k některým novoplatonským odpovědím na skepticismus.


Témata přednášek v LS

Úvod do Aristotelova díla a do jeho epistemologie
Aristotelovy „Analytiky“: vědění jako dokazovací schopnost
Nutnost nedemonstrativního „vědění“
Obecnost jako předpoklad vědění
Rozdíl mezi věděním a pravdivým míněním
Význam smyslového vnímání
Aristotelova teorie smyslového vnímání jako spolehlivého zdroje poznání
Aristotelův projekt hledání moudrosti, neboli „Metafysika“
Negativní závěry Metafysiky
Vědění o přírodních jsoucnech
Exkurz k antické atronomii
Positivní závěry Metafysiky
(Pre-)historie skepticismu
Epikurejská teorie poznání
Stoická teorie poznání
Exkurz k antickému lékařství
Počátky akademická skepse
Pozdní akademická skepse: probabilismus
Plótínova odpověď na skepticismus
Augustinova odpověď na skepticismus


V semináři se budeme zabývat zejména vybranými texty z Aristotelových Druhých Analytik, Metafysiky a Fysiky, a vybranými pasážemi ze Sextových Základů pyrrhónské skepse.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Robert Roreitner (08.02.2020)

Kromě pravidelné účasti a přípravy na semináře bude podmínkou udělení zápočtu představení a výklad jedné z probíraných pasáží na semináři a vypracování písemné práce. Přitom platí, že (a) ten, kdo nevystupoval na semináři v minulém semestru, by měl určitě představit některou z pasáží v tomto semestru; (b) studenti, kteří vystupovali v obou semestrech, píší kratší práci v rozsahu ca 7 stran; (c) studenti, kteří vystupovali jen v jednom semestru, píší delší práci v rozsahu ca 14 stran.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Robert Roreitner (31.01.2020)

Primární literatura

 

Aristotelés, Fyzika, přel. A. Kříž

Aristotelés, Metafyzika, přel. A. Kříž

Aristotelés, První analytiky, přel. A. Kříž, Praha 1961.

Aristotle, Prior Analytics, trans. R. Smith, Indianapolis - Cambridge 1989.

Aristotelés, Druhé analytiky, přel. A Kříž, Praha 1962.

Aristotle, Posterior Analytics (Second Edition), trans. J. Barnes, Oxford 1993. 

Sextos Empeirikos, Základy pyrrhonskej skepse, přel. J. Špaňár, Bratislava 1984.

Sextus Empiricus, Outlines of Scepticism, trans. J. Annas, J. Barnes, Cambridge 2000.

Sextus Empiricus, Outlines of Scepticism, trans. R. G. Bury, Cambridge (Mass.) 1933.

 

 

Sekundární literatura

 

Bronstein, D., Aristotle on Knowledge and Learning: The Posterior Analytics, Oxford 2016.

Bronstein, D. - Charles, D. - Lennox, J. - Salmieri, G., "Episteme, demonstration, and explanation: A fresh look at Aristotle´s Posterior Analytics", Metascience 23 (2014), pp. 1-35.

Menn, S., “The strategy of progressive definition and the argument of A.1-2”, in: The aim and the argument of Aristotle’s Metaphysics (přístupné on-line: https://www.philosophie.hu-berlin.de/de/lehrbereiche/antike/mitarbeiter/menn/contents)

M. Leunissen (ed.), Aristotle’s Physics: A Critical Guide, Cambridge 2015.

K. Algra, J. Barnes, J. Mansfeld, M. Schofield (eds.), The Cambridge History of Hellenistic Philosophy, Cambridge 1999.

J. Annas, J. Barnes, The Modes of Scepticism, Cambridge 1985.

J. Barnes, The Toils of Scepticism, Cambridge 1990.

R. Bett, The Cambridge Companion to Ancient Scepticism, Cambridge 2010.

M. Burnyeat, M. Frede (eds.), The Original Sceptics, Cambridge (Mass.) 1997.

J. Hankinson, The Sceptics. The Arguments of the Philosophers, London – New York 1995.

B. Morison, „Sextus Empiricus“, Stanford Encyclopedia of Philosophy (https://plato.stanford.edu/entries/sextus-empiricus/)

B. Morison, „The Logical Structure of the Sceptic´s Opposition“, Oxford Studies in Ancient Philosophy 40 (2011), 265-285.

W. Schwab, „Skepticism, Belief, and the Criterion of Truth“, Apeiron 46.3 (2013), 327-344.

G. Striker, Essays on Hellenistic Epistemology, Cambridge 1996.

K. Vogt, „Ancient Skepticism“, Stanford Encyclopedia of Philosophy (https://plato.stanford.edu/entries/skepticism-ancient/)

K. Vogt, „Appearances and Assent: Sceptical Belief Reconsidered“, The Classical Quarterly 62.2 (2012), 648-663

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK