PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Lexicologie II - AFR511004
Anglický název: Lexicology II
Zajišťuje: Ústav románských studií (21-URS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Z [HT]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: francouzština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D.
Vyučující: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D.
Prerekvizity : AFR600006
Anotace - francouzština
Poslední úprava: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D. (18.05.2023)
Předmět volně navazuje na Lexikologii I a dále rozvíjí pojmy z francouzské slovotvorby a věnuje se i otázkám lexikální sémantiky. Pozornost bude také věnována aktuálním tendencím v jazyce (neologie, argot, CMO). <br>
Témata přednášek: <br>
1) Kompozita, frazeologické jednotky, slovní spojení, konverze <br>
2) Abreviace, typy zkratek (grafická zkratky, iniciálové zkratky, akronyma, tronkace)<br>
3) Lexikografie a slovníky<br>
4) Sémantická struktura francouzské slovní zásoby, význam slova (obecně) <br>
5) Homonyma a jejich výskyt ve francouzské slovní zásobě<br>
6) Otázka synonymie a antonymie, polysémie, vlastní a přenesený význam slova <br>
7) Lexikální zvláštnosti ve frankofonním světě - pojem frankofonie z hlediska lexikologie <br>
8) Québecká francouzština (stručný vývoj lexika v Québeku, aktuální tendence, otázka anglicismů, kalky) <br>
9) Jazykové vrstvy a lexikální projev<br>
10) Argot, verlan <br>
11) Neologie, vymezení neologismů, klasifikace <br>
12) Zdroje neologismů, výzkumy v oblasti neologie (Logoscope, Néoveille, EmpNéo) <br>
13) Terminologická neologie a institucionální péče o francouzský jazyk <br>
Literatura - francouzština
Poslední úprava: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D. (29.01.2021)

Barlézizian, Aram (2009). Précis de lexicologie du français moderne. Erevan : Université Brussov. 

Calvet, Louis-Jean (2011). Il était une fois 7000 langues. Paris : Fayard. 

ChaurandJ.acques (1977). Introduction à l´histoire du vocabulaire français. Paris : Bordas. 

Corbin, Danielle (1987). Morphologie   dérivationnelle   et   structuration   du   lexique. Tübingen : Niemeyer. 

De Saussure, Ferdinand (1972). Cours de linguistique générale. Paris : Payot. 

Dubois, Jean et al. (1999). Dictionnaire de linguistique et des sciences du langage. Paris : Larousse. 

Ducháček, Otto (1969). A. J. Greimas. La sémantique structurale. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, pp. 23-40. 

GreimasAlgirdas Julien (1966). La sémantique structurale. Recherche de méthode. Larousse (Collection Langue et Langage).  

Lehmann, Alise ; Martin-Berthet, Françoise (2014). Lexicologie. Sémantique, morphologie, lexicographie. Paris : Armand Colin. 

Martinet, André (1967). Éléments de linguistique générale. Paris : Colin. 

Martinet, André (1979). Grammaire fonctionnelle du français. Paris : Didier. 

Matoré, Georges (1968). Histoire des dictionnaires français. Paris : Larousse. 

Mitterand, Henri (1996). Les mots français. Paris : Presses Universitaires de France. 

Niklas-Salminen, Aïno (2010). La lexicologieParis : Armand Colin. 

Mounin, Georges (1995). Dictionnaire de la linguistique. Paris : PUF. 

Picoche, Jacqueline (1976). Précis de lexicologie française. Paris : Nathan. 

Polguère, Alain (2001). Notions de base en lexicologieMontréal : Observatoire de Linguistique Sens-Texte (OLST). 

Polická, Alena (2014). Initiation à la lexicologie française. Brno : Masarykova univerzita. 

Roché, Michel. (2011). Pression lexicale et contraintes phonologiques dans la dérivation en -aie du français. Linguistica, Ljubljana University PressFaculty of Arts, pp.522. 

Tournier, Nicole ; Tournier, Jean (2009). Dictionnaire de lexicologie française. Paris : Ellipses. 

ŠtichauerJaroslav (2014). Études sur la formation des mots en français préclassique et classiquePraha : Karolinum. 

Walter, Henriette (1988). Le français dans tous les sens. Paris. 

Požadavky ke zkoušce - francouzština
Poslední úprava: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D. (15.02.2023)

Předmět je zakončen písemnou atestací formou zápočtu a hodnocením prezentace na vybrané lexikální téma, které je předem schváleno vyučující.

 

Okruhy tematiky (Lexikologie I a II):

1. La formation de mots (en général)

2. La dérivation, la composition, la conversion

3. Les structures sémantiques : antonymie, synonymie, homonymie, polysémie, monosémie, hyponymie, hypéronymie

4. La néologie et le néologisme, la néologie terminologique 

5. Les sources de néologismes

6. Les emprunts, les calques, la pureté de la langue, les faux amis

7. Les abréviations (acronyme, troncation, sigle, abréviation graphique), mots-valises

8. Les registres de langue, l´argot

9. La lexicographie, les types de dictionnaires

10. L´évolution du lexique français, doublets étymologiques

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK