|
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D. (23.09.2023)
Seminář, ZS/LS, ST 12:30-14:00 Náplní semináře budou diskuse nad texty, které v posledních patnácti letech (až na výjimky) představily možné nové přístupy k problematice avantgardy ve středovýchodní Evropě, konkrétně se zaměřily na mapování institucionálního pozadí avantgardních hnutí. Zkoumané instituce zahrnují například muzea a galerie, které od začátku 20. století hledaly svůj postoj a přístup k nejnovějšímu umění a balancovaly mezi ideologickou objednávkou svých zřizovatelů a prezentací avantgardního programu určitých průbojných skupin umělců*kyň a kulturních hybatelů*ek. Vůbec největší pozornost však vybrané studie věnují reformě uměleckého vzdělávání a přístupu k výtvarné výchově různých věkových skupin i společenských tříd. Výzkumy posledních let ukazují, že pro formulování a šíření avantgardních idejí mělo reformní úsilí uměleckých, uměleckoprůmyslových a soukromých škol i komunitních dílen naprosto zásadní význam. Texty, které budeme v rámci semináře číst a diskutovat, zohledňují specifickou situaci výtvarné výuky ve středovýchodní Evropě, kterou utvářela jednak tradice vzdělávání, která například na území Rakousko-Uherska a později jeho nástupnických států spočívala v důrazu na kreslení a geometrii. Místní tradice, které v různých částech středovýchodní Evropy ovlivňovaly různé politické agendy tamních impérií, se před i po vzniku nových národních států prolínaly s reformními impulsy lokálních i zahraničních pedagogických, psychologických a sociologických škol. Jak v oblasti volné tvorby, tak užitého umění měly tyto institucionální rámce zásadní význam pro proměny uměleckého výrazu avantgard, přesahovaly však i do neuměleckých sfér a přibližovaly výtvarnou problematiku institucionalizaci, organizaci a systematizaci světa práce a šíření či naopak podvracení principů industriálního kapitalismu. Podmínky absolvování: Účast alespoň 75% (případné absence předem nahlašovat); aktivní prezentace dvou textů a moderování diskuse o nich; příprava na každý seminář v podobě přečtení daných textů a zapojení do diskusí o nich; na závěr odevzdání krátké seminární práce (5 – 10 normostran, poznámkový aparát, seznam literatury, obrazová příloha), zhodnocující jeden vybraný text v širším kontextu. V úvodní hodině semináře si každý účastník semináře vybere jeden text. Jeho úkolem pak bude jej nastudovat, před daným seminářem jej nasdílet svým kolegům a požádat je o jeho přečtení a promyšlení dvou až tří zadaných otázek. V rámci samotného semináře pak bude student vybraný text nejen prezentovat, ale také řídit diskusi o něm. |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D. (23.09.2023)
Matthew Rampley – Markian Prokopovych – Nóra Veszprémi, The Museum Age in Austria-Hungary: Art and Empire in the Long Nineteentht Century. University Park, PA 2020. Roman Olkowski, Idem, The Society for the Encouragement of Fine Arts. Warsaw 2020. Roman Musil (ed.), Moderní galerie tenkrát. Praha 1992. Milena Bartlová – Jindřich Vybíral (eds.), Budování státu. Praha 2015. Agnes Husslein-Arco – Alexandr Klee (eds.), Kubismus – Konstruktivismus – Formkunst. München – London – New York 2016. Simona Bérešová – Klára Prešnajderová – Sonia de Puineuf, Škola jako laboratorium moderného života. K reforme uměleckého školstva v strednej Európe (1900–1945). Bratislava 2020. Klára Prešnajderová – Simona Bérešová – Sonia de Puineuf (eds.), Škola uměleckých remesiel Bratislava 1928–1939. Bratislava 2021. Lada Hubatová-Vacková, Tiché revoluce uvnitř ornamentu. Praha 2011. Markéta Svobodová, Bauhaus a Československo 1919 – 1938: studenti, koncepty, kontakty. Praha 2016. Alexandra Chiriac, Performing Modernism. A Jewish Avant-Garde in Bucharest. Berlin and Boston 2022. Bob Dent, Painting the Town Red: Politics and the Arts During the 1919 Hungarian Soviet Republic. London 2018. Paulina Kurc-Maj (ed.), The International Collection of Modern Art of the a.r. group. Łódź 2019. Katalin Bakos (ed.), Košická moderna: Umenie Košíc v dvadsiatych rokoch 20. storočia. Košice 2013. |