Teorie a analýza dramatu - ADIV910
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Pšenička, Ph.D. (12.02.2019)
Výsledky učení dané vzdělávací složky Seznámit posluchače se soudobou teorií dramatu a jejím historickým i moderním vývojem v souvislosti s proměnami podoby dramatických textů. Stručným historickým exkurzem seznámit posluchače s Aristotelovou Poetikou a jejím vlivem na teorii dramatu v období osvícenství, na měšťanské drama a klasickou teorii i praxi (Lessing, Goethe, Schiller). Seznámit posluchače podrobně s teorií a praktickou analýzou jednotlivých kategorií a složek dramatické formy (dle teorie G. Freytaga, M. Pfistera, M. Lukeše, E. Fischer-Lichte, F. Schössler) jako hlavní a vedlejší text, dramatická postava, jednání a děj, dramatická řeč, čas a prostor. Seznámit posluchače s teorií a analýzou uzavřené a otevřené formy dramatu. Seznámit posluchače s proměnami a krizí dramatické formy na přelomu 19. a 20. století (viz P. Szondi), s průnikem lyrických a epických tendencí, subjektivizace či zcizení do moderního dramatu: analýza konkrétních příkladů od statického, symbolistického, přes psychoanalytické, expresionistické, pirandellovské metadrama, po epické drama. Seznámit posluchače s postdramatickou teorií (H.-T. Lehmann, G. Poschmann) a s analýzou různých podob postdramatických textů pro divadlo (E. Jelinek, P. Handke, H. Müller). Forma studia Čtení teoretických a dramatických textů, řízená diskuse o nich, kratší písemné analýzy ukázek dramatických textů se zaměřením na různé formální kategorie dramatu, dialog nad studentskými texty a interaktivní prohlubování analýzy textů při semináři. Předpoklady a další požadavky Základní znalost české a světové dramatické literatury. Schopnost analýzy a reflexe. Obsah kurzu Jednosemestrální kurz teorie a analýzy dramatu: Teorie dramatu mapující historické, moderní i postdramatické proměny teoretické poetiky dramatu i dramatické formy samotné. Teoretická část přinese definici a charakteristiku jednotlivých kategorií a atributů dramatické formy v její uzavřené i otevřené podobě (hlavní a vedlejší text, dramatická postava, jednání a děj, dramatická řeč, čas a prostor), v praktické části kurzu se budou studenti učit aplikovat analýzu dramatických kategorií při rozboru konkrétních dramatických textů různých období a žánrů. Kurz přiblíží také krizi dramatické formy na přelomu 19. a 20. a ve 20. století a její teoretickou reflexi a V praktické části budou studenti procvičovat analýzu konkrétních textů z přelomu 19. a 20., první a druhé poloviny 20. století. Studenti se seznámí také s postdramatickou teorií a s konkrétními případy postdramatických textů pro divadlo. Stručný historický exkurz: Aristotelova Poetika a její vliv na měšťanské drama (Lessing, Schiller), na poetiku dramatu Sturm und Drang (Goethe, Schiller, Lenz), teorii a praxi Goethova klasicismu. Analýza ukázek měšťanského (Lessing, Schiller, Lenz) a klasického dramatu (Goethe). Teorie a praktická analýza jednotlivých kategorií a složek dramatické formy podle M. Pfistera, M. Lukeše, G. Freytaga, E. Fischer-Lichte, F. Schössler, Z. Hořínka. Uzavřená a otevřená forma dramatu. Krize dramatické formy na přelomu 19. a 20. století (viz P. Szondi, Z. Hořínek), průnik lyrických a epických tendencí do dramatické formy, subjektivizace, zcizení, metadrama (Maeterlinck, Ibsen, Strindberg, Čechov, Pirandello, Brecht). Postdramatická teorie (H.-T. Lehmann, G. Poschmann, M. Meister) spojená s analýzou ukázek postdramatických textů pro divadlo odlišné poetiky, tematiky i kritického zaměření (E. Jelinek, P. Handke, H. Müller, W. Schwab). Doporučená nebo povinná literatura Literatura: Fischer-Lichte, Erika. Dejiny drámy, Bratislava: Divadelný ústav, 2003 Freytag, Gustav. Technika dramatu. Hořínek, Zdeněk. Absurdní drama,Dostupné z: http://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=1422 Hořínek, Zdeněk. Cesty moderního dramatu, Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995. Hořínek, Zdeněk. Drama, divadlo, divák, Brno: JAMU, 2012. Hořínek, Zdeněk.Brechtovské paradoxy,Divadelní revue, roč. 20, č. 3, 2009, s. 22-26. Hořínek, Zdeněk.Tragédie, Divadelní revue, roč. 12, č. 2, (2001, s. 73-77. Hořínek, Zdeněk.Komedie, Divadelní revue, roč. 12, č. 4, 2001, s. 80-81. Lehmann, Hans-Thies. Postdramatické divadlo, Bratislava: Divadelný ústav, 2007. Lukeš, Milan. Umění dramatu, Praha: Melantrich, 1987. Szondi, Peter. Teória modernej drámy, Bratislava: Tatran, 1969. Vybrané hry od: Lessinga, Schillera, Goetha, Lenze, Maeterlincka, Ibsena, Strindberga, Čechova, Brechta, Handkeho, Schwaba, Jelinek, Müllera, Nepovinná literatura: Englhart, Andreas. Das Theater der Gegenwart, München: Verlag C. H. Beck, 2013. Bayerdörfer, Hns-Peter (ed.). Vom Drama zum Theatertext? Tübingen: Max Niemeyer Verlag, Theatron, 2007 Grimm, Reinhold (d.). Deutsche Dramentheorien I. Beiträge zu einer historischen Poetik des Dramas in Deutschland, Wiesbaden: Akademische Verlagsgesellschaft Athenaion, 1980. Kesting, Marianne. Panorama des zeitgenössischen Theaters. 50 literarische Portäts, München: Piper Verlag, 1969. Pelka, Artur; Tigges, Stefan (eds.). Das Drama nach dem Drama. Verwandlungen dramatischer Formen in Deutschland seitn 1945, Bielefeld: transcript Verlag, 2011. Pfister, Manfred. Das Drama Poschmann, Gerda. Der nicht mehr dramatische Theatertext, Tübingen: Max Niemeyer Verlag, Theatron, 1997. Schössler, Franziska. Einführung in die Dramenanalyse, Stuttgart-Weimar: Verlag J. B. Metzler, 2012. Arnold, Heinz Ludwig (ed.). Theater fürs 21. Jahrhundert, Text + Kritik. Zeitschrift für Literatur. Sonderband, XI/04, münchen: edition text + kritik, 2004. Hodnoticí metody a kritéria Kredity jsou uděleny na základě: aktivity na seminářích, vypracování kratších písemných analýz dramatických i teoretických textů, prezentace těchto analýz při semináři a diskuse nad nimi i nad teoretickou literaturou, která byla při rozboru východiskem, obecná diskuse o proměnách poetiky dramatu a nástrojích její analýzy a reflexe. Během semestru se vyžaduje samostatná četba teoretické i dramatické literatury a aktivní účast při diskusích na seminářích a alespoň osmdesátiprocentní prezence na seminářích. Hodnocení - na základě písemné a ústní aktivity v průběhu semestru. Celkové hodnocení se skládá ze 40 % z hodnocení aktivity na seminářích, 35 % z hodnocení písemných prací a 25 % z jejich ústní prezentace a diskuse nad nimi. Podmínky úspěšného ukončení předmětu: aktivní účast na seminářích, zpracování a prezentace písemných analýz. |