Antická historiografie - ADA100009

• Anglický název: Ancient Historiography
• Zajišťuje: Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: PhDr. Jan Souček, CSc.; Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D. (04.02.2021)

Dobrá znalost zdrojů našich informací o historických společnostech je nutnou součástí oborové vzdělanosti v historických studijních oborech. Předmět „Antická historiografie“ proto (v návaznosti na základní poučení o řeckém římském dějepisectví v seminářích k základním kursům o antických dějinách) poskytuje studentům dostatečně hluboký přehled o vzniku a společenských (objektivních i subjektivních) podmínkách vývoje antického dějepisectví. Pozornost je věnována metodám a formám tohoto odborně beletristického žánru, jejich dobové podmíněnosti a zásadám hledání „historické pravdy“ u hlavních řeckých a římských historiků. Vyloženo bude i pojetí času a prostoru v historických perspektivách a vysvětleny i některé metodicko-didaktické znaky antické historiografie (např. moralizace, tendence k biografii, omezení na politicko-vojenské aspekty dějin apod.). V závěru kursu je věnována pozornost novému ideovému konceptu dějin křesťanských (církevních) historiků pozdní antiky.

V době povinné online výuky se kurs koná pravidelně, v čase daném rozvrhem, na platformě Zoom. Pozvánku do příslušné "Zoom místnosti" dostanou zapsaní studenti mailem.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Jan Souček, CSc. (23.06.2016)

Základní studijní literatura:

J. Dobiáš, Dějepisectví starověké. Praha 1948.

L. Canfora, Dějiny řecké literatury. Praha 2002.

J. Nováková – J. Pečírka (red.), Antika v dokumentech: I (Řecko), II (Řím). Praha 1959-1961.

Překlady jednotlivých děl antických dějepisců do češtiny.

Další doporučená literatura:

R. Günther, Einführung in das Studium der Alten Geschichte. Paderborn 2001.

J. Marincola (ed.), A Companion to Greek and Roman Historiography. Oxford 2007.

O. Lendle, Einführung in die griechische Geschichtsschreibung von Hekataios bis Zosimos. Darmstadt 1992.

U. Eigler – U. Walter (Hrsg.), Formen römischer Geschichtsschreibung von dem Anfängen bis Livius. Gattungen – Autoren – Kontexte. Darmstadt 2003.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D. (04.02.2021)

Atestace se uděluje na základě písemného testu s otevřenými otázkami. Otázky k řecké a římské historiografii se hodnotí zvlášť, výsledná známka je průměrem těchto dvou hodnocení.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Jan Souček, CSc. (23.06.2016)

Tématické okruhy:
- počátky dějepisectví (u Židů a Řeků),
- řečtí logografové a Hérodotos,
-Thúkýdidés a pragmatické dějiny, Xenofón
- helénistické dějepisectví, rétorika a drama,
- Polybios,
- římská annalistika,
- Sallustius,
- Livius,
- Tacitus a římská biografie,
- dějepisectví pozdní antiky.