Řím jako text. Topopoetika věčného města II - ABO700316

• Anglický název: Rome as a Text. The Eternal City's Topopoetics II
• Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět lze zapsat opakovaně; předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Literatura

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: KCLVOJVO (04.10.2020)

Pravidelná účast v přednáškách. Podmínkou zápočtu (atestu) je plnohodnotná aktivita v přednášce, průběžné plnění dílčích úkolů, a to buď přímou formou v průběhu výuky, nebo různorodými, dle situace modifikovanými alternativními distančními způsoby.

Kódy předmětu pro připojení v "teams":

sqf1mye

 

 

https://teams.microsoft.com/l/team/19%3a2c4fdc17d7b44f71ae348789119be457%40thread.tacv2/conversations?groupId=b29d57f0-3c0e-4b30-af0f-b7101032b27f&tenantId=71cbe59b-f59f-49d8-bed9-6de6b6468917

 

Literatura

Poslední úprava: KCLVOJVO (27.01.2020)

 Primární literatura:

GOETHE, Johann Wolfgang von: Italská cesta (1813/1817). Přel. Věra Macháčková–Riegrová. Odeon, Praha 1982.

GOETHE, Johann Wolfgang von: Římské elegie (1795). Přel. Otokar Fischer. Symposion, Praha 1921.

STENDHAL: Život Henry Brularda.Egoistické vzpomínky(1835-1836). Přel. Břetislav Štorm. SNKLU, Praha 1949.

GOGOL, Nikolaj Vasiljevič: „Řím“ (1841-1842). In: týž, Nos a jiné povídky. Nakl. Stanislav Minařík, Praha 1931.

CHATEAUBRIAND,François-René de: Paměti ze záhrobí (1849/1850). Přel. Aleš Pohorský. Academia, Praha 2011.

BURCKHARDT, Jacob: Briefe Vollständigeund kritischeAusgabe. III. Band. Ed. Max Burckhardt. Benno Schwabe & Co, Basel, Stuttgart 1955.

FREUD,Sigmund: Aus den Anfängen der Psychoanalyse, 1887–1902. Briefe an Wilhelm Fließ, Fischer Verlag, Frankfurt am Main 1962.

FREUD, Sigmund: „Poznámka o >zázračném zápisníku<“, in: týž: Vybrané spisy III. Práce k sexuální teorii a k učení o neurosách, Avicenum zdravotnické nakladatelství, Praha 1971, s. 293–296.

SIMMEL, Georg: „Rom. Eine ästhetische Analyse“ [1898]. In: Georg Simmel: Gesamtausgabe, Band 5, Aufsätze und Abhandlungen 1894–1900. Suhrkamp Verlag, Frankfurt am

Main 1992, s. 301-310. Angl. „Rome“. Theory, Culture & Society 24, Nr. 7-8, 2008, s. 30–37.

IVANOV, Vjačeslav: „Římské sonety“. In: U řek babylonských. Antologie ruské emigrační poezie. Ed. Martin C. Putna. Torst, Praha 1996.

BACHMANN, Ingeborg: Ein Tag wird kommen. Gespräche in Rom, ein Porträt von Gerda Haller. Verlag Jung und Jung,Salzburg – Wien 2004.

BACHMANN, Ingeborg: Gedichte, Erzählungen, Hörspiel, Essays. Piper Verlag, München 1978.

KASCHNITZ, Marie Louise: Gesammelte Werke, Band 5, Die Gedichte. Insel/Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main 1985.

KASCHNITZ, Marie Louise: Gesammelte Werke, Band 7, Die essayistische Prosa. Insel/Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main 1989.

SOUČKOVÁ, Milada: Sešity Josefíny Rykrové, 2., rozšířené vydání, Prostor Praha 1993.

SOUČKOVÁ, Milada: Případ poezie. Básnické sbírky 1942–1971. Dílo Milady Součkové. Svazek X, Prostor, Praha 1999.

 

Sekundární literatura (základní)

BRAGUE, Rémi: Evropa, římská cesta, Univerzita Karlova, Praha 1994.

CZAPLA, Ralf Georg – FATTORI, Anna (eds.): Die verewigte Stadt. Rom in der deutschsprachigen Literatur nach 1945. Peter Lang Verlag: Bern – Berlin – Frankfurt/Main – New York 2008.

EDWARDS, Catharine: Writing Rome: Textual Approaches to the City. Cambridge University Press 1996.

LACHMANN, Renate: Memoria fantastika. Herrmann & synové, Praha 2002.

LACHMANN, Renate: Gedächtnis und Literatur. Intertextualität in der Moderne. Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main 1990.

LARMOUR, David H J, SPENCER, Diana: The Sites of Rome: Time, Space, Memory, Oxford Univ. Press 2007.
KYTZLER, Bernhard (ed.): Rom als Idee. Wissenschaftliche Buchgesellschaft: Darmstadt 1993.

NEUMANN, Jaromír: „Řím“. In: týž, Itálie. Z cesty za uměním I. Odeon, Praha 1978, s. 129-298.

ŘÍM. In: SOUVISLOSTI, 1, 2002. [Speciální číslo věnované Římu.]

 

 

Sylabus

Poslední úprava: KCLVOJVO (27.01.2020)

 

„Ano, konečně jsem v tomto hlavním městě světa!“ Goethovo zvolání z jeho Italské cesty, jeho literární obraz Říma a Itálie, se stal pro 19. století a částečně ještě pro 20. století nejen univerzalisticko-kosmologickým modelem města-světa evropského kulturního prostoru, ale také paradigmatem před-moderního literárního osvojování a textualizace Říma. Tato umělecká apropriace „Věčného města“ má sice své předchůdce v autorech jako Ovidius, Petrarca, Joachim Du Bellay nebo Andreas Gryphius, ale Goethe založil svým literárním ztvárněním (a zkušeností) Říma nové paradigma subjektivně niterné sebekonstituce a sebeobjevení - nebo znovuobjevení – jako umělce v prostoru tohoto města.Tento estetický, senzualisticko–antikizující diskurs, který převládal v literární reflexi a recepci Říma 19. století, byl ve 20. století doplněn a možno říci i kontrastován eticko-politickým diskurzem bez entuziasmu a idealizující aury, jenž se nevyhýbá také stinným aspektům Říma.V literární vědě se však Řím stal prototypem „čitelného města“, znovu a nově textově konstituova(tel)ného prostřednictvím písma. Jako město je Řím zároveň jedinečným symbolickým, literárním prostorem, tvořeným mýty, fantaziemi, architekturou, fragmenty, artefakty, uměleckými a estetickými prožitky. Zvláštnost literalizace zkušeností s Římem spočívá mj. v produktivním napětí mezi recepcí dlouhé tradice „římských textů“ a jejich dalším „přepisováním“, komentováním, revidováním i marnými pokusy autorů, překrýt nebo vymazat „stopy“ svých literárních předchůdců a jejich zkušeností a prožitků. Podle tradice analogie míst paměti (loci) a obrazů paměti (imagines), jak ukázala Renate Lachmannová, funguje architektura města – konkrétní domy, paláce, kostely, parky, fontány, ulice apod. – jako mnemo(tech)nické znaky prostoru paměti. Konkrétní město získává onu fiktivní dimenzi, která z něj činí místo paměti, v němž jsou deponovány obrazy (imagines) kultury, zkušeností, dějin, teprve jako simulacrum, jako „kulisa divadla paměti“. Vedle tohoto aspektu bude přednáška sledovat – na vybraných „římských“ textech 19. a zejména 20. století –, „proč se Řím tak nesmazatelně vtiskne do paměti“, jak napsal v roce 1898 ve své „estetické analýze“ Řím filozof Georg Simmel. tedy v čem spočívá jedinečnost tohoto města, zkušenost, kterou Jacob Burckhardt ve svých dopisech – a o více něž sto let později např. Ingeborg Bachmannová – popisuje jako pocit „že jsem teď dokonale šťastným; byla to náhlá, od požitku nezávislá, vnitřní radost“ (Burckhardt, 11. 9. 1846).

Vedle literárních textů bude pozornost věnována kulturně filozofickým a kulturně historickým reflexím Říma (Joahann Joachim Winckelmann, Jacob Burckhardt, Georg Simmel), Freudově psychoanalytické „topografii“ Říma a – podle časových možností – dvěma „římským“ filmům: Peter GREENAWY, The Belly of an Architect/Architektovo břicho (1987) a Paolo SORRENTINO, La Grande Belezza/Velká nádhera (2013).