České nářeční enklávy v postsovětském prostoru - ABO700189

• Anglický název: Czech Dialects in the Post-Soviet Space
• Zajišťuje: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Sergey Skorvid, CSc.; PhDr. Robert Dittmann, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Ivan Kafka (12.12.2019)

Cílem semináře je zapojit studenty do projektu na zpracovávání bohatého materiálu autentických zvukových nahrávek
nářečí, jež se v různé míře udržují v několika enklávách na území bývalého Ruského impéria a SSSR. Jedná se o
záznamy mluvy potomků českých přestěhovalců žijících na černomořském pobřeží severního Kavkazu a na Sibiři v
Ruské federaci, ale také na Ukrajině. V rámci přednášek budou probrány hlavní fonetické, morfologické a lexikální rysy
typické pro výchozí dialekty v oblastech, odkud ve druhé polovině 19. století směřovaly do carského Ruska vlny
migrace především z východních a zčásti také jižních Čech, které jsou v těchto izolovaných enklávách dodnes
zachovány. Současně budou charakterizovány změny, jichž česká nářečí doznala v situaci stálého kontaktu s ruštinou
a ukrajinštinou, popř. se smíšenými jazykovými útvary rozšířenými v nové vlasti přestěhovalců. Na seminářích i
samostatně mají studenti pracovat s nahrávkami nářečních promluv a pořizovat jejich fonetický přepis v programu
Word, a to v souladu s vžitými principy přepisu, v němž v případě potřeby budou dodatečně zaškoleni. Protože jde o
záznamy smíšených česko-ruských promluv zrcadlících některé obecné zákonitosti etnojazykových a etnokulturních
procesů a zároveň významné etapy historie 20. století ve východoevropském prostoru, seminář by mohl oslovit jak
studenty bohemistiky, tak rusistiky se zájmem nejen o českou dialektologii, ale také o sociolingvistiku či dějiny
východní Evropy.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Ivan Kafka (12.12.2019)

AUERHAN, Jan: České osady na Volyni, na Krymu a na Kavkaze. Praha: Antonín Hajn, 1920.

BALHAR, Jan et al.: Český jazykový atlas 1-5. Praha: Academia, 1992-2005.

BALHAR, Jan, KLOFEROVÁ, Stanislava, ŠIPKOVÁ, Milena (2017): ENKLÁVA ČESKÉHO JAZYKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/ENKLÁVA ČESKÉHO JAZYKA

BĚLIČ, Jaromír: Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972.

JANČÁKOVÁ, Jana - JANČÁK, Pavel: Mluva českých reemigrantů z Ukrajiny. Praha: Karolinum, 2004.

LAMPRECHT, Arnošt et al.: České nářeční texty. Praha: SPN, 1976.

SKORVID, Sergej S.: Чешские языковые острова в России - ветки истории и этнической памяти. Oriens Aliter, č. 1 (1), 2014, s. 21-41.

SKORVID, Sergej: Czech immigrant dialects in the Northern Caucasus and Western Siberia. International Journal of the Sociology of Language 238, 2016, s. 127-143.

SKORVID, Sergej: A nejčkyn ešče neco vo češskym jazyku na Kaukázoj i ponad Irtyšem. In: Uličný, Oldřich (ed.). Struktura v jazyce, jazyk v komunikaci. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2017. S. 161-172.

SKORVID, Sergej: „I voni se tadle zrouna čtyri člověka vostalo...“ aneb Češi na samotě u Majkopu (a jinde). Český jazyk a literatura. 2019. Roč. 69. Č. 5. S. 224-232. 

VACULÍK, Jaroslav: Češi v cizině. 1850-1938. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Sv. 115. Brno 2009. S. 96-128.



Nepublikované diplomové práce

ANDREJS, René. Vliv ruského jazyka na mluvu česky mluvících obyvatel obce Anastasijevka. Olomouc: FF UP, 2016.

HAKENOVÁ, Barbora: Jazyk české menšiny ve vesnici Repinka na Sibiři. Praha: FF UK, 2015.

MYKHAYLOVA, Kateryna: Mluva Čechů v Čechohradě na Ukrajině a její vztah k výchozímu českému nářečí. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

SUKHANEK, Oleksandr. Jazyková situace v původem českých komunitách na Jižní Ukrajině (zejm. na Krymu a ve vesnici Novgorodkovka). Praha: FF UK, 2014.



Elektronický zdroj

Portál Paměť národa 

https://www.pametnaroda.cz/cs/ceska-mensina-v-byvalem-sssr

https://www.pametnaroda.cz/cs/krymsti-cesi

https://www.pametnaroda.cz/cs/pribehy-ceskych-krajanu-na-severnim-kavkaze-zapadni-sibiri

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Robert Dittmann, Ph.D. (12.12.2019)

Seminář se koná v místnosti č. 409.

28. ledna 2020 (9:10-10:40 a 10:50-12:20)


1. Úvodní přednáška: Čeština v zahraničí (dr. R. Dittmann).

2. České vystěhovalectví na území býv. ruského impéria: Volyň, Bělorusko, jihozápadní Ukrajina, Besarábie (Moldávie), Tauridská gubernie a jihovýchodní Ukrajina (Čechohrad), severní Kavkaz, západní Sibiř a Kazachstán (historický přehled).


29. ledna 2020 (9:10-10:40 a 10:50-12:20)

4. Nářeční variety severovýchodočeské provenience od Ukrajiny po Kazachstán, jejich společné rysy a specifika. Poslech a rozbor nahrávek z Oděské a Záporožské oblasti Ukrajiny a z okr. Cahul v Moldávii.

3. Rozrůznění českých variet na severním Kavkaze. Nářečí jihozápadočeské provenience v okolí Anapy, Novorossijsku a Gelendžiku a severovýchodočeské ostrůvky v Anastasijevce u Tuapse a v Mamacevu u Majkopu v Adygeji. Poslech a rozbor nahrávek.


30. ledna 2020 (9:10-10:40 a 10:50-12:20)

5. České nářečí na západní Sibiři (Omská oblast), jeho původ a vztah k čechohradskému nářečí na východní Ukrajině. Poslech a rozbor nahrávek západosibiřské češtiny v konfrontaci s čechohradskou a dalšími ukrajinskými varietami češtiny.

6. Zkouška přepisu, zpětná vazba k přepisu.



do 7. února: odevzdání min. 5 normostran přepsaných náhravek.

do 14. února: vyhodnocení přepisu vedoucím semináře, udělení zápočtu.

 

Vstupní požadavky

Poslední úprava: PhDr. Robert Dittmann, Ph.D. (12.12.2019)

● zájem o českou dialektologii, popř. o problematiku českého vystěhovalectví nebo také o dějiny Střední a Východní Evropy v 19. a 20. stol.
● základní znalost ruštiny je vítána, nezbytnou podmínkou však není.
● vlastní PC či NTB, na kterém bude možné pořizovat přepis nahrávek