|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Pavel Šturm, Ph.D. (03.04.2020)
projevů různého typu. Předmět předpokládá základní orientaci v problematice vztahu standardu jazyka a řečové komunikace, znalost české ortoepie a transkripce. |
|
||
Poslední úprava: PhDr. Jitka Veroňková, Ph.D. (06.02.2024)
75% docházka (3 možné absence), aktivní účast, seminární práce obsahující vlastní analýzu a srovnání promluv v různých typech pořadů podle stanovených kritérií a její prezentace na kurzu. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Pavel Šturm, Ph.D. (03.04.2020)
Analýza a hodnocení jazykové úrovně vybraných pořadů České televize (zprac. ÚJČ AV ČR, od r. 2006). Bartošek, J. (1995): Jazyková kultura mluveného zpravodajství. In: J. Jančáková, M. Komárek a O. Uličný (Eds.) Spisovná čeština a jazyková kultura. Sborník z olomoucké konference 23.- 27. 8. 1993. Díl I. Praha: FF UK, s.166-171. Bartošek, J. (2000): Mluvní tempo v rozhlase a v televizi. In: Psychotrofon 1, s. 78-82. Olomouc: Univerzita Palackého. Čmejrková, S. - Havlík, M. - Hoffmannová, J. - Müllerová, O. - Zeman, J. (2013): Styl mediálních dialogů. Praha: Academia Kraus, J. (2008): Jazyk v proměnách komunikačních médií. Praha: Karolinum Palková, Z. (1994): mluvená čeština ve veřejných projevech (k problematice řečových vzorů). In Přednášky z XXXVI. běhu LŠSS, s. 67-81. Praha: Univerzita Karlova Palková, Z. (2004): Srozumitelnost řeči v rozhlasovém a televizním zpravodajství. In: Přednášky z XLVII. běhu LŠSS, FFUK Praha, s. 97-109. Štěpánová, V. (2016): Česká ortoepická kodifikace. Disertační práce. Praha: FF UK (vybrané kapitoly) Vybrané studie z časopisů: Slovo a slovesnost, Naše řeč, (Nová) čeština doma a ve světě. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Pavel Šturm, Ph.D. (03.04.2020)
1. Typy jazykové komunikace ve vztahu k jazykovým funkcím; specifika mluveného jazyka; základní rozdíl komunikace veřejné a soukromé; hledisko mluvčího vs. hledisko posluchače. 2. Rozhlasové a televizní pořady jako typ veřejné komunikace. Základní vymezení: rozhlas vs. televize; veřejné služby vs. soukromé; celoplošné vs. regionální. 3. Mluvní styly v různých typech mediálních pořadů; zpravodajství vs. publicistika vs. zábavní pořady; projevy s různým stupněm připravenosti; projevy dialogické vs. monologické; moderátoři vs. hosté. 4. Zvukové vlastnosti řeči z hlediska jejich uplatnění v relacích veřejných médií: segmentální a suprasegmentální rovina; funkční a stylová adekvátnost zvukových prostředků. 5. Poslechová a hodnoticí praxe: analýza autentických nahrávek a jejich hodnocení z hlediska nároků kladených na veřejné projevy. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Pavel Šturm, Ph.D. (03.04.2020)
Předmět předpokládá základní orientaci v problematice vztahu standardu jazyka a řečové komunikace, znalost české ortoepie a transkripce. |