|
|
|
||
Poslední úprava: PhDr. Jitka Veroňková, Ph.D. (03.12.2021)
Ve vlastní výslovnosti studentů bude soustředěna pozornost na jevy, jež dlouhodobě působí nerodilým mluvčím češtiny nesnáze. V oblasti produkce i percepce bude rozvíjena schopnost studentů rozpoznávat příslušnost jednotlivých zvukových jevů k určitým stylovým rovinám jazyka. Hlavní tematické okruhy (podle individuální potřeby studentů): 1. kvantita a kvalita vokálů, realizace slabiky 2. souhlásky a hláskové kombinace, fonologické procesy 3. intonační faktory 4. stylová platnost zvukových variant Během semestru jsou průběžně pořízeny audionahrávky projevů různých typů, jež slouží pro nácvik percepce, screening individuální obtíží a zpracování seminární práce. Součástí kurzu jsou krátká vystoupení a přednes projevů. |
|
||
Poslední úprava: FOUVERON (13.05.2018)
Cílem výuky je dále prohlubovat mluvní kompetenci studentů, jak z hlediska jejich vlastní mluvní praxe, tak z hlediska rozumění češtině v různých komunikačních situacích. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Martina Černá (04.02.2021)
V ZS 2020/2021 bude předmět realizován formou online přednášek, hromadných i individuálních online konzultací a průběžných samostatných úkolů. Podmínky zakončení: - Účast na online konzultacích a včasné odevzdávání zadaných úkolů, povoleny max. 3 absence; pokud student neodevzdá úkol včas, bude mu započítána jedna absence - Odevzdání písemné práce: analýza 2 typů projevů z hlediska odchylek od standardní české výslovnosti |
|
||
Poslední úprava: PhDr. Jitka Veroňková, Ph.D. (23.09.2022)
Základní: Cvrček, V. a kol. (2010): Mluvnice současné češtiny 1. Praha: Karolinum. Pouze kap. 4 Fonetika a fonologie (autor Jan Volín), str. 35–64 Palková, Z. (1997): Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. 2. vyd. vybrané kapitoly Palková, Z. (1989): Základní kurz české výslovnosti (pro cizince). Praha: SPN.
Doporučená: Hůrková, J. (1995): Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia. Výslovnost spisovné češtiny. Výslovnost slov přejatých. (1978). Praha: Academia. Pokorná, J. – Vránová, M. (2007): Přehled české výslovnosti. Praha: Portál. Vyštejn, J. (1991): Vady výslovnosti. Praha: SNP.
Další literatura je doporučována podle aktuální potřeby. |