PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Fauna ČR - bezobratlí - terénní cvičení - MB170T27
Anglický název: Fauna of the Czech Republic - field practise
Zajišťuje: Katedra zoologie (31-170)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2014
Semestr: letní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/0, Z [TS]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D.
Je neslučitelnost pro: MB170P08
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: JPROKOP (14.04.2006)
Terénní cvičení k přednášce Fauna ČR je určena především magisterským studentům katedry zoologie, ale i dalším zájemcům a doplňuje soubor magisterských terénních cvičení. Cvičení probíhá po dohodě v různých CHKO a NP ČR a jejím cílem je v terénu demonstrovat bezobratlé živočichy typické pro spektrum význačných biotopů daného velkoplošného chráněného území .
Literatura
Poslední úprava: JPROKOP (14.04.2006)

Beran, L., 1998. Vodní měkkýši ČR.. ČSOP

Bej-Bienko, G.J., Danilevskij, A.S., Ivanov, A.V., Pavlovskij E.N., Štakelberg, A.A., 1962. Klíč k určování tříd a řádů suchozemských členovců. SPN Praha

Buchar,J., Ducháč, V., Hůrka, K., Lellák, J., 1995. Klíč k určování bezobratlých. Scientia Praha

Hůrka, K., Čepická, A., 1978. Rozmnožování a vývoj hmyzu.SPN Praha

Chejsin, J.M., 1955. Stručný klíč k určování sladkovodních živočichů. SPN Praha

Kolektiv autorů, 1954-71. Klíč zvířeny ČSR 1-5. Academia Praha

Kunst, M., Zpěvák, J., 1978. Atlas bezobratlých.SPN Praha

Müller, H.J.,1985. Bestimmung wirbelloser Tiere im Gelände. VEB G.Fischer Verl. Jena

Novák, I.,Severa,F., 2005. Motýli. Aventinum

Pfleger, V.,1988. Měkkýši. Artia Praha

Rozkošný, R. (ed.), 1980. Klíč vodních larev hmyzu. Academia Praha

Rozkošný, R, Gaisler, J., 1976. Terénní práce ze zoologie. SPN Praha

Stresemann, E., 1969-70. Exkursionsfauna. Wirbellose I, II. Volk und Wissen Volks.Verl. Berlin.

Zahradník, J., Severa, F., 2005. Hmyz. Aventinum

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. (25.10.2011)

Zápočet je udělen za účast na cvičení a za poznávačku bezobratlých živočichů.

Sylabus
Poslední úprava: JPROKOP (14.04.2006)
1.Cíl
V návaznosti na přednášku Fauna ČR (B170P02 - magisterská volitelná) se studenti seznamují se skupinami a reprezentativními zástupci naší fauny bezobratlých živočichů na nejrůznějších biotopech. Právě v terénu, na základě získaných znalostí pak lze poznávat celé společenstvo i z hlediska funkcí jeho členů, tedy seznamovat se s biologií včetně případných adaptací demonstrovaných druhů, a následně s jejich autekologií.

Nedílnou součástí je i metodika, tedy aplikace různých metod zjišťování a sběru bezobratlých živočichů.

Celá koncepce není založena pouze na demonstraci živočichů pedagogy, ale i na samostatné práci studentů. Jednotlivci či spíše skupiny jsou úkolovány stanovením struktury společenstva navštíveného biotopu, jeho rozdělením na mikrohabitaty, odhadem biologie dominantních zástupců, případně i stanovením vzájemných vztahů.

2.Metody
Individuální sběr na souši i ve vodě, smýkání vegetace, vodní síto, síťka, sklepávání z vegetace, sběr s povrchu stromů, prosev, rozplavení, zemní pasti pouze padací i s návnadou, světelná atrakce, tepelná extrakce. Sledování živých objektů, fixace (typy a specifika fixáží), uchovávání pro referenční sbírky.

Vzhledem k pevnému stacionáru lze zde terénní výuku rozšířit o studium velmi drobných živočichů, pouhou lupou v terénu špatně či vůbec nepozorovatelných. K dispozici je pro tyto účely videozařízení na stereolupě a polní mikroskop MIC-D (Olympus) obojí s připojením k notebooku, tedy s možností ilustrace problému pro více pozorovatelů najednou.

3.Témata, cílové biotopy
Les - srovnání lesů přirozených resp. málo člověkem zasažených (dle navštívené oblasti - jehličnaté, listnaté, smíšené, lužní) s lesy invazními, podloží, srovnání různých typů porostů ve vztahu k bylinnému patru, obecně efekt lesa - vertikální distribuce (stratifikace), nárosty mechů, lišejníků a řas na kmenech, opad a jeho typy, rozkladačská potravní pyramida ve dřevě, tedy ?oživení" rozkládajícího se dřeva a sukcese v něm. Lucifugní společenstva pod kameny a dřevem. Půdní společenstva a jejich potravní specializace, epigeické, hemiedafické a euedafické druhy a jejich adaptace k životu v mikrohabitatu. Xylofágní a nekrofágní druhy a sukcese v jejich mikrohabitatech. Případní ?škůdci" a jejich nepřátelé.

U drobných habitatů stojaté vody v lese se studuje i jejich časový fenomén (dočasné vody, dendrotelmy, apod.).

Sutě a jejich efekt - povrch a velikost kamenů, nárosty, prostory mezi nimi, opad rostlin, hlubší vrstvy, teplotní zvláštnosti.

Efekt ekotonu - podíl lesní a luční fauny, srovnání různých typů ekotonů a jejich biodiverzity. Porosty kombinace louka-les v krajině.

Luční (nelesní) biotop - podloží, odlišnosti od lesa, horizontální rozčlenění na mikrohabitaty (dle typů porostu), sezónní efekt. Predátoři, jejich stratifikace a případné adaptace. Mokřady, sušší louky, ruderální porosty, člověkem ovlivněné biotopy (kosené louky, pastviny). Efekt pastviny a její osídlení faunou, tvorba mikrohabitatů při pastvě různými druhy býložravců, koprofágové.

Step jako fenomén - typy stepí (vápencová, sprašová, hadcová), podíl matečné horniny (skalnaté stepi - nárosty mechů a lišejníků na kamenech a jejich odlišnosti

proti okolí), lesostepi. Síla a struktura vrstvy půdy a rostlinného opadu specifika v osídlení. Heliofilní druhy, osluněné holé, písčité či hlinité svahy, specifika - převládající predátoři (svižnici, Hymenoptera, pavouci), parazitičtí blanokřídlí. Myrmekofilové.

Stojatá voda - fauna břehu, povrchu vody, plankton, benthos, způsoby výživy v rámci jednotlivých skupin, srovnání s terestrickými přibuznými. Úloha submerzních rostlin, ponořených předmětů.

Proudící voda - břeh a jeho povrch (byliny, štěrk, písek), ovlivnění společenstva, kameny ve vodě a jejich povrchová fauna, hrubý povrch dna v kontrastu s měkkým dnem klidných úseků, případné výškové přechody. Zásahy člověka - hrázdění. Srovnání regulovaných a neregulovaných úseků. Invazní druhy a jejich šíření, říční fenomén.

Orografický efekt - výšková terestrická a vodní pásma a jejich obyvatelé, odlišnost typů nárostů na stromech a skalách od lesů nížinných - důsledky, horské louky, bezlesé pásmo.

Vzhledem k činnosti člověka si lze všimnout a srovnávat i následující biotopy:

Agroekosystémy - podobnost a odlišnost ve srovnání se stepí, efekt monokultury, vlastní produkční plocha, okraje (meze) jako zásobárny druhů, gradiemty biodiverzity, extrémní prostředí a jeho pravidla.

Rekultivace - sukcese a její stadia, travní, smíšené, lesní a sadové rekultivace, vytvářená vodstva

Aglomerace - Intravilán a jeho efekty - výstavba, parky, zahrady, nárosty na zdech a střechách, migrace, introdukované rostliny a jejich vliv, stavby jako prostředí, synantropizace, umělé hmoty jako nové prostředí (plasty, polystyrén). Vlastní aglomerace, indoor. Historické stavby a jejich vliv na společenstvo (hrady, zaniklé aglomerace), stávající i zaniklé parky.

Průmysl a jeho vliv na živočichy (zpracování vápence, cementárny, hutě, chemičky, potravinářský průmysl, dřevozpracující závody). Fenomén lomu ve vlhčí krajině.

Doprava a její vlivy, změna okolí silnic a sukcese na nich.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK