Patobiochemie 3 – biochemické poruchy - B02712 (všeobecné lékařství, volitelný)

• Anglický název: Patobiochemistry 3 - Biochemical Disorders
• Zajišťuje: Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN (11-00410)
• Fakulta: 1. lékařská fakulta
• Platnost: od 2017
• Semestr: zimní
• Body: 2
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:15/0, Kv [HS]
• Rozsah za akademický rok: 15 [hodiny]
• Počet míst: 30
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Vysvětlení: MUDr. Jan Pláteník, PhD.
• Další informace: http://ulbld.lf1.cuni.cz/
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA
• Atributy: Lékařství; Teoretický předmět
• Prerekvizity : {pro zápis PVP jako prerekvizita pro zápis volitelných Patobiochemií 1-3}
• Neslučitelnost : B02433

Anotace

Poslední úprava: Ing. Hana Mezuliáníková (11.07.2014)

Pro zachování zdraví a fyziologických funkcí musí živý organismus mimo jiné regulovat pH tělesných tekutin, dodávku kyslíku do tkání a redoxní potenciál (produkci reaktivních forem kyslíku) v buňkách, také omezovat nežádoucí spontánně probíhající oxidace a glykace, které poškozují důležité biomolekuly, a případně biomolekuly opravovat či nahrazovat novými. Tato údržba tělesných struktur a regulace stavu vnitřního prostředí má své limity, jejichž překročení vede k rozvoji mnoha významných lidských onemocnění a patologických stavů i fyziologického stárnutí.

Sylabus

Poslední úprava: MUDr. Jan Pláteník, Ph.D. (11.11.2014)

 

Poruchy acidobazické rovnováhy.

Reaktivní formy kyslíku a dusíku v organizmu, antioxidační ochrana.

Stárnutí.

Neenzymové glykace, inzulinová rezistence, metabolický syndrom.

Zánět

Poruchy svinování proteinů a jejich klinické důsledky, priony.

Smrt srdeční a nervové buňky: ischemie/reperfúze, excitotoxicita, neurodegenerativní choroby.

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: MUDr. Jan Pláteník, Ph.D. (11.11.2014)

1.      Metabolická acidóza, její příčiny a důsledky.

2.      Metabolická alkalóza, její příčiny a důsledky.

3.      Kombinované poruchy acidobazické rovnováhy.

4.      Vztah acidobazické rovnováhy a metabolismu iontů. Změny iontového hospodářství při poruchách ABR. Změny ABR při poruchách hospodaření s ionty.

5.      Základní reaktivní formy kyslíku a dusíku: vlastnosti, reakce, hlavní zdroje v organismu, význam v patogenezi.

6.      Fyziologická úloha reaktivních forem kyslíku v metabolismu: tkáňové hormony, zbraně fagocytů, hydroxylázy, redoxní signalizace.

7.      Peroxidace lipidů jako příklad oxidačního poškození biomolekul. Úloha přechodných kovů (železo, měď) v patobiochemii reaktivních forem kyslíku.

8.      Antioxidační ochrana lidského těla.

9.      Biochemický podklad stárnutí organismu. Radikálová/mitochondriální teorie, stárnutí jako katabolické selhání, vztah k chronickému zánětu.

10.  Význam mitochondrií v buněčné smrti (apoptóze i nekróze) a fyziologickém stárnutí organismu.

11.  Za jakých podmínek může být buňka nesmrtelná? Autofagie, Hayflickův limit, telomeráza.

12.  Rozdíl mezi průměrnou a maximální délkou života. Vliv genů, teorie "těla na vyhození", teorie antagonistické pleiotropie, účinek kalorické restrikce.

13.  Metabolický syndrom a inzulínová rezistence - charakteristika, příčiny, důsledky, možné terapeutické ovlivnění.

14.  Tvorba AGEs, interakce AGE-RAGE, terapeutické možnosti redukce tvorby/účinku AGEs.

15.  Mechanismus hyperglykémií indukovaného poškození tkání.

16.  Karbonylový stres a jeho úloha v patogenezi dlouhodobých komplikací diabetu, aterosklerózy a renálního selhání.

17.  Patobiochemie zánětu - reaktanty akutní fáze, imunoglobuliny.

18.  Patobiochemie zánětu - mediátory zánětu, alarminy.

19.  Patobiochemie zánětu - význam komplementu a jeho aktivace.

20.  Patobiochemie zánětu - metabolické změny u zánětu, stresové hladovění.

21.  Pravidla sbalování bílkovin k dosažení nativní konformace.

22.  Úloha chaperonu, proteazomu a lysozomu. Stres endoplazmatického retikula bunky.

23.  Mechanismus prionových onemocnení.

24.  Příčiny patologické konformace bílkovin a klinické důsledky.

25.  Metabolické změny v buňce pri anoxii a ischemii.

26.  Reoxidační poškození tkáně.

27.  Excitotoxicita v patogenezi poruch CNS.

28.  Obecné mechanismy smrti nervových buněk při neurodegenerativních chorobách.