Poslední úprava: MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. (23.04.2020)
Pravidla konání zkoušek z předmětu Fyziologie ve Fyziologickém ústavu
TERMÍNY ZKOUŠKY Z FYZIOLOGIE v AR 2019/2020 - AKTUALIZOVANÁ VERZE NA ZÁKLADĚ ZMĚNY ZKOUŠKOVÉHO OBDOBÍ v návaznosti na nouzový stav vyhlášený vládou ČR dne 12.3.2020
Předtermín: 2.6. 2020 ve 13:00 (Přihlášky na předtermín prostřednictvím SISu pouze po souhlasu vedoucího učitele skupiny)
Řádné termíny: 9.6. (a dále vždy od 8:30), 16.6., 23.6., 30.6., 7.7., 28.7.
Presemestrální termíny: 1.9., 8.9., 15.9.
A) Vypsání termínů zkoušek
Do konce 4. výukového týdne letního semestru budou prostřednictvím SISu vypsány všechny zkušební termíny, v nichž je možné zkoušku konat. Tento počet termínů bude konečný. Počet přihlášených na zkoušku nebude omezen.
Vypsány budou termíny v těchto obdobích:
a) 1x předtermín v 15. výukovém týdnu od 27.5.-31.5.2019
b) 4x termín v řádném zkouškovém období od 3.6.- 28.6.2019
c)1x termín v období prázdnin v týdnu od 26.8.- 30.8.2019
d) 2x termín v 2. části řádného zkouškového období v září, a to nejpozději do 10.9.2019.
B) Pravidla zápisu a odhlašování na zkoušku
Zahájení zapisování k termínům bude vyznačeno v SISu a bude rozdílné pro jednotlivé skupiny termínů.
Konat zkoušku může student pouze tehdy, je-li zapsán na termín v SISu a má-li splněny všechny rekvizity ke zkoušce.
Zápis ke zkoušce není podmíněn udělením zápočtu, ale vlastní konání zkoušky je limitováno udělením obou zápočtů. Student, který nebude mít dané rekvizity splněny, bude před zkouškou při kontrole z termínu vyškrtnut, o čemž obdrží e-mail. Termín tímto odhlášením neztrácí.
C) Nedostavení se ke zkoušce a omluva
Student, který se nedostaví ke zkoušce a neomluví se řádně předem, tak není klasifikován, ale termín zkoušky propadá. Po propadnutí termínu se lze přihlásit na další termín zkoušky. Opožděnou omluvu lze uznat pouze ze závažných a doložených důvodů. O řádnosti omluvy rozhoduje zkoušející. Student se musí omluvit písemně s vysvětlením a doložením důvodu. O výsledku uznání omluvy bude student informován.
D) Opakování zkoušky
Student má právo konat zkoušku nejvýše třikrát, má právo na 2 opravné termíny, mimořádný opravný termín se nepřipouští. Pokud však student nevyčerpá tyto možnosti v rámci vypsaných termínů, toto nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky. Další zkušební termíny nebudou vypsány.
Rovněž nelze konat zkoušky po skončení druhé části zkouškového období v září, resp. po posledním vypsaném termínu. Žádné mimořádné či „děkanské“ termíny nejsou povoleny.
E) Pravidla průběhu zkoušky
FORMA ZKOUŠKY
Ústní
Vylosování 3 teoretických otázek
HODNOCENÍ ZKOUŠKY
Zkouška z fyziologie je skládána ve zkouškovém období na konci 2. ročníku. Neúspěch jakékoliv z 3 vylosovaných teoretických otázek znamená ukončení zkoušky a hodnocení neprospěl (a). To však neplatí při druhém opravném termínu, kdy bude zkouška pokračovat i při neúspěchu první či druhé otázky.
V prvním i druhém opravných termínech se opakuje losování 3 teoretických otázek.
Na zkoušku se studenti hlásí prostřednictvím SIS a přinesou si s sebou INDEX.
Počet přihlášených na zkoušku není omezen.
F) Doporučené literární prameny:
a. Lékařská fyziologie - Otomar Kittnar a kolektiv (Grada 2011)
b. Atlas fyziologických regulací – Otomar Kittnar, Mikuláš Mlček (Grada 2009)
c. Atlas fyziologie člověka – S. Silbernagl, A. Despopoulos (Grada 2016)
d. Základy lékařské fyziologie – Miloš Langmeier a kolektiv (Grada 2009)
e. Nárys fyziologie člověka I.–VI. (Carolinum)
f. Slovníček lékařské fyziologie – S. Trojan, M. Langmeier et al. (Galén 2006)
g. Kontrolní otázky z fyziologie – Stanislav Trojan a kol. (Triton 2005)
G) ZKUŠEBNÍ OTÁZKY
Buňka:
Buňka (buněčná membrána, jádro, organely, činnost).
Životní cyklus buňky
Apoptóza a nekróza
Děje na buněčné membráně
Iontové kanály a akvaporiny
Tělní tekutiny
Homeostáza
Fyziologie stárnutí
Krev:
Funkce krve a její obecné vlastnosti
Krevní plasma funkce složení, objem a jeho změny
Bílé krvinky morfologie, druhy počet a jeho změny
Krevní destičky, morfologie, složení, funkce a význam
Červené krvinky, morfologie, funkce, membrána, metabolismus
Hemoglobin molekula, typy, množství deriváty
Hemostáza
Koagulační kaskáda; fibrinolýza
Krevní skupiny; ABH, Rh, HLA systém
Tvorba tkáňového moku, přestup tekutiny stěnou kapilár
Zajištění stálého objemu, složení a pH tělesných tekutin
Krevní oběh:
Přehled oběhové soustavy a funkce jejích jednotlivých částí
Převodní systém srdeční, pacemakerový potenciál, akční
potenciál pracovní svaloviny
Postup vlny depolarizace myokardem vztah k EKG
Princip elektrokardiografie, svody
Spřažení excitace a kontrakce v srdečním svalu
Srdeční revoluce
Srdeční výdej, řízení, změny
Humorální a nervové ovlivnění a řízení srdeční činnosti
Tlak krve v srdci a ostatních částech krevního oběhu
Srovnání plicního a tělního oběhu
Krevní kapiláry, funkce, řízení
Žilní návrat, změny tlaku v kapacitním řečišti
Mízní cévy, tok a funkce mízy
Zásobení životně důležitých orgánů krví
Řízení krevního tlaku
Oběh krve kůží, splanchnikem a kosterním svalstvem
Koronární oběh a jeho zvláštnosti
Placentární a fetální oběh krve
Oběh krve v mozku
Portální oběh
Respirace:
Přehled dýchací soustavy, význam dýchání
Dýchací cesty, plicní objemy, alveolární ventilace a perfuse
Mechanika vdechu a výdechu
Intrapulmonální a intrathorakální tlak
Alveolární a atmosférický vzduch, složení
Výměna dýchacích plynů v plicích a v tkáních
Hypoxie, její druhy; hyperbarie a hyperoxie
pH krve a jeho udržování
GIT:
Fyziologie ústní dutiny
Žaludek, funkce, řízení motility
Žaludeční šťáva, řízení sekrece
Činnost tenkého střeva, střevní šťáva, motilita
Pankreatická šťáva, složení, význam, řízení sekrece
Žluč, tvorba, složení, význam, řízení
Význam duodena pro trávení
Přehled trávení jednotlivých živin
Vstřebávání v tenkém střevě, mechanismy resorpce
Tlusté střevo, činnost, defekace
Metabolismus:
Význam, funkce a distribuce lipidů v organismu
Význam bílkovin v organismu, dusíková bilance
Význam, funkce a kinetika sacharidů v organismu, glykémie
Potřeba minerálních látek ve výživě; stopové prvky
Vitaminy přehled, hypo a hypervitaminosy
Základní a celková přeměna energie
Funkce jater
Tělesná teplota; výměna tepla mezi organismem a prostředím
Vylučování:
Fyziologické funkce kůže
Funkční morfologie ledvin
Cévní uspořádání v ledvinách, autoregulace průtoku krve
Nefron, stavba a funkce jednotlivých částí
Glomerulární filtrace
Činnost ledvinových tubulů, rozdíly v prox. a dist. tubulu
Teorie vzniku hyper a hypotonické moči
Význam ledvin v udržování acidobazické rovnováhy
Řízení činnosti ledvin
Vztah ledvin a endokrinních funkcí, juxtaglomerulární aparát
Funkce vývodných cest močových, mikční reflex
Endokrinologie:
Hormony, rozdělení, význam
Řízení sekrece hormonů
Mechanismy účinku hormonů na cílové buňky
Řízení metabolismu sacharidů, glykémie
Řízení výdeje, místo a mechanismus účinků mineralokortikoidů
Význam somatotropního hormonu a prolaktinu
Langerhansovy ostrůvky, produkce a účinky hormonů
Funkční morfologie hypotalamo hypofyzárního systému
Dřeň nadledvin sympatoadrenální systém
Glukokortikoidy, tvorba, sekrece a účinky
Mineralokortikoidy, tvorba, sekrece a účinky
Stavba a funkce kůry nadledvin, produkce hormonů, řízení
Tropní (glandotropní) hormony adenohypofýzy
Tvorba, metabolické účinky a metabolismus katecholaminů
Účinky hormonů štítné žlázy
Poplachová reakce organismu
Hormony neurohypofýzy
Hormonální systémy související s reprodukcí
Svaly:
Vznik svalového stahu, membránový potenciál
Nervosvalová ploténka, stavba, funkce
Základní typy svalů jejich funkce a inervace
Svalová vřeténka, GAMA systém
Golgiho šlachové tělísko, senzorika kosterního svalu
Fyzikální a fyziologické vlastnosti kosterního svalu
Fyzikální a fyziologické vlastnosti hladkého svalu
Obecná neurofyziologie:
Stavba a funkce nervové buňky
Životní cyklus nervové buňky
Membránové potenciály
Akční potenciál a refrakterní fáze
Akční potenciál nervového vlákna, hladkého, srdečního a
kosterního svalu srovnání
Postsynaptické potenciály, vznik a význam
Synaptické mediátory a modulátory
Mediátorové systémy
Gliové buňky, hematoencefalická bariera
Vnitřní prostředí CNS
Interneuronální integrační mechanismy, presynaptické a
postsynaptické modulační okruhy
Reflexní oblouk, monosynaptické a polysynaptické reflexy
Mozkomíšní mok tvorba, složení a význam
Fylogenetický a ontogenetický vývoj CNS
Smysly:
Receptory, činnost, rozdělení
Receptorový potenciál, adaptace
Chuť a čich
Optický aparát oka; okohybné svaly, pohyby očí
Funkce sítnice, zraková dráha, projekční oblasti
Funkce středního a vnitřního ucha a sluchová dráha
Statokinetické čidlo, mechanismy řízení rovnováhy
Kožní čití, dotek, tlak, termorecepce
Percepce bolesti
CNS:
Funkce míchy
Monosynaptické míšní reflexy
Polysynaptické míšní reflexy
Postojové a vzpřimovací reflexy
Míšní šok
Hlavové nervy
Činnost bazálních ganglií
Funkce mozečku
Bdění a spánek
Elektroencefalografie, evokované potenciály
Funkce talamu
Funkce retikulární formace
Funkce limbického systému
Funkce hypotalamu
Nepodmíněné reflexy, motivace, emoce, instinkty
Mechanismy učení a paměti, podmíněný reflex
Mechanismy řízení chování
Specifické rysy nervové činnosti u člověka, řeč
Asociační oblasti mozkové kůry
Biologické rytmy
